Likvidátoři Allianz vyhodnotili počty dopravních nehod, úrazů a odpovědnostních škod, u nichž může hrát roli menší soustředěnost, vykolejení z „biorytmu“ doprovázeného poruchami spánku, oslabenou koncentrací, zpomalenými, či naopak unáhlenými reakcemi, nebo dokonce malátností a dalšími zdravotními indispozicemi. Za poslední tři roky tak prověřili počty pojistných událostí vždy těsně po změně času na letní – v březnu a po návratu z letního do středoevropského času v říjnu a vybrali ty, u nichž tento „lidský“ faktor může hrát roli. Srovnali počty nahlášených událostí v pěti bezprostředně jdoucích dnech po změně času, což je průměrná doba, kdy se organismus na změnu adaptuje, s pěti průměrnými dny v roce.

 

„Zjistili jsme, že minimální nárůst škod v těchto dnech je 13 procent a projevil se ve dnech po 27. 3. 2011, kdy nastala změna na letní čas. V loňském a letošním roce již byl březnový nárůst o 16 a 17 procent. Výraznější nárůst – o 20 procent jsme zaznamenali v říjnu 2011, loni to bylo více než 22 procent. Je zřejmé, že na podzimních vyšších číslech se negativně projevily také dušičky a zhoršené počasí,“ vypočítává Tomáš Klofát, ředitel likvidace pojistných událostí Allianz.

 

Přechod na zimní a letní čas a jeho negativní důsledky byly předmětem i mnoha zahraničních studií, podle nichž stoupá počet úrazů, a to až o 6 procent a zejména počet havárií – podle kanadských vědců je to o 8 procent, podle švédského výzkumu se dokonce bezprostředně po změně času zvyšuje počet nehod až o jedenáct procent. 

 

Nejčastější příčinou nehod těchto dnů u nás je nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky, dále pak rychlost a mikrospánek. Řidiči by proto letos neměli podceňovat únavu, třeba způsobenou i změnou času a raději se vyvarovat nočního cestování po náročném dni v zaměstnání. Vůbec větší opatrnost je na aktuálně mokrých, kluzkých a místy i namrzlých silnicích nutností.

 

Proto je na místě v těchto dnech zvýšit opatrnost a myslet na rizika, která jsou příznačná právě pro toto období. Podle předpovědi počasí to vypadá, že letošní Dušičky budou abnormálně teplé, ale deštivé. Silnice tak budou převážně mokré, na silnicích nižší třídy hrozí také střety se zvěří, nebo smyk na mokrém listí. Spolu s ranními mlhami či brzkým stmíváním se řidičům může jezdit hůř než obvykle.

 

Každoroční zavedení letního času u nás začalo v roce 1979. I přes argumenty odpůrců zůstává střídání zimního a letního času zachováno a lidský organismus se s ním musí dvakrát ročně vypořádat. Příští rok by měl letní čas trvat od 30. března do 26. října, v roce 2015 pak od 29. března do 25. října.