Při platbě kartou by teoreticky mohlo být úplně jedno, zda platíte za nové boty, letenku do exotické destinace, zubní pastu či za pugét růží. Ve všech případech by se dalo čekat, že když se transakce uskuteční ve stejný den elektronicky přes platební terminál, odejdou peníze z účtu do několika hodin. Jenže tak tomu není. Jedna platba může odejít ještě tentýž den, zatímco jiná se odepíše až za řadu dní.
O rychlosti zúčtování platby rozhoduje například nastavení platebního systému obchodníka, suma, kterou zákazník utratí, či typ terminálu, přes který se platba uskutečňuje. Roli hraje i to, zda zákazník platí kartou stejné banky, jako je terminál u obchodníka, a o jaký typ karty se jedná .
Od okamžiku, kdy zákazník vloží kartu do platebního terminálu v drogérii, do potvrzení platby bankou uběhne jen pár vteřin. Pokud obchodník provozuje jen online platby (například Tesco) či zákazník platí kartou s magnetickým proužkem, platební terminál pošle informaci o kartě k ověření a čeká na zpětné potvrzení systému, že platbu lze provést. Tyto platby pak klient vidí jako blokované na účtu rychleji.
V případě, že terminál je u obchodníka nastavený na offline platby a zákazníkova karta je čipová, terminál si vše podstatné přečte z čipu a žádné další informace už neověřuje, ani nikam neposílá. U těchto plateb může rychlost zaúčtování ovlivnit i obchodník. Některé obchody využívají hojně oba typy plateb, tedy online i offline (např. Lidl).
Offline platby bývají omezené výší útraty. Lze je provádět například do dvou či tří set korun. „Logika zabudovaná v čipu totiž dovolí v případě nízké částky dokončit platbu, aniž by se musela provádět autorizace v autorizačním centru banky či karetní společnosti. Offline platby klient vždy potvrzuje zadáním PIN ,“ popisuje Stanislav Šmolík, ředitel odboru akceptace karet České spořitelny . Strop, do něhož lze tento typ plateb provádět, je pro každého obchodníka jiný dle jeho domluvy s bankou (jde o takzvaný "floor limit", což je limit, pod který lze transakci provést bez autorizace).
Malí obchodníci, kteří mají pro platby kartou jen imprintéry (žehličky, které snímají reliéfně psané písmo z karty), nemají možnost si jednoduše zjistit, zda zákazník má dostatek peněz na účtu, ani zda je karta bezproblémová. Tito obchodníci si to většinou od určité částky ověřují telefonicky v bance. Následné zúčtování těchto plateb většinou trvá podstatně déle než online či offline platby, protože záleží, kdy obchodník odešle podklady bance .
Proces zpracování platby je stejný pro všechny karty. Rozdíl spočívá v tom, do jaké banky nebo autorizačního centra se dotaz posílá a jak je u každé banky proces autorizace nastavený, říká Martina Merglová z Raiffeisenbank . „Způsob zpracování transakce (platby) ovlivňují především dva faktory: jednak to, zda klient použije platební kartu České spořitelny či kartu jiné vydavatelské banky a dále, zda použije čipovou či magnetickou kartu,“ shrnuje Stanislav Šmolík z České spořitelny. Pokud klient použije kartu vydanou Českou spořitelnou a platí také na terminálu České spořitelny, je dotaz o platbě přímo předaný této bance k autorizaci. U cizích karet putují údaje k ověření do autorizačního centra karetní asociace (MasterCard, VISA) a do banky, která ji vydala.
Mezi údaji, které se standardně v danou chvíli většinou ověřují, je podle Martiny Merglové z Raiffeisenbank fakt, zda je karta otevřená, tedy aktivní , dále platnost karty a dostatečný zůstatek na účtu. Pokud je vše v pořádku, banka při autorizaci potvrdí, že obchodník může platbu přijmout. U obchodníka vzápětí terminál vyjede lístek, že banka transakci akceptovala. Při nedostatečném zůstatku na účtu či neplatnosti karty ale obchodník obdrží odpověď, že má transakci zamítnout.
Úspěšné ověření online platby ovšem automaticky neznamená, že bude zaúčtována ve stejném okamžiku. Tyto platby (online platby u obchodníků, platby přes internet a výběry z bankomatů) klient může vidět téměř ihned na účtu pouze jako blokované částky. U offline plateb je klient hned takto nevidí, objeví se až zpravidla o několik dní později.
„Na základě úspěšné autorizace u online plateb dojde nejprve k zablokování prostředků na účtu klienta do doby, než dojde ke zpracování transakce na straně ACQ banky (acquiring bank – banka, která karty akceptuje, v ČR jen pět bank) a k vyslání požadavku na proplacení do banky vydavatelské (všechny banky vydávající karty),“ vysvětluje Merglová
Pokud se jedná o kartu banky, od které je navíc i terminál, v autorizačním centru banky se platba přesměruje do interního clearingu a nejpozději do jednoho dne se třeba v případě České spořitelny odečítá z klientova účtu. Pokud jde o kartu jiné banky – třeba Komerční banky, Česká spořitelna platbu posílá do autorizačního centra kartové asociace a teprve ta pak kontaktuje pro ověření Komerční banku. Na účtu klienta se tato útrata objeví mezi nezaúčtovanými platbami až za několik dní.
Offline transakce (platby) kartou, tedy ty které nebyly autorizované online, jsou podle specialistky Martiny Merglové z Raiffeisenbank do vydavatelské banky zaslané až po zpracování v karetní asociaci (MasterCard, VISA) a v bance, která platbu kartou akceptuje (například v České spořitelně nebo v Raiffeisenbank). V průběhu dne se offline platby v platebním systému obchodníka řadí v takzvané dávce a v určitých periodách se pak posílají dále do autorizačního centra. Dávky se posílají dle typu obchodníka a typu banky vlastnící terminál několikrát denně, nebo jen jednou v nočních hodinách.
Zúčtování plateb záleží na provedení uzávěrky na terminálu u obchodníka. Dobu zpracování platby kartou u offline plateb a plateb imprinterem ovlivňuje tedy i obchodník tím, kdy pošle transakce (platby) na zpracování. „Standardně je lhůta u platebních elektronických terminálů (POS) dva až patnáct dní. U imprinterů (žehliček), které se používají jen pro embosované karty, to může být ještě více dní,“ poznamenává Merglová. Většina plateb se podle expertů oslovených bank však zpracovává online a klient je tedy mezi nezaúčtovanými platbami vidí brzy.
Rozdíly v zaúčtování plateb a stržení peněz z účtu
Vpřípadě, že je instituce zároveň vydavatelem karty, provede se zaúčtování a následně stržení prostředků z účtu klienta, a ten ve svém internetovém bankovnictví uvidí informaci o zaúčtované platbě.
V případě, že instituce není vydavatelem karty, transakce je zaúčtována a odeslána prostřednictvím sítě příslušné asociace (VISA, MC) k vydavateli karty, který provede stržení prostředků z účtu klienta a informuje jej o tom.
Transakce se prostřednictvím asociací neposílají jednotlivě, ale hromadně v denních cyklech. Dávkově jsou zpracovávány i na úrovni institucí. Zasílání prostřednictvím asociací s sebou nese zpoždění stržení prostředků v řádech dva až tři dny.
Příklad 1:
Držitel karty instituce A ráno v den D nakupuje na terminálu instituce B. Autorizace probíhá online.V den D+1 se v jeho internetovém bankovnictví objeví nezaúčtovaná platba, sníží se použitelný zůstatek tj. prostředky jsou blokovány, běžný zůstatek zůstává stejný.V den D+ 2 až 3 by měla být platba vidět jako zaúčtovaná, použitelný zůstatek zůstává snížený a poníží se i běžný zůstatek.
Příklad 2:
Držitel karty instituce A ráno v den D nakupuje na terminálu instituce B. Autorizace probíhá offline.V den D+1 nevidí na účtu žádný pohyb.V den D+ 2 až 3 by měla být platba vidět jako zaúčtovaná, použitelný i běžný zůstatek je snížený o výši platby.
Vše o platebních kartách se dočtete na stránkách Zlaté koruny zde. - Porovnejte si různé karty a vyberte tu svou!