Mezi nejnákladnější „letní“ země patří Egypt, výrazně dražší ošetření také nárokovala zdravotnická zařízení z Turecka, Řecka, ale i Itálie. Předražené služby ale nejsou tím nejhorším, co nemocného může v nemocnicích hlavně arabského světa, ale i v určitých destinacích jižní Evropy, potkat.

 

„Stává se i to, že po pacientech zdravotnická zařízení chtějí peníze v hotovosti, a dokud je nedostanou, používají i velmi specifické praktiky, hraničící až s  vydíráním. Odmítají pacienty z nemocnice propustit, nebo dokonce zabaví cestovní doklady. Za pojištěné cestovatele vyřídí garanci plnění asistenční služba, která má také možnost ověřit rozsah vyšetření, jež pacient podstoupil, i to, zda byla adekvátní jeho potížím, což laik nedokáže,“ uvádí Zuzana Nová z Allianz Assistance.

 

Podobných neetických jednání zahraničních zdravotníků Allianz eviduje čím dál tím více, nejčerstvější je případ šestiletého chlapce s kašlem a teplotami, který každý den docházel do nemocnice na infuze a tuto „nadstandardní“ léčbu požadovali lékaři uhradit v hotovosti – za infuzi 500 eur. Když maminka odmítla s tím, že jsou pojištěni, lékař chlapce okamžitě z kapačky odpojil a poslal pryč. Podobně dopadl po pětidenní hospitalizaci i starší muž s neustávající škytavkou. Netušil, jak a zda vůbec byl léčen, protože škytavka jej opustila až po návratu domů, ale účet za pětidenní pobyt v nemocnici dosáhl 6 tisíc eur. „Všem našim klientům radíme a opakujeme to znovu, aby vždy kontaktovali jako první asistenční službu, která poradí se znalostí místních poměrů a případné konflikty vyřeší,“ radí Jaroslava Kratochvílová z oddělení cestovního pojištění Allianz. 

 

Aby se cestovatelé do podobných svízelných situací nedostávali, zavedla Allianz novou službu zdravotnického konzultanta. Letos to bylo v Turecku, odkud bylo nejvíce stížností na rozdílnou úroveň zdravotnické péče, s jejím rozšířením se počítá i do dalších problémových destinací. V červenci a v srpnu byli pro klienty Allianz k dispozici lékařka a lékař, kteří buď pomohli radou, osobní návštěvou v hotelu, či jako doprovod do zdravotnického zařízení.

 

„Naši lékaři nejčastěji v Turecku řešili tradiční zažívací potíže s průjmy a zvracením, solární ekzém, záněty uší a močových cest, nebo angíny či horečnaté stavy. Volali také turisté s úrazy, ale naštěstí nebyly nijak závažné,“ připomíná některé z událostí Jaroslava Kratochvílová. „Pro komunikaci s klienty jsme používali hlavně telefon, ale k dispozici jsme měli i scype, nebo jsme si posílali textové zprávy – například chtěli napsat, jak se jmenuje místní lék na průjmová onemocnění. Většině pacientů stačilo pouze uklidnění, že podobné příhody jsou v této zemi běžné a během dvou dnů odezní. Další jsme navštívili v jejich hotelích a jejich stav sledovali do úplného vyléčení, nebo odjezdu,“ uvedl MUDr. Jan Kocanda, který o tomto víkendu Alanyi po měsíční službě opustí.

 

Ne všechny zdravotní komplikace turistů byly problematické, většina z nich proběhla naprosto standardně a třeba i kuriózně. Sem se řadí i úraz oka, který si vysokohorský turista způsobil na chatě v Rakousku tak, že si do oka vrazil omylem zubní kartáček. Protože chata se nacházela ve výše více než 1700 metrů a mimo civilizaci, nakonec si po konzultaci s asistenční službou ošetření provedl sám. Přitom do telefonu několikrát uvedl, že alkohol nepožil. Ve spisech jsou i cestovatelé, kteří si na dovolenou odjeli léčit úplné banality, jako jsou hemeroidy, puchýře, zalehlé ucho, nebo si nechali preventivně píchnout injekci jen proto, že spolubydlící měl žaludeční problémy.