Celá auta se u nás sice nekradou už tolik jako před třemi lety, hitem zlodějů se ale staly některé jejich drahé části. Lapkové mají o odbyt postaráno. Majitelé aut se často snaží své starší modely modernizovat a lépe vybavit, a tak si po vrakovištích nebo od „známých“ shánějí díly novější, které jsou levnější, ale kradené. Jen za prvních pět měsíců letošního roku policie eviduje přes 4300 hlášení o krádeži součástek motorových vozidel, z toho se zatím podařilo objasnit pouze 350 případů plus ještě dodatečně 115 z předchozího období.
Škody přesáhly jen za letošní necelý půlrok z krádeží autodílů, které poškození oznámili, 112 miliónů korun. Z toho zpátky se policii podařilo zajistit součásti za pouhých 129 tisíc korun.
Zbytek je z větší části z pohledu poškozených nenávratně ztracen a skončil už někde přímo na objednávku v jiném autě, nebo leží, pěkně všem na očích, vyrovnán v hromadách dílů na některém z četných vrakovišť.

Od pojišťovny nemusí dostat ani korunu
Problém je ale v tom, že pokud vám auto takto vykrade profesionál, třeba odšroubuje drahá přední světla nebo disky kol, nemusíte v rámci havarijního pojištění od pojišťoven dostat ani korunu.
Stejně jako u vykradené domácnosti je totiž jednou z hlavních podmínek pro výplatu plnění to, že pachatel očividně překonal překážky. A to u katalyzátoru na výfuku nebo světel ani nemusí.
Jedinou „překážkou“ bývá alarm, jenže vůči němu, když se rozezvučí, jsou mnozí lidé apatičtí.
Pojišťovny pak odmítnou vyplatit náhradu škody z důvodu „vniknutí do vozidla nezjištěným způsobem bez prokazatelného překonání překážky“. Zloději přitom mohou způsobit až statisícové škody. Zaměřují se na drahá xenonová světla, rádia, navigace, airbagy a sedačky. I ty lze ukrást tak, že na první pohled zloděj nepoškodí zámky auta, aby se k nim dostal.
„Hitem zlodějů je i výfukové potrubí, respektive jeho části jako katalyzátor a filtr pevných částic. Nejvíce škod bývá na francouzských vozidlech, krádežemi xenonů a počítačů z motorového prostoru a airbagů z volantů nejvíce podle mých zkušeností trpí auta z koncernu VW,“ potvrdil Právu specialista pojišťovny Kooperativa Marian Skrip.
Podle něho zlodějny části aut přicházejí ve vlnách, a to vždy když hlavně škodovka přijde s nějakým faceliftem. „Majitelé starších modelů si je rádi předělávají tak, aby vypadaly novější, a to je klientela pro vrakoviště či levné servisy, kam mnohé kradené díly míří,“ dodal Skrip.
„Se zamítnutými pojistnými událostmi se setkáváme i v rámci našeho dvacetitisícového autoparku. Například v roce 2010 jsme zaznamenali 1248 vloupání nebo odcizení, z toho pojišťovna odmítla proplatit 60 případů, tedy 4,8 procenta. V drtivé většině šlo právě o zamítnutí z důvodu neprokazatelného překonání překážky,“ uvedl Filip Nedoma ze společnosti LeasePlan.
Pojišťovny se podle něho ohánějí tzv. všeobecnými pojistnými podmínkami a argumentují, že kdyby měly vyplácet i vloupání, kde není zjevně překonána překážka, tak by to byla snadná příležitost pro pojistné podvody.
Důkazní břemeno tedy u profesionálních vloupání nese poškozený. „Máte možnost zaplatit si důkladné expertní ohledání vozu nebo o něj požádat policii, která případně prokáže násilné vniknutí . V případě dostatečného počtu důkazů je pak možné podat žalobu proti pojišťovně. Je ale potřeba počítat s náklady na právní zastoupení,“ dodal Nedoma.
Radí, aby poškození trvali na tom, aby policie provedla řádné ohledání vozidla a stanovila způsob vniknutí do vozu. Zjištěný způsob vniknutí by měl být zaznamenán v úředním záznamu o podaném vysvětlení, který uživatel vozu podepisuje. Vyžádejte si i kopie všech dokumentů ze spisu, které by mohly při jednáních s pojišťovnou sloužit jako důkazy. Poříďte si i vlastní fotodokumentaci.