Do skupiny spolehlivých pozitivních přispěvatelů a silných stránek české ekonomiky nadále patří zahraniční obchod, který v říjnu skončil s výrazným přebytkem 13,3 mld. Kč. Nicméně již pohled očištěný od jednorázových a těžko v brzké době opakovatelných transakcí nemusí takovéto nadšení vzbuzovat. Na straně dovozu sehrávají pozitivní roli ceny strategických surovin (jež nemusejí být tato příznivé věčně); příspěvek vývozu automobilů tentokrát nedosáhl obvyklých hodnot. Starosti začíná působit výpadek v oblasti chemického průmyslu, což je patrné též v paralelně zveřejněném údaji o průmyslové výrobě (viz příští odstavec). Podtrženo sečteno, obchodní přebytek za deset měsíců roku 2015 ve výši 137,8 mld. Kč při v zásadě rovnoměrném tempu vývoje vývozu i dovozu by neměl vzbuzovat vážné obavy; naopak. Podcenění některých dílčích indicií na úrovni jednotlivých položek tvůrci hospodářské politiky a puštění jich ze zřetele by se však nemuselo vyplatit.

Druhou jistotou se ukázal být průmysl, který zažívá letos hvězdný rok. V říjnu přidal 3,8 % meziročně a nadále roste objem nově vytvořených zakázek rychleji, než aktuální výkonnost, což dává příznivý výhled minimálně do krátkodobého budoucna; nové zakázky tentokrát meziročně vzrostly o 6,5 %. Sada tradičních opor se oproti minulým měsícům nezměnila a byla tvořena automobilovým průmyslem, gumárenstvím a plastikářstvím a elektrotechnikou. Hovoříme-li o tradičních oporách, nelze pominout dvě, které v posledních měsících díky neobnoveným výpadkům selhávají do té míry, že vyvolávají makroekonomický registrovatelný dopad. Pokud několik měsíců po sobě meziročně klesá chemický průmysl i energetika dvoucifernými tempy, nelze se tomu divit. Obě odvětví tak ubírají průmyslu na ještě příznivější výkonnosti. V obou případech je pak žádoucí učinit snad i hospodářsko-politická opatření k obnově jejich výkonnosti.

Mírně zataženo začíná být nad stavebnictvím, což se statně čekalo. Inženýrské stavitelství bylo po většinu roku pod vlivem zlaté žíly zajišťované bezprecedentním
přílivem fondů EU a pozemní stavitelství opírající se o daleko cykličtější a tržnější faktory zkrátka nemá aktuální potřebu raketově růst. Stavební výroba vykázala po deseti měsících meziroční pokles, který činil poměrně mírných 1,3 %. Celoroční výsledek za rok 2015 bude stále výborný. V roce 2016 se v oblasti inženýrského stavitelství rozhodně nebude jednat o skokový pokles, neboť dozvuk vyčerpání prostředků EU z období 2007-2013 bude patrný i napřesrok, byť ne tak intenzivně. A zřejmě vzroste poptávka po výkonech pozemního stavitelství, byť patrně ne raketově. Stavebnictví by se mělo stát v příštím roce vnitřně homogenějším sektorem se slušnými růstovými vyhlídkami, jež však zřejmě nebudou dvouciferné.

Maloobchodní tržby vzrostly v říjnu o výrazných 5,6 % meziročně, na čemž se podílely téměř rovnoměrně všechny složky spotřebitelského koše. Říjen tak ukázal, že se možná posiluje role domácí poptávky na celkovém růstu a že by tomu tak mohlo být i nadále, neboť průměrná mzda ve třetím čtvrtletí vykázala utěšený růst a reálně se zvýšila o 3,4 %; v nominálním vyjádření dosáhla na 26.072 Kč. Tento růst se týkal v přibližně stejném rozsahu podnikatelské i veřejné sféry. Mzdový růst za první tři letošní čtvrtletí dosáhl pak slušných 2,80 %.

Petr Zahradník
poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského
hospodářského a sociálního výboru (EHSV)