1. Platí jednotná sazba daně

Místo pásmového zdanění, kdy se každá část daňového základu zdaňovala jinou sazbou daně, přichází jednotná sazba 15 procent. Manželé, z nichž jeden má vyšší příjem než druhý, už nebudou moci ušetřit společným zdaněním. Změna sazby daně zvýhodňuje hlavně lidi s vysokými příjmy, kteří už nebudou muset část příjmu zdaňovat 25 či 32 procenty.

2. Pojištění nejde do nákladů

Mezi nepříjemné změny patří fakt, že sociální a zdravotní pojistné nelze zařadit mezi daňově uznatelné výdaje. To znamená, že jej nelze odečíst od základu daně.
Daň se tak počítá z vyššího základu než v přiznání za rok 2007. A právě proto, že není možné pojistné odečíst, zvýší se pro něj vyměřovací základ. Výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění tedy leckterého živnostníka letos nemile překvapí. I zálohy na pojistné vzrostou. U živnostníků se vyměřovací základ pro pojistné počítá jako 50 procent z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Podnikatelům se zvýšil maximální vyměřovací základ na sociální pojistné z 486 tisíc korun na 1 034 880 korun. To znamená, že kdo platil maximální zálohu ve výši 25 528 korun, nebude už muset nic doplácet. Pokud je podnikatel zároveň zaměstnán a zmíněný vyměřovací základ přesáhne, může požádat správu sociálního zabezpečení o vrácení přeplatku.
Lidé, kteří platí minimální zálohy na zdravotním pojištění a vykonávají samostatnou činnost jako jako hlavní, by už od ledna měli platit 1590 namísto 1456 korun. Novou výši minimálních záloh na sociální pojistné začnou platit až od měsíce, ve kterém podávají přehled na správu sociálního zabezpečení. Bude to 1720 namísto 1596 korun. U zaměstnanců s vedlejší samostatnou činností budou nové minimální zálohy na sociální pojištění 688 korun namísto 639 korun.
Novum roku 2009 je, že důchodové a nemocenské pojištění se platí odděleně, každé na jiný účet pod jiným variabilním symbolem. Nemocenské pojištění zůstává pro OSVČ nadále nepovinné.
Podnikatelé si nově mohou určit, kolik si na nemocenské budou posílat. Výše záloh se počítá jako 1,4 procenta ze zvoleného vyměřovacího základu, jehož minimální hodnota na měsíc musí být 4 tisíce korun. Měsíčně si tedy každý účastník pojištění musí platit nejméně 56 korun.

3. Zvýšily se slevy na dani

Především rodiny s dětmi ušetří díky vyšším slevám na dani, které oproti roku 2007 několikanásobně narostly. Základní sleva na poplatníka je nyní 24 840 korun ročně namísto 7200 korun.
Stejně vysoká je i sleva na dani na manžela nebo manželku s nízkým příjmem. Hranice výše tohoto příjmu se posunula z 38 tisíc na 68 tisíc korun ročně. Poživatel částečného invalidního důchodu odečte 2520 korun, při plném pak dvakrát víc.
Na manžela – držitele průkazu ZTP/P lze uplatnit roční slevu 49 680 korun. Sám držitel tohoto průkazu pak může odečíst slevu 16 140 korun. Pracující student si odečte 4020 korun za rok. Slevy se vyplňují v 5. oddíle přiznání. Podrobná pravidla pro uplatnění slev popisuje paragraf 35 zákona o dani z příjmů. Lze ho najít třeba na www.business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij.
Daňové zvýhodnění na dítě je nyní 10 680 korun. Maximální daňový bonus na dítě se zvýšil z 30 tisíc na 52 200 korun ročně. Na fungování odčitatelných položek – hypoték, životních pojistek, penzijního pojištění a darů – se nic nezměnilo. Pouze přinesou menší úsporu kvůli snížení sazby daně.

4. Není minimální základ daně

Minimální základ se pro rok 2008 zrušil. I podnikatel, který vykázal ztrátu, musel zpravidla za rok 2007 platit daň, a to z minimálního základu 120 800 korun. Pokud neuplatnil odčitatelné položky a jen odečetl slevu na dani ve výši 7200 korun, pak platil minimální daň 7296 Kč. Dnes už by neplatil nic.

5. Zdanění zisků z akcií

Patnáctiprocentní dani ze zisku z prodeje akcií se dřív mohl vyhnout každý, kdo je vlastnil víc než šest měsíců. Pro malé akcionáře toto pravidlo zůstává. Pokud ale někdo vlastní víc než 5 procent akcií firmy, od daně při prodeji bude osvobozen až po 5-ti letech jejich držení.