Obecně lze doporučit, že pokud je pořizovací cena vozidla vyšší a podnikatel s ním najezdí méně kilometrů, jeví se výhodněji vozidlo zařadit do obchodního majetku. Mnozí začínající i zkušenější podnikatelé se alespoň jednou mohli potkat se situací, kdy si právě takovou otázku položili. Která z těchto dvou variant pro mě bude finančně výhodnější?
…A má vůbec cenu se tím zabývat?
Odpověď se vždy může lišit v závislosti na daném případu. Tento článek však může sloužit pro mnohé jako stručný popis kladů a záporů obou variant a každý si může udělat svůj vlastní obrázek právě o své situaci a vyhodnotit si jí tak po svém.

VOZIDLO ZAŘAZENÉ V OBCHODNÍM MAJETKU

Tento případ je v praxi běžný především u velkých firem. Jak je tomu však u OSVČ? Při využívání vozidla zařazeného do obchodního majetku pro cesty spojené s podnikáním snižují výdaje spojené s provozem vozidla základ daně pro daň z příjmů. Jedná se především o následující:
Silniční daň
PHM v prokázané výši (např. doklady o nákupu PHM)
Výdaje na opravy a údržbu
Odpisy
Pojistné
Příslušenství k vozidlu (pneumatiky, voda do ostřikovačů, atd.)
Úroky z úvěru (leasingu) na pořízení vozu
U plátců DPH možnost uplatnění odpočtu daně u výdajů spojených s provozem vozidla pro podnikání
Možnost využít paušální výdaj na dopravu

Ne vždy se musí vést kniha jízd!
Podnikatel by měl být schopný v případě potřeby prokázat, že výdaje spojené s provozem vozidla použil v souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, tedy pro podnikání. Nejprůkaznějším způsobem je v praxi často skloňované vedení knihy jízd. Od roku 2009 však zákon o daních z příjmů umožňuje podnikateli při splnění daných podmínek využít tzv. paušální výdaj na dopravu, kdy odpadá vedení knihy jízd a postačí podnikatelovo prohlášení, že vozidlo využíval pouze pro podnikatelskou činnost. Odpadá zde tedy administrativní zátěž vedení evidence jízd, ovšem pouze pro účely zákona o daních z příjmů (u plátců DPH a prokazování nároku na odpočet DPH např. u PHM je povinen podnikatel prokázat tento nárok i v případě uplatňování paušálního výdaje na dopravu, nejlépe tedy řádně vedenou knihou jízd). Opět se tedy dostáváme k tomu, že i výhodnost a účelnost využití paušálního výdaje na dopravu se může případ od případu lišit a záleží na více faktorech.

Co když využívám vozidlo zařazené do OM i k soukromým jízdám?

V případě využívání vozidla zařazeného do obchodního majetku jsou PHM spotřebované při těchto jízdách nedaňovými výdaji. Obdobně se postupuje i při uplatňování odpisů, kdy dochází k tzv. krácení odpisů na základě knihy jízd (poměr ujetých kilometrů v souvislosti s podnikáním a soukromě), nebo na základě uplatnění paušálního výdaje na dopravu (poměr 80% daňový odpis, 20% nedaňový odpis).

Co je paušální výdaj na dopravu?

Paušální výdaj na dopravu představuje výdaj ve výši 5 000 Kč u jednoho poplatníka za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, ve kterém tento poplatník vozidlo využíval k podnikání. V případě, že podnikatel využívá vozidlo i pro soukromé účely, lze uplatnit pouze 80% této částky, tedy 4 000 Kč za každý kalendářní měsíc. Tyto částka zahrnuje výdaje na PHM a krátkodobé parkovné související s daným vozidlem. Je na každém, zda zvolí skutečné výdaje spojené s provozem vozidla, nebo paušální výdaj na dopravu. Zvolený druh výdajů však musí uplatňovat po celé zdaňovací období a nesmí je v průběhu období kombinovat.

Kdy nelze paušální výdaj na dopravu uplatnit?

Pro možnost uplatnit paušální výdaj na dopravu existují 3 základní pravidla, a to:

podnikatel neuplatňuje skutečné výdaje na PHM a krátkodobé parkovné
vozidlo nesmí být přenecháno v daném měsíci jiné osobě (např. zapůjčení vozidla formou nájmu)
paušální výdaj na dopravu lze uplatnit nejvýš pro 3 vozidla u jednoho podnikatele.

Paušální výdaj na dopravu lze uplatnit i u vozidel nezařazených do obchodního majetku, ale nelze v tomto případě uplatňovat i základní náhradu za opotřebení vozidla (viz níže).
VOZIDLO NEZAHRNUTÉ V OBCHODNÍM MAJETKU

I tento případ skrývá své daňové výhody. Podnikatel zde uplatňuje do daňových výdajů cestovní náhrady za využívání soukromého vozidla pro cesty spojené s podnikáním. Jedná se o následující výdaje:

Základní náhrada (3,70 Kč/km pro rok 2011)
Uplatnění spotřebovaných PHM na základě ujetých kilometrů a průměrné spotřeby dle technického průkazu
Cena za PHM buď dle dokladu o nákupu PHM, nebo dle vyhlášky
Cestovní náhrady snižují základ daně pro daň z příjmů
Možnost využít paušální výdaj na dopravu (bez možnosti uplatnit základní náhradu) náhrady

Základní náhradu nelze uplatnit v případě, pokud se jedná o:

Vozidlo vypůjčené
Vozidlo, které bylo dříve zařazeno v obchodním majetku poplatníka
Vozidlo pořízené formou finančního leasingu, jehož splátky byly uplatněny jako daňový výdaj

Jaké je tedy konečné doporučení?

U nových vozidel lze předpokládat, že výdaje spojené s jejich servisem budou minimální, nebo budou hrazeny v rámci záruky na vozidlo. Na základě těchto předpokladů se obecně jeví výhodněji varianta, kdy vozidlo nebude vloženo do obchodního majetku a dotyčná OSVČ bude z jeho provozu uplatňovat cestovní náhrady. Je ovšem nutno podotknout, že v momentě, kdy je OSVČ plátce daně z přidané hodnoty stojí za úvahu fakt, že si nemůže u výdajů spojených s provozem vozidla uplatnit odpočet DPH.

Na druhou stranu u starších motorových vozidel lze předpokládat jejich vyšší poruchovost a tím i vyšší výdaje na jejich provoz. V tomto případě se může jevit naopak výhodnější varianta a vozidlem zařazeným do obchodního majetku dotyčné OSVČ.

Obecně lze však doporučit, že pokud je pořizovací cena vozidla vyšší a podnikatel s ním najezdí méně kilometrů, jeví se výhodněji vozidlo zařadit do obchodního majetku. Naopak při velkém množství ujetých kilometrů se propočtem zvyšuje výhodnost využití vlastního vozidla nezařazeného do obchodního majetku.

Článek vyšel původně na serveru Finance.cz