Na rozdíl od finančního účetnictví je manažerské účetnictví určeno výhradně pro interní uživatele a není proto nijak „z vnějšku“ (tedy např. zákony nebo mezinárodními dohodami) regulováno. Závisí tedy pouze na každé obchodní bance, v jaké podobě manažerské účetnictví vede a využívá – využívat jej ovšem musí, a to ve vlastním ekonomickém zájmu.

 

- zajišťovat informace, které nejsou dostupné ve finančním účetnictví, resp. informace, zpracované z jiného pohledu než tak činí finanční účetnictví. Jedná se např. o informace o nákladech a o výnosech útvarů uvnitř banky nebo o náklady a výnosy, spojené s klienty a produkty,

- zajišťovat managementu banky podklady pro jeho rozhodování, tj. vytvářet a předkládat nejrůznější analýzy nebo varianty rozhodnutí,

- zajišťovat podklady pro další systémy nebo činnosti uvnitř banky – např. pro oblast kalkulace cen, tvorbu rozpočtů, hodnocení efektivnosti investic nebo řízení rizik.

 

- zpracovává informace nejenom z finančního účetnictví, ale také z dalších zdrojů, resp. evidencí  a 

- musí zachycovat rozhodující faktory, které působí na obchodní činnost banky, tj. na řízení ziskovosti, řízení obchodní činnosti a na řízení rizik.

 

S manažerským účetnictvím souvisí také controlling. Pod tímto názvem si je nutné představit rozsáhlý komplex činností, který má za úkol pomáhat vedení a dalším zainteresovaným pracovníkům strategicky usměrňovat chod obchodní banky. Controlling lze chápat jako třístupňový, a to tak, že 

- první stupeň, který plní funkce účetnictví,

- druhý stupeň, který sleduje výkyvy v nákladech a poskytuje náměty na změny a

- třetí stupeň, který představuje plánování, kontrolu a informační systém.

 

Manažerské účetnictví zpracovává informace ze tří dimenzí, a to z dimenze organizační , produktové a klientské. Organizační hledisko definuje hospodářská střediska a přiřazuje je do skupin

- Střediska hlavní činnosti (tedy především pobočky) se zabývají většinou obchodních aktivit banky.  

- Servisní střediska poskytují vnitřní služby jiným střediskům v rámci banky prostřednictvím tzv. interních produktů. Jako příklad servisních středisek je možné uvést např. vzdělávací odbor nebo úsek dopravy.

- Režijní střediska plní správní funkce uvnitř obchodní banky. Zabývají se rovněž podpůrnými aktivitami, jejich činnosti má ovšem obecnější povahu než činnosti servisních středisek a nelze u nich nadefinovat interní produkty nebo to není účelné (Definice pojmu „vnitřní produkt“ je uvedena dále v textu této kapitoly). Jako příklad režijních středisek je možné uvést vrcholové vedení obchodní banky nebo o útvar interního auditu.

- Speciální hospodářská střediska (nazývaná také střediska neutrální, fiktivní, sběrná nebo zbytková) se zpravidla neváží na žádný útvar z hlediska organizační struktury obchodní banky a jsou vytvářena pro zvláštní účely. Slouží zejména pro přiřazování takových nákladů, které není možné přiřadit jiným střediskům. Jedná se např. o střediska, přiřazená správci celého systému, kterým se přiřazují (neboli alokují) některé druhy nákladů, jež není možné přiřazovat jiným střediskům.

 

Manažerské účetnictví musí umožňovat součtování jednotlivých středisek do „vyšších“ úrovní (např. konkrétních poboček do jim nadřízených „krajských poboček“). Každý náklad musí být v manažerském účetnictví přiřazen jenom do jednoho střediska, současně však nesmí „být zapomenut“ žádný náklad. Jinak řečeno, nesmí při evidenci nákladů (a samozřejmě také výnosů) docházet k duplicitám (nebo dokonce triplicitám) a ani nesmí existovat žádná „bílá místa“.

 

Hlavním cílem produktové dimenze manažerského účetnictví je kvantifikovat, jak se jednotlivé produkty (resp. jejich skupiny) podílejí na hospodářském výsledku banky. Hlavním cílem klientské dimenze manažerského účetnictví je kvantifikovat ziskovost, resp. ztrátovost jednotlivých klientů, resp. klientských segmentů.