V tlačenici si držíte peněženku, ve vlaku berete peníze a doklady s sebou na toaletu, netouláte se v noci temnými uličkami. Mnoho lidí se muselo spálit, než se vytvořily obecně sdílené vzorce obrany proti krádeži. Internet je pořád dost mladý: zdaleka všem ještě nepřešly obranné zásady do krve. Nepopalte se právě vy!

„Jsem Mr. Papa Rufus, pracuji uředník Company vNigérii. Za prvé, musím žádat Vaši důvěru vtéto transakci, což je vdůsledku své povahy za naprosto ‚DŮVĚRNÉ APŘÍSNĚ TAJNÉ‘. Když vím, že obchod tohoto rozsahu bude některý obavy astrach, ale já jsem vás ujistit, že vše bude vpořádku na konci dne.“

Takových e-mailů obdržel každý znás stovky. Scénář je vždy stejný. Šťastný dědic rodinného jmění, bankovní pracovník, zaměstnanec ministerstva zNigérie, ti všichni touží podělit se snámi onesmírné bohatství. Může to být zůstatek na účtu klienta, který zahynul srodinou při tragické katastrofě, majetek nakradený při revoluci, ke kterému má náš dobrodinec přístup. Tedy skoro– než bude mít pohádkové jmění vklíně ařádně nám zněj odsype, potřebuje někde zaplatit nějaký poplateček čiúplateček– astím máme pomoci my.

Takzvané nigerijské dopisy patří ke stálicím internetového zločinu zaměřeného na chtivé anaivní. Přistupte na jejich požadavky ase svými úsporami se můžete rozloučit. Je to ovšem jen taková chuťovčička, předkrmna dlouhém menu finančních podvodů, se kterými se můžete na internetu setkat. Zbývá popřát dobrou chuť a– vzhůru khlavnímu chodu!

Phishing je označení pro podvod, při kterém se zvás podvodníci snaží vylákat osobní údaje– čísla ahesla bankovních účtů, čísla platebních karet, údaje ostavu vašeho konta, prostě jakoukoliv osobní informaci, kterou mohou zneužít. Phishing má nejčastěji podobu seriózního e-mailu. Aby získal vaši důvěru, přizpůsobí svůj zevnějšek designu nějaké důvěryhodné společnosti, nejlépe banky. Odvolává se– jak proradné!– na vaši bezpečnost ažádá po vás ověření totožnosti kliknutím na odkaz. Po kliknutí se dostanete na falešnou stránku, která ovšem vypadá nachlup stejně jako web vaší banky. Atady pak podvodníkovi nevědomky odevzdáte veškeré citlivé údaje.

Klientka České spořitelny, paní AlenaN., se málem stala obětí podovodného e-mailu. ,,Přišel mi e-mail, který vypadal, jako by ho odeslala má banka,“ říká. „Nezpozorovala jsem nic zvláštního. Ve-mailu jsem byla vzájmu bezpečnosti důrazně požádána, ať kliknu na link služby Servis 24. Věděla jsem, že se jedná o stránky internetového bankovnictví České spořitelny, takže mi to nebylo divné. Klikla jsem astránky skutečně vypadaly jako služba Servis 24. Po chvíli jsem ale znervózněla, přesně jsemnepochopila významcelé akce azačala jsem být podezíravá. Proto jsem raději zavolala na klientské centrum banky, kde mi potvrdili, že žádný takový e-mail nerozesílají.“ Díky rychlé reakci, zablokování účtu avygenerování nových přihlašovacích údajů paní Alena o nic nepřišla. „Je strašné, jak blízko jsem byla ke ztrátě svých úspor a vůbecnic jsem při tom nepoznala,“ dodává dnes s úlevou.

Podvodné e-maily se často tváří jako zprávy zbank, berou na sebe ale i jiné převleky. Nejpodlejší je phishing, který se vydává za charitu. Jeho boom přichází typicky po nějakém velkém neštěstí – tak to bylo například loni po zemětřesení, ale i letos v souvislosti s katastrofou v Japonsku. Podvodné e-maily přivádějí důvěřivce na falešné charitativní weby, kde místo odeslání příspěvku obětem katastrof „odevzdají“ informace o svých účtech. ,,Při jakékoliv katastrofě lze očekávat zvýšený nárůst spamu s touto problematikou,“ říká marketingový specialista Michal Tůma ze společnosti Marketer. Podezřelé e-maily máme podle něj rovnou mazat. Kdo chce přispět na dobrou věc, nechť k tomu zvolí známou aprověřenou organizaci.

Základní obranou proti phishingu nejsou antivirové programy, firewall či antispyware, ale především zdravý rozum. E-maily v cizích abecedách netřeba otevírat, neradno věřit nabídkám vlámané češtině. Pokud vám někdo nabízí jen tak miliony avy jste ochotni mu to jen na vteřinku věřit, štípněte se do tváře. Nespíte? Ok, takové věci se totiž dějou jen ve snu. Šup do koše. Anakonec– do internetového bankovnictví vede jen jedna známá cesta, přímá. Okliky přes mejlové odkliky neexistují.

Kniha o finančních podvodech na internetu by se dala sepsat také zpříběhů lidí nakupujících na internetovém aukčním portálu Aukro.cz. Škody, které tam podvodníci napáchali za poslední léta, už dávno přesáhly milionové částky. Poslední velký skandál proběhl loni: podvodníci přes Aukro prodali starožitné předměty vcelkové hodnotě více než tři miliony korun. Tedy prodali– většina kupujících pouze zaplatila, zboží se nedočkali.

Nejde ale jen o starožitnosti. Pan Pavel také patřil mezi ty, kteří dali přednost pohodlnému alevnému nákupu zdomova: „Na internetu nakupuju často, tak jsem si myslel, že se už vyznám apodvodníka bych prokoukl. Chtěl jsem koupit nový iPod přes Aukro.cz. Pozorně jsem si pročetl hodnocení předchozích kupujících, bylo jich opravdu hodně avšechna pozitivní. Podvodu nic nenasvědčovalo.“ Objednávka. Pak dny, týdny čekání, omluvy ze strany prodávajících– zboží se prý zpozdilo nikoli jejich vinou... „Později mě Aukro.cz informovalo, že jsem se stal obětí podvodu,“ dokončuje svůj příběh Pavel. Nebyl vtom sám, na neexistujících iPodech si podvodníci vydělali víc než milion, než se na ně přišlo. Nejprve si vytvořili základnu spokojených klientů apověst spolehlivého obchodníka, takže jim pak naletěli i ti, kteří mají sinternetovými nákupy zkušenosti abývají prozíraví.

Aukro se sice snaží mezi svými uživateli „udržovat čistotu“ apřípadně uživatele před podvodníky uživatele varovat, bohužel často bývá pozdě. Provozovatelé serveru sice podle obchodních podmínek slibují kompenzaci vzniklé škody do výše 20 tisíc korun, ale podmínkou je, že podáte trestní oznámení, pak vás ještě čeká zdlouhavé byrokratické martyrium. Udražšího zboží navíc dvacetitisícová náplast bolístku nezahojí.

Při varováních před internetovými podvodníky se většinou mluví oriziku pro vaši peněženku. Málokdy se zdůrazňuje, že ve hře je ještě něco navíc: vaše osobní údaje. S nimi se teprve dají napáchat věci, říká se tomu krádež identity. Nejdřív vám vyluxujou účet– apak si „na vás“ můžou začít půjčovat, nakupovat drahé zbožía pak vás jednoho rána vzbudí exekutor.

Takže pozor, vážení čtenáři! A jestli se chcete u počítače cítit chvíli bezpečněji, klikněte... na ikonku úplně nejvíc vlevo dole a zvolte možnost „Vypnout“.