Kvůli jedné havárii jsou Klatovy nebezpečné
Největší riziko při silniční havárii hrozí v rámci celé republiky v Klatovech. Vyplývá to z takzvaného ČP indexu České pojišťovny. Propad v žebříčku sice způsobila jediná havárie, ale se třemi mrtvými.
KLATOVY Cestujete autem často přes Klatovy? Buďte velmi opatrní, neboť projíždíte místem, ve kterém vám - mezi 59 sledovanými okresními městy v zemi - hrozí největší riziko při havárii.
Vyplývá to z takzvaného ČP indexu, ve kterém pojišťovna už pět let vyhodnocuje havárie, při kterých umírají lidé, nebo záchranáři odvážejí těžce zraněné.
Paradoxem je, že v roce 2008 byly Klatovy druhé nejbezpečnější v celé republice. Rok 2009 je šok! Klatovy jsou v tabulce poslední, patří jim 59. místo.
Pořiďte si havarijní pojištění on-line
Co způsobilo takový propad ve městě s 23 tisíci obyvateli? Jedna jediná nehoda! „Je to kvůli havárii, kterou způsobil opilý cizinec. Zemřeli při ní tři lidé a další tři byli těžce zraněni. Bohužel, jedna taková nehoda způsobí, že se v žebříčku dostanete z čelní pozice na úplný konec,“ říká klatovská místostarostka Věra Tomaierová.
Když se v Klatovech dozvěděli, jak seměsto propadlo až na chvost celorepublikového hodnocení, začali místní hledat chyby ve všem možném. „Dozvěděli jsme se například, že důvod spočívá v zužování a v dalších úpravách silnic. Já jsem ale přesvědčená, že vše je o tom, jak se který řidič chová. Bohužel, měli jsme smůlu, že v Klatovech stačil jeden cizinec, který sedl za volant a nerespektoval vůbec nic. S tím opravdu nic neuděláme ani my a zřejmě ani policie,“ domnívá se místostarostka Tomaierová.
Mluvčí pojišťovny Václav Bálek připouští, že klatovský propad vznikl skutečně kvůli náhodě. „Tak jako v životě, i v tom motoristickém, je hodně věcí o náhodě. Náhodnost je i za propadem Klatov ze špičky žebříčku na jeho konec. V případě ČP indexu jde spíše o to, že když se podíváte do jeho výsledků třeba před pěti lety a zjistíte, že některá města jsou stále ve spodní části, je z našeho pohledu jedinou ambicí přispět do diskuse pro zastupitele a státní orgány. Říci jim, zda by situaci nevyřešil obchvat, výstavba kruhového objezdu místo křižovatky nebo třeba osvětlení přechodu, pokud na něm dochází k nehodám,“ vysvětluje mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.
Je ČP index průkazným údajem pro popsání skutečného stavu na silnicích sledovaných měst? Podle informovaného odborníka lze jen velmi těžko vytvořit nějaký model, který by zohlednil skutečně všechny faktory. „Porovnejte třeba Klatovy a Rokycany, které se na špici téhle tabulky drží dlouhodobě. Zatímco po průtahu na centrum Klatov vedou frekventované silnice od Plzně na Železnou Rudu a také z Klatov do Domažlic s vysokým počtem aut, které městem jen projíždějí, v Rokycanech je projíždějících aut výrazně méně. Tranzit odvedla z města už před lety dálnice,“ říká znalec.
Klatovská místostarostka Věra Tomaierová říká, že samozřejmě dělají vše pro to, aby se nepříjemné nálepky nejhoršího města zbavili. „Městu by výrazně pomohl obchvat. Ale to je záležitost státu a kraje. Kdyby výsledky ČP indexu pomohly k urychlení stavby obchvatu, bylo by to jedině dobře. Ale ač se snažíme a vykupujeme pozemky, samotnou výstavbu urychlit nedokážeme,“ říká Věra Tomaierová.
Naopak vzestup zaznamenala v ČP indexu mezi krajskýmiměsty Plzeň. V roce 2008 byla předposlední, dvanáctá, loni se vyhoupla na osmé místo. Jak to bude letos? „Za první čtyři měsíce letošního roku zemřeli v Plzni na silnicích dva lidé - jeden spolujezdec v autě a jeden chodec po srážce s motocyklem,“ vyčetl ze statistik šéf plzeňské dopravní policie Karel Machulda.
Diskuse
Vložte svůj dotaz