Základní chybou, kterou čeští turisté podle Evy Svobodové z pojišťovny Uniqa ještě stále hojně dělají, je, že na cesty do zahraničí vyrážejí bez kvalitního cestovního pojištění. Ti, kteří se do ciziny vydají úplně bez pojištění, mohou se doživotně zadlužit v případě, že se jim něco stane a náklady na vyřešení situace a léčbu se vyšplhají do astronomických výšek. Chybou je i nedostatečné pojištění. K tomu podle Svobodové například stačí spoléhat se na pojištění přes platební kartu bez toho, aby si dotyčný ověřil pojištěná rizika a výši pojistných limitů.
Pořiďte si cestovní pojištění on-line zde
Někteří lidé si pojišťují pouze samotné léčebné výlohy. Pro klienta je ale podle Svobodové z pojišťovny Uniqa mnohem komfortnější mít komplexní pojištění včetně úrazového pojištění a hlavně odpovědnosti pro případ, kdy klient způsobí někomu škodu na zdraví nebo majetku. Je rovněž nutné zvolit si správný tarif pojistky. Pro sportovní dovolenou je třeba si připojistit sportovní aktivity. To jde případně i z místa dovolené, pokud dotyčný zjistí, že ho lákají adrenalinové aktivity, o nichž předem nevěděl. Dopojištění z ciziny ale nedělá každá pojišťovna , proto si tuto možnost zjistěte ještě před odjezdem.
Zásadní chyba bývá podle České asociace pojišťoven (ČAP) v tom, že klienti mnohdy nevědí, jaké si kupují pojištění. Neví, jaká jim kryje rizika, ani co je ve výlukách a co je třeba připojistit. Mnohdy pak kontaktují asistenční službu pro pomoc v něčem, na co z pojistných podmínek nemají nárok. Jiní zase naopak nevědí, kdy a jak využívat pomoci asistenční služby, a proto se na ni neobracejí, ačkoliv by měli. Základem je tedy podle Jolany Ackermannové z ČAP nejen sjednat si cestovní pojištění, ale současně znát i pojistné podmínky a z nich vyplývající nároky.
Problém může snadno potkat Čechy, kteří budou spoléhat jen na kartičku své zdravotní pojišťovny, respektive na takzvaný Evropský průkaz zdravotního pojištění (EPZP). I na Slovensku totiž podle mluvčí Poisťovny Union Judity Smatanové platí pro Čechy omezený rozsah pojistného plnění hrazený z veřejného zdravotního pojištění, stejně jako v každém jiném státě Evropské unie.
„Na základě EPZP má pojištěnec nárok na nevyhnutelnou lékařskou péči za stejných podmínek, tedy ve stejném rozsahu a dle stejných kritérií jako domácí pojištěnci. To znamená, existuje-li za zdravotní péči v členských zemích EU spoluúčast, turista ji musí zaplatit. V případě, že průkaz pojišťovny lékař nepřijme nebo ho pojištěnec nemá s sebou, je pravděpodobné, že bude muset za ošetření zaplatit smluvní cenu stanovenou lékařským zařízením,“ upozorňuje Smatanová.
Pokud chce turista následně v Česku uhradit výlohy, které mu vznikly placením ve zdravotnických zařízeních, může od své zdravotní pojišťovny získat výrazně méně, než utratil. Cena výkonu, kterou cizinci ve zdravotnickém zařízení platí na místě, je zpravidla několikanásobně vyšší než ceny domluvené mezi pojišťovnami. Pojištěnému může být podle Smatanové uhrazena poskytnutá zdravotní péče pouze do výše uzavřené dohody mezi českou a zahraniční zdravotní pojišťovnou .
Velmi častou chybou je, že klienti nenahlásí vzniklou škodu asistenční službě, tvrdí Marek Zeman z pojišťovny AXA . Asistenční služba klientům pomáhá nejen řešit problém, ale také vyhodnotí, na co klient má nárok a za jakých podmínek. Klient rovněž dostane potřebné informace o postupu, aby mohla být jeho škoda v co nejkratší době zlikvidována.
Když se klienti ozvou asistenční službě později až v situaci, kdy neví, jak dál, řešení se podle Ackermannové z ČAP může zbytečně zamotat a prodražit. Zvláště když se klient už například léčí v zařízení, které vykazuje nepřiměřené náklady. Asistenční služba sice i pak případ převezme, může se ale stát, že pojišťovna sníží pojistné plnění, upozorňuje Ackermannová.
I v případě, že nastane náhodou situace, že pojištění se na situaci nevztahuje, asistenční služba může i tak klientovi výrazně vše usnadnit. Nestává se tedy podle Ackermannové, že by asistenční služba odmítla spolupráci. Pokud její služby jdou nad rámec pojištění, je klient upozorněn na to, že asistenční služba pouze vše koordinuje a zprostředkovává, ale klient si ji musí uhradit sám. Vždy se tedy vyplatí vše konzultovat s asistenční službou.
Klienti, kteří z nějakých důvodů hradí ošetření či léky v zahraničí sami, často podle expertů zapomínají schovávat si účtenky pro pozdější vyúčtování pojišťovně. Bez dokladů o vynaložených nákladech za léčbu či léky pojišťovna nemůže nic uhradit. Navíc si všechny takovéto případy ještě více prověřují kvůli možným pojistným podvodům. A to zvláště u klientů, kteří v zahraničí vůbec nekontaktovali asistenční službu a pak chtějí proplácet náklady.
Například pojišťovna Kooperativa připomíná případ klienta, který po návratu z Afriky chtěl na základě zcela nečitelného dokladu proplatit 14denní léčení. „Cestovatel“ pojišťovně předal jméno i adresu léčebného zařízení a tvrdil, že se s personálem nebylo možné domluvit, protože nikdo neuměl anglicky. „Bohužel se v tomto zařízení ani nebyl podívat, jinak by zjistil, že se jedná o gynekologickou kliniku, navíc jednu z nejlepších ve městě a samozřejmě s anglicky mluvícím personálem. Poté, co jsme mu odmítli pojistné plnění vyplatit, se už neozval,“ líčí Milan Káňa z Kooperativy.
Nedostatečná dokumentace škody vzniklé na zavazadlech (např. při odpovědnostních škodách nebo při škodách na zavazadlech) bývá podle Petra Milaty z ČSOB Pojišťovny další častou chybou, kterou klienti v zahraničí dělají. Vhodné je vše co nejlépe nafotit a případně mít i doklad o škodě od policie.
Klienti často dělají chybu při předávání dokumentace. Pojišťovna potřebuje k šetření škody různé typy dokumentů, někdy jsou dostačující kopie dokladů, mnohdy však pojišťovna požaduje originály. Klient by měl pamatovat, aby mu aspoň obyčejné kopie odesílaných dokladů vždy zůstaly v ruce a dokumenty posílal pojišťovně doporučeně. Zašle-li doklady nedoporučeně poštou nebo předá podklady bez potvrzení o předání, podklady ne vždy doputují z nejrůznějších příčin k adresátovi a jen obtížně se následně zjišťuje, kde nastala chyba.
Klienti se také často dostávají do problémů kvůli tomu, že nemají dostatečnou hotovost pro platby za ošetření. Doporučujeme, aby právě pro tyto případy měli rezervu alespoň 100 eur, zdůrazňuje Káňa z Kooperativy .
Problém s likvidací pojistné události mohou zažít podle Evy Svobodové z Uniqa také klienti, kteří neuplatní svoji škodu včas ve stanovené lhůtě. Důležité podle ní je, aby tak učinili co nejdříve po příjezdu do Česka. Další věcí, která likvidaci výrazně komplikuje, bývá, že lidé nemají podchycené svědky události, nemají kontakty na další zúčastněné osoby dané pojistné události a mnohdy ani nekontaktovali místní policii, ačkoli by to bylo vhodné.