Drobné chyby v pojistné smlouvě můžou zkomplikovat cestu k vyplacení pojistného plnění. Stačí, aby ve smlouvě byla špatná adresa či popis pojištěných věcí. Proto je třeba si smlouvu před podpisem pečlivě zkontrolovat. Mladému páru z Moravy se ozvala po letech pojišťovací agenta.
Prý je čas aktualizovat jejich pojistku domácnosti. Za posledních pět let si pár dovybavil byt, takže s přehodnocením smlouvy souhlasil. Navíc agentka do telefonu nabízela zajímavé slevy na pojistné.
„Při prostudování vaší smlouvy jsem zjistila, že sice pojistné platíte, ale za případnou škodu byste nic nedostali. Ve smlouvě je totiž chybně uvedeno místo pojištění,“ šokovala klienty mladá pracovnice pojišťovny . Šlo přitom o maličkost, v čísle popisném domu bylo přehozeno pořadí číslic 4 a 6. Jinak bylo vše v pořádku. Agentka sama přitom při pozdějším sepisování smlouvy udělala podobnou chybu dvakrát. Sice správně změnila údaje u místa pojištění, ale špatně vyplnila číslo popisné u identifikace klienta na pojistné smlouvě a doplňkovém připojištění.
Podobné administrativní chyby se stávají i u jiných pojistných smluv. Je jedno, zda se jedná o životní či majetkové pojištění, protože následky mohou být podobné. Případná chyba v pojistné smlouvě může ohrozit nebo přinejmenším zpomalit pojistné plnění u kterékoliv pojistky. Ve většině takových případů pojišťovna nejprve zkoumá, zda jde o pojistný podvod nebo zda chybu ve smlouvě udělal jejich úředník. Likvidaci pojistné události to však prodlouží. Zastaví se rekonstrukce poničeného bytu či auta nebo u životního pojištění se takto může do finanční tísně dostat osoba, kterou měla pojistka zajistit v případě smrti pojištěného živitele .
„Administrativní chyby likvidaci ztíží a zdrží. Pokud se však šetřením prokáže, že šlo o administrativní chybu pracovníka naší pojišťovny, je pojistné plnění vyplaceno,“ vysvětluje Václav Bálek z České pojišťovny a dodává: „Jestliže by se jednalo, podobně jako v uvedeném případě, třeba o přesmyčku v čísle domu, je pravděpodobné, že to nebylo schválně. Jsme jen lidé a chyby dělají všichni. Vždy ale budeme zkoumat, jestli se jednalo jen o nepozornost ze strany pracovníka či klienta, nebo o záměr.“
U majetkového pojištění mohou podle Bálka nastat komplikace také v případě, že byla špatná nebo chybná identifikace pojištěné věci. „U pojištění majetku je velmi důležité dbát i na správné označení rozsahu pojištění (základní, rozšířené či maximální) a uvedení pojištěných vedlejších staveb (garáž, stodola, oplocení, bazén, septik, kůlna či plynový zásobník),“ upozorňuje Renata Svobodová z České podnikatelské pojišťovny (ČPP).
Situace pro výplatu pojistného plnění se komplikuje podle Pavly Pasekové z pojišťovny Allianz i v okamžiku, kdy byl ve smlouvě chybně uvedený počátek či konec pojištění, nesprávná místní platnost pojištění nebo jsou chybně sjednané rizika (popřípadě nejsou sjednané vůbec), proti nimž má pojistka chránit. Stejně tak pojistné plnění stěžují nebo snižují chybně sjednané pojistné limity (zvláště pokud jsou nízké) či příliš vysoká spoluúčast pojištěného na škodě.
Zamezit či zkomplikovat pojistné plnění mohou rovněž fakta, která úmyslně či z nedbalosti zamlčí pojištěný už při sjednávání smlouvy, říká Marek Vích z Kooperativy . Zvláště, pokud pojišťovna něco takového dodatečně zjistí a jedná se o události či fakta, kvůli nimž by pojistku vůbec nesjednala nebo sjednala jedině za zcela jiných podmínek. Pojišťovna pak může v některých případech smlouvu zpětně vypovědět, a tedy vůbec nevyplatit pojistné plnění. Stává se to například u životních pojistek , jestliže vážně nemocný člověk zamlčí nemoc či zdravotní komplikace už při vyplňování zdravotního dotazníku před sjednáním pojistky.
U životních pojistek bývá podle Václava Bálka problematické, když už návrh pojistné smlouvy byl sepsán chybně, případně žádanka o změnu v pojistné smlouvě byla nejednoznačná a provedená změna tím neodpovídá skutečnému požadavku klienta (například zvýšení násobku pojistné částky o trojnásobek nebo na trojnásobek). „Z titulu administrativní chyby (špatně uvedeného rodného čísla atd.), ale nemůže pojištěnému, resp. obmyšlené osobě zaniknout právo na pojistné plnění,“ upozorňuje Helena Dušková z pojišťovny Wüstenrot . Samozřejmě je ale nutné vždy prověřit údaje o pojistníkovi, pojištěném a obmyšlené osobě (osoba, které pojišťovna vyplatí plnění po smrti pojištěného).
U nesprávného rodného čísla či data narození obmyšlené osoby, musí být tato osoba určena jménem nebo vztahem k pojištěnému. „Pouze v případě, že nelze obmyšlenou osobu identifikovat, má se za to, že určena není a pojistitel pak postupuje podle § 51 zákona o pojistné smlouvě, který uvádí posloupnost osob oprávněných k přijetí pojistného plnění,“ doplňuje Renata Svobodová z ČPP .
Co byste si měli u pojistné smlouvy překontrolovat vždy
* Specifikace pojištěné věci
* Pojistnou částku
* Spoluúčast
* Místo pojištění
* Požadovaná dopojištění
* Výši sjednaných limitů pojištění pro jednotlivá rizika
* Identifikace pojistníka, pojištěného (jméno, RČ, adresa,..)
* Určení, zda se jedná o pojištění škodové či obnosové
* Vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události
* Výši pojistného, jeho splatnost a údaj, zda jde o pojistné běžné či jednorázové
* Vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla smlouva uzavřena
Zdroj: Česká pojišťovna, Wüstenrot pojišťovna