Začátkem listopadu loňského roku vstoupila v platnost novela zákona o platebním styku. Směrnice, která vznikla na půdě Evropského parlamentu a byla následně implementována do českého práva, přinesla většinou pozitivní změny. V praxi si tak již nyní můžeme pochvalovat rychlejší připisování výplat, zvýšenou odpovědnost bank za platby uskutečněné při ztrátě platební karty či provedení blokace platební karty zdarma.
Nevíte kterou platební kartu? Vyberte a porovnejte z nabídky zde
Dnešního tématu jsme se dotkli již ve článku z minulého týdne, kdy jsme vás informovali o rodícím se záměru České pošty přijímat platební karty pro potřeby úhrad běžných poštovních služeb. Když jsme se zamýšleli nad tím, zdali pošta může po aplikaci platebních terminálů zvedat ceny poskytovaných služeb, zjistili jsme, že tak vcelku pohodlně může učinit také zavedením poplatku za jednotlivé transakce provedené platební kartou. Tuto možnost uvolnil právě nový zákon o platebním styku, který začal platit od listopadu 2009.
Konec zákazům
Možnost zavedení speciálního příplatku samozřejmě nebude mít jen pošta, mohou ho zavádět všichni obchodníci, kteří akceptují platební karty. Jak je to možné? Nový zákon již nedává vydavatelům platebních karet možnost tento příplatek obchodníkům zakazovat. Protože se Visa musí řídit platnými zákony, přirážku uplatňovat lze. Přesto to našim členským bankám a ani obchodníkům nedoporučujeme, uplatnění této přirážky, tzv. surcharchingu, znevýhodňuje platby kartou, reaguje na problematiku „poplatků“ při platbě kartou Miroslav Kozler ze společnosti Visa Europe.
Společnost MasterCard Europe možnost účtování poplatků pro Českou republiku uvolnila již před pár lety. Podle pravidel MasterCard Europe, obchodníci včetně on-line obchodníků v EHP, mají nárok na příplatek u transakcí kartami Maestro a MasterCard. Jestliže obchodník příplatek účtuje, částka nebo způsob výpočtu příplatku musí být jasně pro držitele karty na místě platby označeny a musí vyjadřovat rozumné náklady obchodníka související s akceptací karty. Podle směrnice o platebních službách, která vstoupila v platnost od 1. listopadu 2009, však může vnitrostátní právo každého státu rozhodnout o zákazu poplatků. Pokud právo daného státu poplatky zakáže, v takovém případě naše pravidla neplatí, píše se ve vyjádření společnosti adresovaném naší redakci.
Z odpovědi lze vycítit jak moc je toto téma pro karetní společnosti citlivé. „Útočí“ totiž na samotnou podstatu jejich podnikání. Dodatečné poplatky totiž mohou v důsledku vést k menšímu používání platebních karet.
Případné zavedení poplatků je zcela v režii jednotlivých obchodníků. Neexistuje ani smluvní omezení mezi bankou a obchodníkem ohledně přirážek (nebo slev) za akceptaci platební karty, neboť by takové omezení bylo pro svůj rozpor se zákonem neplatné. Tím pádem ze strany banky neexistuje ani žádná kontrola výše poplatků účtovaných obchodníkem za přijetí platební karty. Výše poplatků tak zcela závisí na dohodě mezi obchodníkem a jeho zákazníkem, vysvětluje tiskový mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Poplatky za platbu kartou existují i v České republice
Za platbu kartou účtuje držiteli karty poplatek 1,5 % z transakce CCS Česká společnost pro platební karty. Mimo to účtuje obchodníkům až 5 % poplatek z transakce.
Za použití platební karty zaplatíte 2 % na platebním portálu PaySec
Poplatek 10% z transakce za použití karty při výběru hotovosti si účtují téměř všechny směnárny v Praze
Křesťanské Radio Proglas při poslání finančního daru pomocí platební karty sníží hodnotu potvrzení o daru o výši provize banky, ta činí 2,8 % z transakce. V případě darů jde u Radia Proglas o unikát. Celosvětově platí nepsané pravidlo, že obdarovaný potvrdí plnou výši daru a případný poplatek banky je součástí běžných nákladů s přijetím daru (také nemusel dostat nic), nicméně zákon postup Radia Proglas nezakazuje.
Poplatek od 1,7 do 2,5 % se platí při dobití hracího konta internetových sázkových kanceláří.
Vítr do plachet obchodníkům?
Mnozí obchodníci se nad touto možností zřejmě zaradují. Platební terminály jsou mnohými z nich vnímány jako nutné zlo, kterým vycházejí vstříc potřebám svých zákazníků, musejí z nich ale odvádět zprostředkovateli platebního systému poplatek. Ten se v Česku pohybuje v rozmezí 1 až 3 % z plateb uskutečněných přes platební terminály, většina menších obchodníků však platí okolo 2,5–3 % z transakce.
Obchodníci tak mohou podlehnout vidině snadného navrácení tohoto nemilovaného poplatku a přenesou ho na své zákazníky. To však může být dvousečné. Pravděpodobně tím docílí zúžení objemu transakcí uskutečněných platební kartou, čímž i zaplatí menší poplatek zprostředkovateli. Na druhé straně je ale prokázáno, že zákazník platící kartou utratí za nákup průměrně více než ten, který platí hotově.
Doložit si to můžeme na příkladu maloobchodního řetězce Kaufland. Ten se dlouhou dobu bránil zavedení platebních karet z obavy před snížením marží. Po dlouholetém zákaznickém tlaku v minulém roce povolil, a podle neoficiálního zdroje z této společnosti je její vedení s tímto krokem spokojeno. Tím, že se Kaufland a před ním i Lidl otevřeli platebním kartám, ukousli významný podíl zákazníků konkurence, kteří do té doby preferovali jiné řetězce z důvodu přijímání karet. Přečtěte si také: Malé banky a záložny nezvládají boj s listopadovými změnami, pro ty velké jsou oříškem.
Platba kartou a poplatky: co se může a co ne
Obchodník nesmí omezovat platbu kartou od určité částky. Přijímá-li platební karty, musí umožnit zaplatit například doplatek 10 haléřů i koupi nového vozu v hodnotě 450 000 Kč.
Obchodník může účtovat poplatek za platbu kartou, případně zákazníkovi přeúčtovat náklady spojené s transakcí. Zpravidla jde o přeúčtování provize, kterou musí zaplatit bance nebo jinému zpracovateli transakce, ta se pohybuje od 1 do 3 % z transakce. Nebo může stanovit paušální poplatek za platbu kartou a ten vyžadovat. Vždy však musí zákazníka předem upozornit na to, že při platbě kartou mu bude poplatek naúčtován.
Poplatek musí rozumně odpovídat nákladům, jinak se lze bránit právní cestou. Problém je s dokazováním výše poplatku, který obchodník bance musí platit. Pokud vám bude tvrdit, že jej to stojí 3 % z transakce a ty vám naúčtuje, ale ve skutečnosti platí jen 1,8 % z transakce, nemáte moc možností, jak mu to dokážete a obchodník na vás vydělá.
Díky za konkurenční prostředí
Zákon tedy obchodníkům umožňuje zavedení dodatečných poplatků za transakce platební kartou, tržní prostředí by se však mělo samo postarat o regulaci případných negativních dopadů na spotřebitele (i kartové společnosti). Například právě ve vysoce konkurenčním prostředí maloobchodních potravinových řetězců lze zavádění takovýchto poplatků s pravděpodobností hraničící s jistotou zavrhnout. Zdejší zákazník slyší nejvíce na cenu, proto by zavedení podobného poplatku bylo možné jen v případě kartelové dohody. Ta by ale zase byla vcelku snadno odhalitelná.
Šancí na zvýšení zisku tak námi popisovaná možnost může být pro společnosti působící v odvětvích s minimální konkurencí a nebo u obchodníků, kteří platbu kartou vnímají pouze jako doplněk a domnívají se, že případný poplatek jejich zákazníky od nákupu zboží/služeb nedoradí. Bude jen na managementu jednotlivých společností, jakou cestu si zvolí. Zákon o platebním styku jim dává novou možnost.
Kdy ještě použijete kartu a kdy hotovost?