Lidé, kteří se nepřipoutají v autě bezpečnostním pásem, na to mohou v případě nehody doplatit nejen svým zdravím a někdy i životem, ale i výší pojistného plnění.  Pojišťovny totiž mohou tento nešvar tvrdě postihnout a pojistné plnění výrazně krátit. V případě úmrtí mohou pozůstalí přijít až o statisíce korun.
Z povinného ručení viníka nehody hradí pojišťovny škody způsobené všem lidem, kteří byli účastníky dopravní nehody. Výjimkou je pouze řidič, který havárii způsobil.
Pokud ale někdo jel v autě jako spolucestující nepřipoutaný a při havárii kvůli tomu utrpí škodu na zdraví, nemá vůbec jisté, že dostane od pojišťovny plnění v celé výši.
Umožňuje jí to paragraf 441 Občanského zákoníku, který říká: „Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně. Byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.“
Nepřipoutání ale automaticky neznamená krácení pojistného plnění. Nezapnutý bezpečnostní pás totiž může mít podle okolností nehody různý vliv na vzniklou škodu. Pokud by ale například v policejním protokolu nebo rozsudku soudu bylo jasně řečeno, že k poškození zdraví spolujezdce došlo kvůli jeho nepřipoutání, lze krácení plnění očekávat.
To, že odpovědnost za nepřipoutání při jízdě nese spolucestující sám, nikoli řidič, určuje od roku 2000 zákon o silničním provozu.
„Bezpečnostními pásy na všech sedadlech musí být vybavena veškerá auta nově uvedená na trh od roku 1986. Pásy musí mít i novější typy dálkových autobusů registrované v ČR po 1. květnu 2004 s tím, že cestující mají povinnost být v nich připoutáni,“ řekl Právu tiskový mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Pojišťovna hradí z povinného ručení viníka jednorázově bolestné a odškodnění za ztížení společenského uplatnění (tzv. trvalé následky) a náklady léčení a ztrátu na výdělku.
Dojde-li při nehodě k usmrcení osob, pak se hradí především jednorázové odškodnění pozůstalým. Na odškodnění mají nárok manžel či manželka usmrceného, jeho rodiče, děti, sourozenci a blízké osoby žijící ve společné domácnosti. Odškodnění činí 240 000 korun pro každou osobu, s výjimkou sourozenců, u nichž přísluší každému 175 000. Při usmrcení se hradí i přiměřené náklady spojené s pohřbem a důchod na výživu pozůstalým, pokud byli na zemřelého odkázáni svou výživou.
Přišli o syna i statisíce
O možných důsledcích nepřipoutání se se přesvědčila jedna rodina z Moravy. Se svým příběhem se svěřila našemu listu. Šestadvacetiletý syn jel v osobním autě jako spolujezdec. Auto dostalo smyk a v protisměru narazilo do kamiónu. Syn, který nepřipoutaný seděl na zadním sedadle, při nárazu vypadl z auta a dostal se pod kola kamiónu. Na vážné zranění týž den zemřel.
Rodina zesnulého kvůli nevyužití bezpečnostního pásu přišla nejen o syna, ale pojišťovna snížila výše uvedené částky odškodného o 30 procent. Šlo o stovky tisíc korun.
Míru krácení pojistného plnění určuje sama pojišťovna s tím, že poškozený nebo jeho blízcí se případně mohou soudně domáhat vyššího plnění. „Třicetiprocentní krácení v uvedeném případě se zdá příliš vysoké. Je reálné, že soud by mohl krácení snížit zhruba na dvacet procent. Úvaha o aplikaci spoluviny je závislá na posouzení skutkových okolností případu,“ soudí pražská advokátka JUDr. Klára Kořínková.
Upozornila, že poškozená rodina by se mohla soudně domáhat náhrady i vůči řidiči, viníkovi tragédie, a to žalobou z titulu ochrany osobnosti. Těchto žalob stále přibývá. Důvodem bývá přesvědčení pozůstalých, že částky odškodnění, které jsou přiznávány podle Občanského zákoníku, neodpovídají míře negativních dopadů úmrtí blízkého na pozůstalé.
Pojišťovny ale odmítají hradit odškodné vysouzené v rámci žalob na ochranu osobnosti s odkazem, že je to povinností viníka tragédie, a nikoli předmětem pojištění. Advokátka dodala, že i v případě žaloby na ochranu osobnosti vůči viníkovi by soud při rozhodování vzal v úvahu spoluvinu poškozeného, tedy že se nepřipoutal.