Pravidelně chodíme pouze k zubaři a gynekologovi, k jiným lékařům jdeme většinou až v případě obtíží
Praktického lékaře bychom měli preventivně navštěvovat jedenkrát za dva roky, zubaře pak dvakrát ročně. Průzkum České pojišťovny ale ukázal, že Češi vůbec netuší, jak často mají na jednotlivé prohlídky nárok a některým preventivním vyšetřením se záměrně přímo vyhýbají. Nejčastěji se jedná o specializované prohlídky, jako jsou vyšetření konečníku, prostaty nebo endoskopické vyšetření střev. Z výsledků exkluzivního průzkumu, který pro Českou pojišťovnu realizovala společnost Factum Invenio, rovněž vyplývá, že starší lidé a ženy jsou v oblasti prevence zodpovědnější.
Jak odhalil průzkum, Češi si důležitost prevence uvědomují. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že hlavním motivem návštěvy lékaře je právě předcházení problémům a jejich včasné odhalení. Zároveň se ale také ukázalo, že se Češi ve správné frekvenci jednotlivých preventivních lékařských prohlídek nevyznají a ani je nedodržují.
„Na preventivní prohlídky bychom měli jít i v případě, že nás žádné zdravotní problémy netrápí. Pomohou totiž odhalit skryté signály vážnějšího onemocnění a co nejdříve začít s léčbou,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice.
K zubaři chodíme, jinam se nám příliš nechce
Podle průzkumu mají lidé relativně dobré povědomí o prohlídkách u zubaře. „Polovina lidí správně uvedla, že nárok na prohlídku chrupu vzniká jednou za půl roku. Prohlídky u zubaře absolvuje více než 90 % Čechů, ale pouze 50 % lidí chodí k zubaři poctivě jednou za půl roku,“ upřesňuje Martin Zemánek, ředitel Odboru životního pojištění ČP.
Na preventivní prohlídku u praktického lékaře zase vzniká nárok jednou za dva roky, to však ví přesně jen 29 % dotazovaných. Z hlediska prevence se zdá být pozitivní, že každý druhý Čech je přesvědčen, že má na prohlídku nárok častěji než jednou za dva roky, ale v realitě lidé k praktickému lékaři docházejí podstatně méně. Dva z pěti lidí ordinaci během dvou let nenavštíví ani jednou. Ještě horší obecné povědomí i docházka na preventivní prohlídky panují u nepříjemných specializovaných vyšetření – endoskopie střev či vyšetření konečníku, která pomáhají odhalit ty nejzávažnější choroby. Na obě tato vyšetření má nárok každý občan starší 55 let, a to jednou za deset let. Možnosti vyšetření konečníku a střev však reálně využívá jen 25 - 30 % těch, kteří na ně mají nárok. Navíc téměř polovina obyvatel nad 55 let vůbec netuší, že se může nechat zdarma vyšetřit.
Ženy se nebojí choulostivých vyšetření
O možnosti nechat si zdarma vyšetřit prostatu má povědomí polovina mužů nad 50 let, tj. těch, kteří mají na toto vyšetření nárok jednou za dva roky. Ale jen každý třetí muž v tomto věku na vyšetření chodí. Naopak nejlepší informovanost o nárocích na preventivní péči je v oblasti gynekologie. Téměř 75 % žen ví, že na pravidelnou prohlídku ke gynekologovi by se měly dostavit jednou ročně. Dalších 22 % žen si dokonce myslí, že mají nárok chodit častěji. Většina žen pravidelně gynekologa opravdu navštěvuje, 30 % z nich dokonce absolvuje vyšetření častěji než jednou ročně. Ženy nad 45 let mají kromě toho jednou za dva roky nárok na mamografické vyšetření; přesnou informaci o frekvenci preventivních mamografických vyšetření má 71 % žen v tomto věku.
Kdo hlídá termíny preventivních prohlídek?
Česká pojišťovna si je vědoma závažnosti tématu zdravotní prevence a proto letos začala s její aktivní podporou. Od května klientům k životnímu pojištění Diamant, Multirisk a Sluníčko Plus nabízí dva zcela nové programy nazvané Zdravý život a Návrat do života. Např. program Zdravý život přináší unikátní kombinaci služeb založených právě na aktivní zdravotní prevenci. „Někteří lidé na preventivní prohlídky nechodí pouze proto, že nemají čas nebo na ně zapomínají. V rámci nového programu Zdravý život klientům přinášíme kompletní přehled o tom, na jakou preventivní péči z veřejného zdravotního pojištění mají nárok. Pracovníci naší asistenční služby jim preventivní prohlídky u zvolených specialistů zajistí a na blížící se termín je včas upozorní pomocí SMS zprávy,“ doplňuje Martin Zemánek. Pokud i přes dodržování odpovědného přístupu ke svému zdraví onemocní ženy rakovinou prsu nebo děložního čípku, nebo muži rakovinou prostaty či konečníku, získají od České pojišťovny jako podporu v nemoci dvojnásobně vysoké pojistné plnění. Pojistné plnění v dvojnásobné výši je rovněž vyplaceno v případě úmrtí pojištěného v důsledku výše uvedených diagnóz.
Starší lidé jsou zodpovědnější
Tendenci podceňovat preventivní prohlídky mají všechny věkové skupiny, ale starší lidé bývají v tomto ohledu zodpovědnější. Téměř 60 % lidí starších 50 let nejenže v případě obtíží vyrazí ihned k lékaři, ale také poctivě dochází na většinu preventivních prohlídek. V případě mladé generace do 30 let věku je to necelých 40 %. Všeobecně zodpovědnější jsou ženy. Pětina mužů přiznala, že navštěvují lékaře pouze v případě, když se dostaví potíže zásadnějšího charakteru. Téměř pětina respondentů udává, že i když prevenci považují za důležitou, nemají na ni čas. Týká se to především lidí s vyšším vzděláním.
Když kvůli nemoci přijdete o příjem
Neschopnost pracovat rovná se neschopnost vydělávat. „Dlouhodobé onemocnění s sebou kromě jiného přináší také finanční zátěž. Možné finanční důsledky si však předem uvědomuje pouze necelých 10 % dotazovaných, což bohužel koresponduje i s našimi každodenními zkušenostmi,“ vysvětluje Martin Zemánek a dodává: „Ve společnosti se často setkáváme s předsudkem, že životní pojištění je potřebné pouze pro živitele rodiny, ale opak je pravdou. V případě nenadálé životní situace v rodině musí i člen domácnosti s dominantním příjmem změnit svou práci či zvyklosti, což má zásadní dopady na finanční situaci rodiny.“
Průzkum pro Českou pojišťovnu realizovala v průběhu dubna 2012 společnost Factum Invenio na reprezentativním vzorku
500 obyvatel obecné populace ČR ve věku 18-60 let.