S osobním bankrotem přibyla věřitelům nová starost: musí si hlídat, jestli se jejich zákazník neocitl v insolvenčním řízení a nežádá o oddlužení. Pokud zaváhají, mohli by o své peníze přijít.

Zákon hovoří jasně: pokud se věřitel uvedený v dlužníkově návrhu na povolení oddlužení do třiceti dnů nepřihlásí, má smůlu (soud může stanovit až dva měsíce). Po této lhůtě ztrácí nárok účastnit se řízení a přichází o možnost vymáhat peníze. Nový insolvenční zákon, který před půldruhým rokem zavedl možnost osobního bankrotu, však na možnost, že by si věřitel záznamu v rejstříku nevšiml, nehraje.

Kdo chce, dlužníky si ohlídá
Každý věřitel, kterého dlužník v návrhu uvede, dostane soudní obsílku amá možnost se do předem stanoveného data se svou pohledávkou přihlásit do řízení. „Setkala jsem se s tím, že někteří to nechají být. Buď se jim vzhledem k malé částce ta námaha nevyplatí, nebo mají možnost dluh vymáhat na ručiteli nebo spoludlužníkovi. Dělají to i některé banky,“ říká Andrea Běhálková, předsedkyně neziskové organizace SPES - pomoc s dluhy.
Například když podají žádost o oddlužení manželé každý zvlášť, vyberou si někteří věřitelé toho, který vydělává víc, a u něj dluhy přihlásí. Podle Běhálkové by přitom mohli přihlásit pohledávku u obou.

Protože se osobní bankroty množí, velké firmy, obsluhující mnoho klientů, si změny v insolvenčním rejstříku samy hlídají a rejstřík na stránkách ministerstva spravedlnosti (justice.cz) prohlížejí denně. „Pravidelnou kontrolou databáze našich dlužníků oproti databázi insolvenčního rejstříku je zajištěno, že všechny naše pohledávky jsou do insolvenčních řízení přihlašovány v zákonem požadované lhůtě. K případům, kdy bychom se do řízení nestihli přihlásit, tak nedochází,“ říká říká Martina Kemrová ze společnosti T-Mobile.

Také v ČEZ srovnává specializovaný tým pracovníků seznam dlužníků za elektřinu s insolvenčním rejstříkem každý den. Podle mluvčí firmy Evy Novákové se ještě nestalo, aby podnik nestihl své pohledávky včas přihlásit do řízení.

Několikrát denně sleduje, kdo spadl do insolvenční databáze, také Česká spořitelna nebo UniCredit Bank. Řada menších firem ale na každodenní srovnávání vlastního seznamu dlužníků a nových jmen ve veřejném insolvenčním rejstříku nemá kapacity. Ze sledování změn v insolvenčním rejstříku se tak v době rychlého nárůstu neplatičů stává výnosný byznys.
Společnost CCB, provozující Nebankovní registr (NRKI; členské firmy registru v něm sdílejí informace o tom, kdo jim kolik dluží) nabízí sledování firemních zákazníků, kteří se ocitnou v insolvenčním řízení. Věřitelé se musí včas přihlásit do konkurzního řízení, aby na ně něco zbylo. „O tyto služby je největší zájem v ekonomicky nestabilní době. Využívají je u nás stovky firem,“ uvedl jeden z obchodníků NRKI. Sledování deseti dlužníků podle něj orientačně vyjde na 350 korun měsíčně, s nárůstem množství pak cena v přepočtu na případ klesá. Firma je schopna sledovat také záznamy o soukromých osobách.

Poradenská společnost Dun&Bradstreet si účtuje za sledování databáze do tisícovky firemních klientů až dvanáct tisíc korun ročně, soukromé osoby nedělá kvůli přísnému zákonu o ochraně osobních údajů. „Záleží na velikosti databáze a na tom, jestli jsou firmy z Česka, nebo ze zahraničí,“ dodává Alena Seoud, ředitelka firmy. Službu si podle ní objednaly tisícovky zákazníků.