Za první tři měsíce letošního roku se České pojišťovně podařilo odhalit pojistné podvody, jejichž souhrnná výše přesahuje 120 milionů korun. V porovnání se srovnatelným obdobím loňského roku, kdy Česká pojišťovna prokázala případy za 97 milionů korun, se jedná o 23% nárůst. Nejvíce se zatím letos lidé pokoušeli podvádět v Praze, na Královéhradecku a ve středních Čechách.
V letošních statistikách vyšetřování pojistných podvodů je jasně patrný nárůst odhalených případů mezi malými a středními podnikateli. „Jedná se zejména o případy související s majetkovým a odpovědnostním pojištěním. Ukazuje se, že podnikatelé se mnohdy nezdráhají spáchat podvody i za několik milionů korun,“ komentuje první letošní výsledky Ludvík Bohman, vrchní ředitel Úseku vnitřních věcí České pojišťovny.

Detektivové ČP i letos řešili nejrozmanitější případy podvodů: od požárů, přes poškozená umělecká díla a úrazy, až po vloupání do trezoru nebo krádeže návěsů. Nejvyšší podíl pojistných podvodů odhalených v prvním čtvrtletí roku 2011 připadá na pojištění majetku a odpovědnosti (celkem 48,9 milionu Kč), již tradičně se pak do statistik ve velké míře zapisují rovněž podvody spojené s pojištěním motorových vozidel (15,1 milionu Kč). Podvodníci se však nevyhýbají ani jiným oblastem, jako je životní či úrazové pojištění.

V prvním čtvrtletí letošního roku bylo nejproblematič­tějším územím hlavní město Praha, za kterým následovaly kraje Královéhradecký, Středočeský a Jihomoravský. Nejmenší snaha o pojistné podvody se naopak podle šetření České pojišťovny vyskytuje v Ústeckém a Jihočeském kraji.
Jako příklad uvádíme tři příběhy, které odhalili detektivové České pojišťovny:

1. Pojištěný klient České pojišťovně nahlásil vodovodní škodu, při které údajně došlo k poškození zboží v jeho provozovně. V průběhu likvidace škodní události byl vyzván, aby předložil jak seznam poškozených věcí, tak i jejich pořizovací doklady. Pojištěný tedy předložil dvě faktury, které již na první pohled nevypadaly věrohodně. Šetřením detektivů bylo zjištěno, že osoba XY, která měla faktury vystavit, se v rámci své živnostenské činnosti zabývá něčím úplně jiným, a sice ukládáním odpadů a provozováním sběrny druhotných surovin. Navíc bylo prokázáno, že tato osoba pojištěného nezná, nikdy s ním neobchodovala ani jinak nespolupracovala. K předloženým fakturám pan XY uvedl, že je nikdy nevystavoval a dále sdělil, že nesouhlasí ani grafická podoba jak samotných faktur, tak i razítka. Bylo tedy jasné, že doklady, které pojištěný předložil pojišťovně, jsou falešné a že na údajně poškozené zboží vodovodní škodou žádné smysluplné pořizovací doklady neexistují.

2. Klient oznámil krádež tahače návěsů, přičemž k odcizení mělo dojít na parkovišti jedné benzinky. Bylo zjištěno, že domněle ukradený tahač je předmětem leasingové smlouvy a že dotyčný je se splátkami v prodlení a na výzvy k nápravě stavu nereaguje. Leasingová společnost mu tedy smlouvu vypověděla a vyzvala jej k navrácení předmětu leasingu. Vzhledem k osobním a ekonomickým poměrům se dotyčná osoba stala také předmětem zájmu Policie ČR. Provedeným šetřením se zjistilo, že tahač nebyl odcizen, ale že došlo k pozměnění jeho registrační značky a vozidlo bylo nadále využíváno. Tahač návěsů byl nakonec Policií ČR zajištěn a vykutálený motorista obviněn ze spáchání trestného činu.

3. Klientem-podnikatelem byla nahlášena škoda, která se měla stát při vyskladňování materiálu. Při tomto procesu mělo „za pomoci“ vysokozdvižného vozíku dojít k posunutí roštu v horním regálu a následnému pádu krabic s uloženými komponenty – poškozeno mělo být přes 50 000 kusů integrovaných obvodů. Po shromáždění a vyhodnocení všech podkladů byl zjištěn záměr účelového jednání pojištěného a také přizvaný soudní znalec potvrdil, že škoda prokazatelně nemohla vzniknout tak, jak byla pojišťovně nahlášena.