Očima Jaroslava Maška - Petr Kellner a jeho italští společníci mi poslali složenku. Zněla na 287 korun a tučně na ní stálo: UHRAĎTE DO 25. 11. 2011. Nejdřív jsem si říkal, že asi dlužím za pojistku na auto, pak jsem ji vzteky roztrhal a nakonec zase pracně poslepoval. To abych o ní mohl napsat. Složenka přišla z České pojišťovny, kde nejbohatší Čech Petr Kellner drží 49 procent a majoritu má italská Generali.
V průvodním dopise stálo: „Jako poděkování za důvěru (...) jsme pro vás připravili mimořádnou, časově omezenou nabídku úrazového programu (...) výhody nabídky jsou přesvědčivé.“ Navrch výhrůžná složenka a šest drobně popsaných stran s pojistnými podmínkami. Trik je v tom, že jakmile částku jednou zaplatíte, smlouva je uzavřena. Byť jste do té doby o žádném pojištění vůbec neuvažovali.
Firmy tak musí maximálně vybalancovat průvodní dopis, aby vás na jednu stranu přiměl k zaplacení, ale aby na druhou stranu nemohly být nařčeny z nepřiměřeného nátlaku. Jsou na to celé týmy odborníků, kteří texty a grafickou podobu dopisu formulují, ladí a leští. O tom, že se jim to daří, svědčí reakce čtenářů.
Mám v mailu několik příběhů lidí, kteří se takto chytli. Jedno, zda se upsali pojišťovně, bance s kreditní kartou nebo pochybnému zásilkovému obchodu. Ani červený diplom přitom ve skoku na návnadu automaticky nezabrání. Jsou prostě lidé, kteří moc nečtou a neuhrazené složenky je doma pálí jako žáha po svatomartinské huse. Podobné dopisy se množí a příběhy spojuje to, že se potom ze smlouvy špatně couvá.
Reklamace se totiž obvykle řeší v rozhodčím řízení s vyloučením soudů. To je, jako byste někomu poslali složenku, že vám má platit dalších 10 let pětistovku měsíčně a vy mu na oplátku pošlete z dovolené pohled. Smlouva by samozřejmě byla platná okamžitě po prvním zaplacení a nezávislý rozhodčí tribunál byste si udělali z manželky a dětí dychtících po rekreaci.
Klidně to zkuste, ale Kellnera vynechte. Udičku mu zkusím hodit sám. Představte si to se mnou: vysoká brána se otevírá, bentley neslyšně brzdí, klíče zachrastí v zámku. „Kdo nám to píše, miláčku?“ ptá se ženský hlas. „Ale, jen další složenka, růžová nenažraná.“ „Snad jsem nezapomněla zaplatit pojistku na auto?“ „Neboj, to nám píše jen pan Mašek. Udělal nám pojistku Dobré myšlenky. Za milion měsíčně si na nás každých 30 dní pěkně vzpomene.“ „Ale to je od něj hezké, to nám ještě chybělo.“ „Ale píše tady: UHRAĎTE IHNED.“ „Tak to chvátej, miláčku, aby na nás nepřišel třeba exekutor.“ „Tak já letím.“ „Ale to je zbytečné. Vezmi si auto, pošta je za rohem…“
P. S. Pokud to klapne, už mě na tomto místě neuvidíte. Kupuji větrného draka a jedu se učit surfovat do Karibiku.
Třeba svému klientovi předám potvrzení o smlouvě osobně.