Přechody ze zimního času na letní i naopak jsou pro značnou část české populace stresující a nepochopitelné. Mnoho lidí udává, že v souvislosti se změnou času trpí poruchami spánku, ospalostí během dne a častými bolestmi hlavy. Podle některých odborníků je pravděpodobné, že časový posun ovlivňuje i další funkce lidského těla a mysli. Může se objevit únava, poruchy soustředění, zpomalení reakcí, nepozornost, roztěkanost, snížená schopnost rozhodování nebo změny nálady. Ve většině případů tyto obtíže ustoupí během několika dnů nebo týdnů. Ale právě toto období je rizikové pro provoz na silnicích – unavený nevyspalý řidič, případně s bolestí hlavy, se jen obtížně koncentruje na řízení a nedává dostatečně pozor.

 

Nyní se však zvyšuje i nebezpečí srážky se zvěří. Na vině je několik faktorů. Zvířata nemají letní čas. Chodí na pastvu podle svých přírodních hodin. Jenže my teď budeme jezdit jinak, a tak můžeme stáda potkat tam, kde na ně nejsme zvyklí.

 

„Riziko střetu se zvěří se zvyšuje zejména v lesních úsecích a při průjezdu především těmito úseky by řidiči měli dbát zvýšené opatrnosti a být maximálně obezřetní s ohledem na riziko náhlého vběhnutí zvěře do vozovky,“ upozorňuje Jozef Bocán, tiskový mluvčí Policejního prezidia ČR.

 

Navíc se zvířata mohou chovat jako úplně opilá nebo zdrogovaná. Na vině je řepka, první zelená pastva, nebezpečná pro zvěř a následně i pro silniční provoz. Vzhledem k tomu, že se řepka seje na podzim, bývá na jaře pro zvěř, především srnčí, často jedinou potravou. Po letošní mírné zimě by jistě zvěř našla potravu i v lese, také myslivci zakládají do krmelců i zjara. Problém je v tom, že řepka zvěři chutná, ale zároveň jí škodí. Můžete se proto na silnicích setkat se srnci a srnami, které se chovají jako opilci. Ve skutečnosti je jim zle. Řepka je sladká, láká zvěř svou chutí, ale obsahuje látku, které u nich v konečném důsledku naruší fungování některých center v mozku a změní jejich reakce. Srnčí ztrácí plachost, nerozlišuje chuti, je malátná, postupně oslepne a ohluchne, může i uhynout.

 

Vzhledem k tomu, kolik ploch je u nás řepkou oseto, a vysokým stavům zvěře, je vlastně každoroční statistika střetů vozidel se zvěří docela nízká. Střet se zvěří je klasické havarijní riziko (je potřeba mít sjednané havarijní pojištění). Pojišťovna Generali jej však jako první v ČR nabídla jako součást povinného ručení. Původní riziko, střet s lesní zvěří, je dnes rozšířeno na střet se zvířetem bez omezení, tedy včetně domácích, hospodářských a jiných zvířat.

 

Pojišťovna GENERALI řešila předloni 796 případů střetů vozidla se zvěří, v roce 2013 už to bylo 897 případů střetů se zvířetem. Mohlo by se zdát, že jsou to vysoká čísla a stoupají. Ovšem pojišťovna GENERALI nabízí řidičům v rámci povinného ručení takové podmínky, že se jim vyplatí pořídit si ho právě u ní a na rozdíl od ostatních pojišťoven se jim také vyplatí tento střet nahlásit. „Krytí střetu se zvířetem v povinného ručení Komplet a Exkluziv zahrnuje úhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla až do výše 100 tisíc korun, přičemž výplata pojistného plnění nemá vliv na bonus v povinném ručení. Vzhledem k nízké spoluúčasti jednoho tisíce korun jej tak využijí i řidiči, kteří mají sjednáno havarijní pojištění. Uplatnění škody do 100 000 Kč z havarijního pojištění by pro ně bylo mnohem méně výhodné. Jednak by se na škodě podíleli vyšší spoluúčastí, která běžně činí pět tisíc korun, a navíc má výplata pojistného plnění z havarijního pojištění vliv na vyježděný bonus v tomto pojištění,“ vysvětluje Radek Bureš.

 

S minimalizací počtů střetů vozidel se zvěří pomáhá Nadace pojišťovny Generali krajům ČR instalovat u vybraných silnic pachové ohradníky. Jedná se o prvky, většinou dřevěné kůly opatřené pěnou s pachem predátorů. Tyto ohradníky sice nefungují jako plot, ale významnou měrou snižují počty střetů. Odborníci je považují za ideální, bezpečnou zábranu. To potvrdily například údaje z Moravskoslezského kraje. V polovině roku 2013 zde byly přispění Nadace pojišťovny Generali instalovány pachové ohradníky na nejrizikovějších úsecích silnic. Z pohledu statistik pojišťovny Generali klesl v kraji počet střetů se zvířaty o 16%. Na samotných rizikových úsecích byl pokles až o 80%.

 

V současné době jsou již díky iniciativě Nadace GENERALI pachové ohradníky instalovány ve Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském, Jihočeském kraji a na Vysočině.