Pojištění nemovitosti není radno podceňovat. Zahrnuje totiž kromě jiného i živelní pohromy, včetně záplav, kterým v současné době často bezbranně přihlížíme.

Že je zbytečné mít pojištěný majetek, protože vašemu domovu žádná přírodní katastrofa nehrozí? To samé si možná myslely mnohé letošní oběti záplav, které nečekaná voda připravila o domov nebo na něm napáchala velké škody. Myslet na něj ale až po tragédii je bohužel pozdě. Přitom se průměrná cena pojištění staveb pohybuje kolem dvou tisíc za rok, a pojištění domácnosti je ještě o polovinu nižší.

„Výše pojistného je odvislá od pojistné částky, na kterou je pojištění sjednáno, lokality, ve které se pojištěný objekt nachází, způsobu zabezpečení nebo od skutečnosti, zda je nemovitost v povodňové zóně,“ vysvětluje mluvčí České asociace pojišťoven (ČAP) Marcela Kotyrová.

Stavba není domácnost
Podle Kotyrové jsou Češi rok od roku zodpovědnější: „Ve statistickém porovnání let 2007 a 2008 došlo k drobnému nárůstu počtů jak u pojištění domácností, tak u pojištění staveb.“
Tato dvě rozdílná pojištění vztahující se k bydlení se však mnohým lidem neustále pletou. Pojištění stavby (či nemovitosti) se vztahuje na budovu jako takovou (tedy „obal“) – rodinný dům, byt, chatu, garáž, pojistit lze ale i rozestavěný dům nebo součásti domu, jako je bazén, plot či skleník. Pojištění domácnosti pak zahrnuje jen vybavení domu (nábytek, elektroniku, kuchyňskou linku atd.).

Pokud tedy dojde k vytopení domu z důvodu živelní pohromy a vy máte uzavřené jen pojištění stavby, nemůžete počítat s tím, že vám pojišťovna uhradí zničenou koženou sedačku. Budete pak mít nárok třeba jen na peníze za opravu střechy či fasády. V takových případech se tedy vyplatí kombinace obojího pojištění.

Pozor na podpojištění
Ještě než však podepíšete smlouvu, zaměřte se hlavně na pojistné podmínky psané často mravenčím písmem. Zde jsou přesně definovány podmínky a vyjmenovaná rizika, na která se pojištění vztahuje. Většina pojišťoven sdružuje všechny živly do jednoho balíčku. Jde o události způsobené přímým úderem blesku, vichřicí nebo krupobitím, sesouváním půdy nebo sněhových lavin, pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů, tíhou sněhu nebo námrazy, zemětřesením či povodní nebo záplavou. Právě u povodně a záplavy je dobré si všímat, zda je pojišťovna v podmínkách nerozlišuje (povodeň je rozlití vody mimo koryto řek a záplava je voda šířící se třeba prostřednictvím přívalového deště).
Důležité je však správné stanovení pojistné částky. Ta by měla plně pokrývat celkovou hodnotu majetku, abyste v případě škodní události byli schopni za vyplacené pojistné plnění koupit stejný dům či byt nebo ten stávající opravit do původního stavu.

Zastaralé smlouvy totiž bývají v praxi nejčastějším problémem. Lidé se tak vystavují riziku podpojištění a v případě události jim pojišťovna uhradí škodu jen částečně, protože cena majetku se s léty mění. Předejít tomu lze tzv. indexací, kdy vám každoročně pojišťovny samy navrhnou navýšení pojistné částky.