Je to věčný spor. Ochránci přírody a vodohospodáři upozorňují obce, že by u řek povolovat stavby neměly. Přesto domy v záplavovém území rostou. Majitelé riskují. Teď do debat výrazně promluví pojišťovny. A rozhodně ne ve prospěch majitelů.
SEVERNÍ ČECHY Jakákoli povodeň v kraji zaplaví stovky domů. Například podle map rozlévání Labe a dalších řek v kraji jsou za červenými čarami takzvané aktivní záplavové zóny tisíce domů. Stály tam většinou vždy, protože matematické modely vznikly v roce 2002. Ale bohužel nové se zde staví dál.
A to je problém. Platí to totiž nejen o pozemcích u Labe, ale i u Kamenice či Ploučnice, kde nedávno povodeň způsobila škody za 2miliardy korun.
A na vině budou lidé, kteří v rizikových oblastech staví přes varování vodohospodářů i ochránců přírody.
„My nové stavby v rizikových územích nepovolujeme, ale většinou to není nic platné. Třeba jsme nechtěli, aby obec Janská prodala parcely na stavbu domů u řeky Kamenice. Stejně prodala pozemek a stavba byla povolena. Jeden z těchto domů už byl třikrát pod vodou a přesto hned vedle už je další základová deska na další objekt,“ přiblížil Petr Bauer, pracovník CHKO Labské pískovce. Majitelům domů se takový riskantní krok může v brzké době prodražit. Pojišťovny totiž brzy přitvrdí a hranice rizikových území se budou měnit, neboli přestanou pojišťovat mnohé stavby či pojistné dramaticky zdraží.
„Nepůjde ale o plošné zdražení, v některých případech opravdu může dojít k přehodnocení rizikovosti a tím i ke zvýšení pojistného o několik tisíc korun ročně,“ přiblížil Milan Káňa, mluvčí Kooperativy, které Severočeši v srpnu nahlásili škody za 63,5 milionu korun.
Pro představu. Pojištění rodinného domu za 3,5 milionu korun v prvním nejméně rizikovém pásmu stojí ročně 3 150, ve druhém 4 900 a ve třetím - nejrizikovějším - 7 tisíc korun. Zaplatit tisíce korun navíc ještě není to nejhorší. Mnoha lidem se ale může bohužel stát, že s přesunem hranic rizik spadnou do čtvrtého, tedy nepojistitelného pásma, kdy v případě další pohromy nedostanou od pojišťovny ani korunu. Již dnes v „černé zóně“ stojí 4 až 6 procent nemovitostí podél toků na severu Čech.
„Teoreticky lze udělat výjimku v případě, že vlastník prokáže, že má proti vodě nějaké valy nebo zábrany. Ale je to spíš teorie,“ přiblížil Káňa. Všechny pojišťovny vycházejí z republikových rizikových pásem geografického systému Aquarius. Sem se po zadání adresy může každý zájemce podívat, v jak rizikovém území jeho dům stojí.
Podle vedení kraje jsou domů v záplavových územích tisíce. „Řada z nich byla postavena dávno, některé chaty se kdysi stavěly i bez povolení, mnohé z nich nemusí být ani evidovány v katastru nemovitostí,“ odhaduje mluvčí kraje Magdalena Hanáčková.
Stejně jako mapy pojišťoven se budou měnit i mapy záplavových oblastí v kraji. „Mapují stopy po srpnové povodni, jakého byla rozsahu, jestli stoletá nebo větší. Někde dojde ke zpřesnění map,“ přiblížil mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Pojišťovny po povodni řadu staveb nepojistí
Přibude míst, kde se nebude smět stavět. Jenže řada lidí si s tím hlavu neláme. Úřady respektují červenou aktivní zónu podél řek, která je spočítána na stoletou vodu. Těsně za ní, kde je pravomoc vodohospodářů již omezená, se staví dál. Ale voda toto území zaplavuje v posledních letech pravidelně.
„Vně od zóny stavební úřad povolení za určitých podmínek prostě může vydat. Tam alespoň požadujeme vyšší základy, odolný materiál... Rozhodnutí je ale na stavebním úřadu,“ přiblížil praxi ředitel Dolního Labe Jindřich Zídek.
Po několika posledních záplavách ale respekt z rizikových oblastí pomalu roste. „Hlavně starostové z vyplavených území už obvykle nemají chuť nechat cokoli stavět na zaplavených pozemcích,“ přiblížil Svejkovský.
Obce, které takové pohromy nezažily a mají i v záplavovém místě pozemky, je chtějí prodat na parcely. „To ale striktně nepovolujeme, protože je to cesta do pekel,“ říká Svejkovský.
Ovšem potíž je, že řada drobných toků, které při loňské i letošní rychlé záplavě ničily nejvíce, ani žádná záplavová území stanovená nemají. Stavět se tak může kdekoli. „Naši předkové věděli, že se bydlí nahoře a dole byly chlévy a stáje. Dnes jsou dole obytné pokoje a to je ta chyba,“ přiblížil Zídek.
Fatální chyby nedělají jen soukromé soby. Vodohospodáře nerespektují ani radnice a velké firmy. „Ústecký krajský soud je postaven zcela nevhodně v záplavové zóně. Mariánský most se také nepovedl. Měl být vyšší a měl vést nahoru na Mariánskou skálu, jak jsme doporučovali,“ míní Zídek.
Není divu, že tisíce starých i nových domů mají podle tabulek Povodí Labe a Ohře nedostatečnou ochranu. Například v Hřensku povodeň ohrožuje 210 z 365 obyvatel a poničí 71 ze 177 domů. Ještě horší situace je v Mlékojedech na Litoměřicku. V nově stanoveném záplavovém pásmu je každý dům.
Už se myslí na ochranu
Ochrana je drahá a první hráze se od velké vody v roce 2002 začínají dostavovat až nyní.
„Problémem byl výkup soukromých majetků. Nyní už je ale hotová protipovodňová hráz na ústeckém Střekově, do konce roku by měly být hotové valy v Křešicích a Nučnicích. Začala se stavět protipovodňová opatření na Lovosicku,“ přiblížil Zídek.
Pro lepší varování by vodohospodáři potřebovali rychlé dokončení digitalizace katastrálních map zátopového území.
„Zjednodušeně řečeno bychom zmáčkli knoflík a vyjel by seznam ohrožených nemovitostí i s adresami,“ přiblížil Zídek s tím, že Povodí Labe velké vodě nezabrání, ale přesně zná, co se na kraj valí. Jejich úkolem je vodu co nejvíce zpomalit pomocí přehrad a lidi co nejrychleji varovat.

FAKTA
Ohrožené obce
Při běžné 100leté vodě
počet domů/ohrožených
Františkov n. P. 366 156
Kbelice 383 232
Klášterec 15 521 1 412
Křešice 424 893
Lenešice 1 407 749
Lipová 626 228
Mlékojedy 164 164
Nové Dvory 396 167
Píšťany 193 171
Počedělice 247 195
Terezín 3 078 2 955
Velké Březno 2 147 185
Velký Šenov 2027 322
Zdroj: Povodí Ohře, jde o zmapovaná
záplavová území po roce 2002