Za rok vzrostl objem nesplácených úvěrů o pětinu. Banky však začínají opět půjčovat podnikatelům
Praha - Před Vánocemi začaly mít české domácnosti a firmy problémy se splácením dluhů. A od té doby se jen prohlubují. Do dubna se totiž objem nesplácených úvěrů u českých bank zvýšil asi o pětinu a stále roste. Počet nezaplacených splátek se zvyšuje i u hypoték.
Největší potíže se splácením mají firmy s provozními úvěry, hned po nich lidé se spotřebitelskými úvěry. Vyplývá to z údajů registru evidujícího platební morálku klientů bank. „Objem splátek tři a více měsíců po splatnosti je 4,87 procenta z celkového objemu úvěrů,“ upřesnil ke spotřebitelským úvěrům Petr Kučera, ředitel společnosti Czech Credit Bureau, která registr provozuje. Za rok dluhy dlouhodobých neplatičů u bank narostly celkem o 22 procent.
Nejohroženější? Padesátníci Na lidi, kteří si nabrali úvěry, tak naplno dopadly důsledky krize. Za velkou část nezaplacených splátek mohou problémy firem, které buď propouštějí, nebo zaměstnancům neplatí. „Mnohdy stačí, když přestanou mít lidé příjem z přesčasů, a na splátky už nemají,“ popsala Andrea Běhálková z olomouckého sdružení SPES, které lidem radí, jak se s dluhy vypořádat.
Zájem o poradnu je tak silný, že termíny schůzek na týden dopředu jsou vyčerpané půl hodiny po jejich vypsání. S dluhy se podle Běhálkové potýkají i lidé se slušnými příjmy. Průměrný klient sdružení bere osmnáct tisíc čistého a dluží sedm set tisíc korun.
Že za nesplácenými úvěry stojí méně práce a propouštění, napovídá i nejčastější věk dlužníků.
Ještě loni nejčastěji nespláceli mladí lidé do pětadvaceti let, teď je předběhli lidé po pětačtyřicítce, kteří mají v případě ztráty zaměstnání mnohem méně možností práci znovu najít. Ti bankám nezaplatili 5,5 procenta ze všech půjček. „Rozdíl mezi těmito kategoriemi je ale minimální. Nejspolehlivější jsou lidé mezi 25 a 35 roky,“ řekla ředitelka bankovního registru Zuzana Pečená.
Odborníci nyní čekají, jak se do dluhových statistik promítnou kreditní karty a kontokorenty. Řada lidí, kteří se kvůli krizi dostali do problémů, z nich totiž přechodně žila. V nadcházejícím období je budou muset začít splácet. Limit na kreditce přitom může přesahovat i sto tisíc korun.
Riziko si uvědomují i banky, ale zatím žádný nárůst nesplácených dluhů na kreditních kartách nezaznamenaly. „Loni jsme představili novou kartu kreditního typu. Klientům vysvětlujeme, jak s kartou co nejlépe zacházet tak, aby využívali bezúročné období,“ uvedla například Pavla Langová z tiskového oddělení České spořitelny.
Češi dluží přes bilion Přestože objem nezaplacených úvěrů stále stoupá, v březnu se trh s půjčkami po čtyřměsíčním obezřetném vyčkávání ze strany bank i zákazníků opět rozběhl.
S výjimkou hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, jejichž objem se meziročně propadl, si lidé rozpůjčovali o 40 procent víc než za loňský březen. A ve srovnání s únorem bezmála dvojnásobek, dohromady asi 25 miliard korun. Celkem už Češi dluží bankám přes bilion korun.
Rostoucí objem nových úvěrů táhnou především podnikatelé. A ne kvůli tomu, že by chtěli z půjčených peněz financovat provoz firmy v krizi. Podle Petra Kučery mají zájem o investiční úvěry. „Nové úvěry u nich vzrostly na 4,8miliardy korun,“ upřesnil.