Daňová reforma s sebou přináší úvahy o nové dani pro pojišťovny. Podle ministerstva financí platí nízké daně. Pojišťovny hrozí, že by daň promítly do cen. Ministerstvo financí zvažuje v rámci chystané daňové reformy zvláštní daň pro komerční pojišťovny. Počítá, jak moc by v konečném důsledku mohlo podražit pojistné. Nepřímou daň z pojistného by platily komerční pojišťovny jako určité procento z vybraných pojistek.
Podle náměstka ministra financí pro daně Ladislava Minčiče se o nové dani pro pojišťovny diskutuje v souvislosti s novým zákonem o dani z příjmu. Ten má mimo jiné odstraňovat zvýhodněné režimy, výjimky a osvobození. „Jde o vyhodnocení reálného přínosu pojišťoven do veřejných rozpočtů, to je problém,“ uvedl Minčič.
Důvodem, proč se o zvláštním zdanění uvažuje, je skutečnost, že pojišťovny mají prostřednictvím takzvaných technických rezerv možnost snižovat si daňový základ. Na dani se tak vybere méně.
Prostor pro manipulaci s výší daně prostřednictvím rezerv je však podle pojišťoven malý. „Z našich grafů je zřejmé, že neexistuje vztah mezi platbou daně z příjmu pojišťovny a výší technických rezerv,“ říká Tomáš Síkora, ředitel České asociace pojišťoven (ČAP). Ohrazují se i samotné pojišťovny. „Nemyslím si, že by pojišťovny byly „přerezervované“. Nejsou tam obrovské polštáře vytvářené proto, aby se platila menší daň z příjmů,“ říká Pavel Řehák, šéf České pojišťovny.
Pojišťovny podle něj do veřejných rozpočtů přispívají hned dvakrát: daní ze zisku a posíláním příspěvků Hasičskému záchrannému sboru při zásazích (hasiči omezují škodu při požárech).
Rozhodnutí, zda a jak moc pojišťovny zdanit, zatím nepadlo. Ministerstvo teď počítá, jak by se zvýšení daně přeneslo do cen. „Jsou historické důvody, proč něco takového existuje. Například v Rakousku pojišťovny fungují, z trhů neutíkají,“ dodal náměstek.
Nepřímé zdanění existuje ve Francii, Německu či Belgii a je různé na odlišné typy pojistného. Maxima daně dosahují dvaceti procent. V Rakousku se nepřímá daň platí téměř ze všech druhů pojistek (životní i neživotní; kromě pojištění úvěrového rizika a zajištění) a pohybuje se do 11 procent z pojistného.
O podobné dani se mluvilo naposledy loni. Ministerstvo pod vedením tehdejšího ministra Eduarda Janoty zvažovalo od pojišťoven vybrat až 6,3 miliardy ročně navíc. Vzhledem k tomu, že předepsané pojistné je v Česku kolem 140 miliard, by to znamenalo až pětiprocentní navýšení pojistek. Pokud by volba padla jen na některé druhy pojistného, musela by sazba být vyšší, aby se požadovaného výnosu dosáhlo.
Podle Síkory z ČAP by nová daň donutila pojišťovny zdražit. „Jde to i proti vládní politice podpory produktů v oblasti penzijního spoření. Dražší pojistné by lidi demotivovalo,“ varuje. Na druhou stranu by se zdražení mohlo zčásti vstřebat do cen v rámci konkurenčního boje o klienta.

Na rezervy nesáhneme

Ministerští experti ve svých návrzích ještě nedávno zvažovali i jiné způsoby, jak sáhnout na pojišťovny. Například že by se daň z příjmu pojišťoven měřila v poměru k předepsanému pojistnému, a pokud by nedosáhla stanoveného minima (například tři procenta), musela by pojišťovna zbytek doplatit.
Sáhnout chtěli i na daňovou uznatelnost technických rezerv. „Souběh zvláštního zdanění s limitací technických rezerv vylučuji,“ říká nyní Minčič. V oblasti rezerv nicméně ke změnám dojde kvůli evropské směrnici. Tzv. pravidla Solvence II uvolní pojišťovnám ruce při investování. Místo striktně vyjmenovaného složení rezerv budou muset dodržovat jen předepsaný poměr rizika ke kapitálu.