Pohlídejte si dobře, co vše zahrnuje vaše pojištění. Pozdní zjištění chyby může přijít draho.
RozhovoR
Pojištění přepravy nákladu vám může ušetřit spoustu zbytečných vrásek způsobených například spory s dopravcem vašeho zboží. "Pokud má každý uzavřeno vlastní pojištění kryjící jeho rizika, pak tahanice nehrozí," říká Dagmar Zoufalá, pojišťovací specialistka největší makléřské pojišťovací společnosti na českém trhu, firmy RENOMIA.
* Můžete popsat základní typy pojištění?

U přepravy nákladu se rozlišují dva základní typy: pojištění odpovědnosti z přepravních nebo zasilatelských smluv, kde odpovědnost (za provedení či obstarání přepravy) nese dopravce či zasilatel, a majetkové pojištění přepravy zásilek (tzv. zbožové). Pokusím se více přiblížit pojištění odpovědnosti silničního dopravce. To kryje škody na přepravované zásilce od okamžiku jejího převzetí dopravcem až do doby jejího vydání příjemci (například tedy poškození nebo odcizení zásilky), ale jen v rozsahu, v jakém dopravce za škodu odpovídá podle českých právních předpisů či v případě mezinárodní přepravy podle Úmluvy CMR. V obou těchto předpisech jsou uvedeny okolnosti, na základě kterých se dopravce může odpovědnosti zprostit. Může to být například dopravní nehoda zaviněná jinými účastníky silničního provozu, přírodní katastrofa a podobně. V takovém případě pak poškozený nemůže počítat s náhradou škody od dopravce ani z jeho pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti dopravce.
Pořiďte si pojištění online zde
Z těchto předpisů také vyplývá podstatný rozdíl v rozsahu náhrady škody u vnitrostátní a mezinárodní přepravy. V prvním případě hradí dopravce skutečnou výši škody, v druhém je pak náhrada škody limitována hrubou vahou ztraceného či zničeného zboží (dle Úmluvy CMR nesmí náhrada škody přesahovat 8,33 SDR za kilogram chybějící hrubé váhy, což dle současného kurzu odpovídá cca 230 korunám za kilogram). Může se tedy stát, že poškozenému vznikne škoda ve výši například milionu korun, ale od dopravce dostane zaplaceno například jen v řádu desítek tisíc korun.
* A jak je tomu se zbožovým pojištěním?
I to se sjednává pro případ škody (například poškození, zničení, pohřešování) na přepravované zásilce v důsledku nahodilé události. Důvodem k pojistnému plnění je ale v tomto případě sama skutečnost, že došlo ke škodě na zboží. Pojištění platí po celou dobu trvání přepravy, včetně překladů, meziskladování, odchýlení se od stanovené cesty nebo zdržení, na které nemá pojistník vliv. Určeno je vlastníkům zboží, ale mohou je uzavírat i zasilatelé, kteří v rámci obstarávání přepravy pro svého klienta (příkazce) nabízejí i pojištění zásilky. Výše plnění je zde omezena pouze pojistnou částkou, kterou si stanoví pojistník, přičemž vychází z maximální hodnoty přepravovaného zboží.
* Na jaká rizika se zbožové pojištění vztahuje?
Záleží na tom, v jakém rozsahu je sjednáno. Vhledem k tomu, že toto pojištění se nejčastěji využívá pro mezinárodní přepravy, v rámci kterých jsou čeští exportéři často povinni dle podmínek kupní smlouvy sjednat pojištění ve prospěch kupujícího, je důležité zmínit pojem "Institute Cargo Clauses". Jde o celosvětově uznávané doložky londýnského trhu pro pojištění zboží a dělí se na tři základní rozsahy: proti všem pojistným nebezpečím, proti vyjmenovaným pojistným nebezpečím a proti nejzávažnějším pojistným nebezpečím. V Česku jsou pojistné podmínky víceméně podobné rozsahu dle těchto doložek. V případě pojištění "proti všem pojistným nebezpečím", tzv. all risks, což je nejširší rozsah, se pojištění vztahuje na všechna rizika vyjma vyloučených (výluky jsou uvedeny v pojistných podmínkách jednotlivých pojistitelů). U druhého rozsahu jsou pojištěna pouze vybraná rizika, která chce pojištěný pojistit, tedy třeba požár, výbuch, úder blesku, záplava, povodeň, dopravní nehoda, potopení lodi a podobně. Třetí rozsah je minimální a v České republice se téměř nesjednává. Ne vždy je ovšem možné si vybrat, jak zboží pojistíte. V rozsahu all risks se standardně pojišťuje zboží, které je nové, řádně zabalené s ohledem na možná rizika plynoucí z přepravy a přepravované v uzavřených dopravních prostředcích. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, pojistitel zpravidla nabídne pouze omezený rozsah "proti vyjmenovaným pojistným nebezpečím".
* Co vše a do jaké výše lze u přepravovaného zboží pojistit? Lze například pojistit i ušlý zisk v případě zničení nákladu?
Horní hranicí plnění u zbožového pojištění je pojistná částka stanovená ve smlouvě jako limit plnění na jednu pojistnou událost. Měla by se rovnat pojistné hodnotě, tedy fakturované hodnotě zboží a lze do ní zahrnout i náklady související s přepravou zásilky, clo a očekávaný zisk. Ten se standardně sjednává ve výši deset procent, ale po individuální dohodě s pojistitelem je možné i 20 procent či více. Sjednává se zpravidla ve prospěch příjemce a je to zisk, který příjemce očekává od dalšího prodeje zakoupeného zboží. Klienti často požadují v rámci pojištění přepravy také pojištění ušlého zisku ve smyslu finanční škody, která vznikne například kvůli zastavení výrobní linky z důvodu nedodání zboží. Taková možnost bohužel není předmětem zbožového pojištění ani pojištění odpovědnosti dopravce. Ve speciálních případech ale lze u zbožového pojištění sjednat pojištění následných škod, kde lze krýt jak ušlý zisk, tak zvýšené provozní náklady z důvodu věcné škody na zásilce nebo jejím zpožděním. Tento produkt je vhodný například pro projekty infrastruktury, kdy z důvodu pozdního dodání zboží na místo výstavby projektu vzniká prodlení a tím i finanční ztráta investora.

* Jaké faktory ovlivňují cenu pojištění?
U zbožového pojištění to je hlavně druh přepravovaného zboží, respektive jeho choulostivost, dále rozsah pojistného krytí, použité dopravní prostředky, územní rozsah pojistná částka, spoluúčast a pojistitelný obrat (u rámcových smluv). Cena pojištění se vypočítává z pojistné částky zásilky nebo z obratu pojištěných zásilek. U odpovědnosti dopravce záleží především na počtu pojištěných vozidel, případně na příjmech z provozování silniční nákladní dopravy, územním rozsahu, limitu plnění druhu přepravovaných zásilek, rozsahu pojištění a spoluúčasti. Zde se cena kalkuluje dle počtu vozidel nebo z obratu (u větších flotil).

* Za škodu vzniklou na nákladu při jeho přepravě odpovídá dopravce. Není tedy zbytečné, aby si zboží ještě navíc pojišťoval i jeho vlastník?
Za tuto otázku vám velice děkuji. Řada podnikatelů (vlastníků zboží) se totiž bohužel stále ještě domnívá, že zbožové pojištění zbytečné je, a to právě z vámi uvedeného důvodu. V praxi je ale zásadní rozdíl mezi zbožovým pojištěním a pojištěním odpovědnosti dopravce, a to zejména v rozsahu pojistného krytí a v rozsahu náhrady škody u mezinárodní přepravy. Pokud se například dopravce u odpovědnostního pojištění zprostí odpovědnosti, znamená to pro poškozeného, že neobdrží žádnou náhradu škody. Navíc už byla řeč o limitované výši náhrady škody u mezinárodní přepravy, která může být podstatně nižší než skutečná škoda. Sjednání zbožového pojištění je proto důležitou součástí přepravy zboží. Pokud bych to měla shrnout, je pojištění odpovědnosti ochrana dopravce, zatímco zbožové pojištění se zaměřuje na vlastníka.
* Existují nějaké výjimky, třeba druhy zboží, které nejde pojistit? Nebo případy, v nichž pojišťovna pojištění nevyplatí?
Pojišťovny mají celou řadu výluk. Patří sem jednak tzv. nepojistitelná rizika, kam patří například úmyslné jednání pojistníka/ / pojištěného, nedostatečný obal či obvyklé úbytky u zbožového pojištění. U odpovědnosti dopravce se to týká například odpovědnosti převzaté nad rámec stanovený právními předpisy, pokut, penále či válečné a politické události. Druhým typem jsou "pojistitelné výluky". Ty je pojistitel ochoten pojistit za příplatek, případně jsou pro ně stanoveny zvláštní podmínky pojištění. Sem patří například riziko války, stávky (u zbožového pojištění) nebo odcizení či přeprava použitých strojů a ojetých vozidel (u pojištění odpovědnosti dopravce). Nemá smysl vyjmenovávat všechny výluky. Pro klienta je v tomto důležitá spolupráce s pojišťovacím makléřem, který nejenže srovná výluky a další podmínky jednotlivých pojistitelů, ale také vyjedná s pojišťovnou případné odchylky. To klientovi zaručí sjednání kvalitního pojištění a zabrání to tomu, že si například dopravce sjedná pojištění odpovědnosti, ale nevšimne si, že ve výluce je uvedeno riziko odcizení.
* Jaké jsou všeobecné podmínky pro uzavření pojistné smlouvy? Jaké údaje musí klient doložit a podobně?
Pro uzavření smlouvy potřebuje pojišťovna všechny informace o pojišťovaných přepravách, které jsou shrnuty do dotazníku. Na jejich základě posoudí riziko a stanoví pojistné. Jsou to v podstatě údaje, které jsem již zmiňovala v souvislosti s faktory ovlivňujícími cenu pojištění. U odpovědnosti dopravce je nutné doložit doklad o povolení k provozování silniční nákladní dopravy.

* Jak probíhá vyplácení náhrady škody? Nehrozí tahanice mezi vlastníkem, dopravcem a případně i pojistitelem o odpovědnost za škodu?
Uveďme si příklad. Během mezinárodní silniční přepravy dojde k odcizení zásilky. V případě, že je škoda kryta zbožovým pojištěním, je nutné ji co nejdříve nahlásit pojistiteli a doložit podklady pro prověření, zda za ni lze poskytnout pojistné plnění, případně v jaké výši. Pokud se na škodu nevztahuje některá z výluk uvedená v pojistné smlouvě, dojde k vyplacení pojistného plnění. Jestliže za škodu nese odpovědnost třetí osoba (zpravidla to bývá dopravce či zasilatel), může vůči ní uplatnit pojistitel tzv. regres, a to až do výše vyplacené náhrady škody. Dopravce následně může požadavek na náhradu škody uplatnit u svého pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti dopravce. Ten opět prověří, zda škoda není předmětem výluk, a pokud není, vyplatí pojistné plnění "zbožovému pojistiteli". Problém může nastat v případě, kdy vlastník zásilky neuzavře zbožové pojištění a bude spoléhat pouze na pojištění odpovědnosti dopravce. Pak může dojít k již popsané situaci, kdy dopravce nebude za vzniklou škodu dle právních předpisů odpovědný, a jeho pojistitel tudíž neposkytne pojistné plnění. Nebo se může stát, že dopravce za škodu odpovídat bude, ale ta bude zároveň vyloučena z jeho pojištění. To může nastat například v případě, kdy dojde k odcizení zásilky, ale dopravce nemá toto riziko připojištěno. Pak poškozenému nezbývá nic jiného než škodu vymáhat přímo u dopravce, což může být zdlouhavé a výsledek je nejistý. Další problém může nastat například, pokud bude výše vyplacené náhrady škody - ať už pojišťovnou dopravce nebo přímo dopravcem - nižší než skutečná výše škody z důvodu limitované náhrady škody dle váhy zboží. Jinými slovy - pokud má každý ze zúčastněných uzavřeno své vlastní pojištění kryjící jeho rizika, pak tahanice nehrozí. Musí být ovšem sjednáno kvalitně a účastníci musejí dodržet podmínky a povinnosti stanovené pojistnou smlouvou, například včasné nahlášení škody, přivolání policie, pokud je podezření ze spáchání trestného činu, a podobně. V dnešní době naštěstí existuje řada nezávislých poradců a makléřů, kteří klientovi poradí, jak sjednat kvalitní pojištění a jak si počínat při vzniku škody. https://escortlady.nz
* Vzpomenete si na nějakou kuriozitu ze své makléřské praxe?
Napadá mne případ, kdy byli při přepravě pomerančů z Řecka do Česka na maďarskoslovenské hranici odhaleni v nákladovém prostoru utečenci. Ti mechanicky poškodili a znečistili část zásilky a některé pomeranče snědli. Škoda na znehodnocených pomerančích byla vyplacena z pojištění odpovědnosti dopravce.