Opatření EU, jejichž důsledkem je potřeba něco platit, převzít odpovědnost za své jednání, nebo když se nám „sahá“ na naše národní tradice, vnímáme velmi negativně.
Podle výsledků exkluzivního průzkumu, který pro Českou pojišťovnu realizovala společnost Factum Invenio, mají Češi velmi dobré povědomí o těch nařízeních EU, která mají bezprostřední dopad na jejich každodenní život. Například ustanovení předepisující velikost klecí pro slepice v drůbežárnách zaregistrovalo 91 % spoluobčanů. Možná i proto, že bezprostředně poté došlo k poměrně dramatickému zdražení vajec. Také povinný přechod na úsporné žárovky nebo omezení kouření ve veřejných prostorách zaznamenala většina z nás (shodně 82 %). Naproti tomu směrnice EU, které nijak neomezují naši osobní svobodu, ani nezdražují zboží denní spotřeby, už tolik neregistrujeme. Příkladem je nařízení, které pojišťovnám od prosince letošního roku přikazuje sjednotit sazby pojištění pro muže a ženy. O tom ví jen čtvrtina Čechů a jen 13 % si ho pak spojuje s EU.
Evropská unie rozhoduje o mnoha záležitostech a vydává tolik směrnic a nařízení, že některé Čechy už nepřekvapí ani naprosto absurdní a smyšlená opatření, která ve skutečnosti samozřejmě vůbec neexistují. Průzkum tak například ukázal, že 4 % Čechů jsou přesvědčena o existenci zákazu pohřbívání těl do země vzhledem k možným negativním dopadům na životní prostředí. Dvě procenta respondentů pak z toho viní právě nařízení EU.
„Některá nařízení jsou však bohužel naprosto reálná, přestože by jejich absurdita sváděla k tomu myslet si opak,“ říká Martin Zemánek, ředitel odboru životního pojištění ČP a dodává: „Zákaz Evropské unie rozlišovat cenu pojištění podle pohlaví představuje pro všechny pojišťovny v členských zemích obrovskou revoluci a zároveň i výzvu. Přirovnal bych to k tomu, jako kdyby EU svým občanům nakázala, aby za pojištění proti velké vodě platili v domě u Labe a v Poštovně na Sněžce stejně.“
Dnes je pro vybrané věkové skupiny rozdíl v sazbách pojistného mezi muži i ženami více než dvojnásobný. Tento rozdíl však nijak nesouvisí s diskriminací pohlaví, ale je čistě důsledkem pravděpodobnosti vzniku pojistné události. „Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora to však diskriminační je a musí se to od 21. prosince letošního roku změnit. Před ženami se tak nyní otevírá jedinečná možnost, jak si do tohoto data ještě za aktuální levnější sazby pořídit výhodné pojištění. Rozhodnutí EU totiž velmi pravděpodobně povede k výraznému zdražení např. životního pojištění pro ženy, a to navzdory příznivějším statistickým údajům o délce a průběhu jejich života,“ vysvětluje Martin Zemánek.
Z průzkumu je patrné, že si české ženy tento nepříjemný důsledek rozhodnutí EU evidentně neuvědomují. Téměř polovina žen (46 %) totiž vyjádřila sjednoceným sazbám pojištění žen a mužů podporu.
Co také vyplynulo z průzkumu:
Jen každý druhý dospělý Čech má povědomí o tom, že by nám kdy EU zakazovala používat zažitá označení výrobků (např. olomoucké tvarůžky nebo tuzemský rum). Negativně vnímají Češi ta nařízení, která přinášejí zdražení, vyšší odpovědnost za své jednání nebo zásah do našich tradic. Za pozitivní opatření považuje naopak naprostá většina Čechů ta, která jim nezpůsobují vyšší výdaje, ani je nenutí k větší odpovědnosti k vlastnímu zdraví. K ekologickým změnám (úsporné žárovky, větší klece pro slepice) pak mají Češi spíše ambivalentní postoj: 35–40 % oslovených to považuje za změnu k lepšímu, 1/3 respondentů pak za změnu k horšímu. 
Průzkum pro Českou pojišťovnu realizovala v průběhu dubna 2012 společnost Factum Invenio na reprezentativním vzorku
500 obyvatel obecné populace ČR ve věku 18-60 let.