Lidí, kteří platí debetní kartou u obchodníků, stále přibývá. Oproti platbám v hotovosti jde o bezpečný a pohodlný způsob, který je navíc pro majitele karet i zcela zadarmo. Některé banky ještě navíc své klienty za platby běžnou debetní kartou odměňují. Které to jsou? Jaké formy využívají? Mají z toho klienti opravdu užitek? Z devíti bank, které uvádíme v této rubrice v tabulce úroků z termínovaných vkladů, odměňují klienty tímto způsobem jen tři.
Za nákupy body
Nejpropracovanější systém, tzv. Bonus program, má Česká spořitelna. Klient za každých celých dvacet korun nákupu (v ČR, zahraničí, i na internetu) dostává 1 bod a podle stavu svého bodového účtu může vybírat z katalogu odměn. V některých případech nemusí mít jenom body, ale může zvolit variantu ceny s doplatkem v korunách. Podmínkou je, že se do Bonus programu zaregistruje. V současné době je zaregistrováno 700 tisíc klientů.
Nabídka odměn je zajímavá. Jde většinou o věcné odměny, například předměty vybavení domácnosti, sportovní pomůcky, kosmetiku, knihy apod.
Odměna však může mít podobu poukázky na slevu nějaké služby (např. slevy na pobyt v lázních, dvě vstupenky do divadla či kina za cenu jedné), dále lze za body koupit dobití mobilu, měsíční či roční dálniční známku apod. Získané body lze věnovat i na charitu.
Ceny odměn nejsou nízké, ale i přesto řadu klientů motivují využívat tento program a platit kartou, kde se dá.
Například dobití kupónu T-Mobile v ceně 400 korun stojí 5700 bodů. Aby klient na to „měl“, musí kartou zaplatit nákupy za asi 114 000 korun (5700 bodů x 20). Pokud utratí kartou u obchodníka v průměru například 10 000 korun měsíčně, za což získá asi 500 bodů, musí na dobití kupónu sbírat body asi 11 a půl měsíce.
Není náhodné, že k nejžádanějším odměnám v ČS patří dobití kreditu mobilu (cena podle hodnoty nabití) a poukázka na roční dálniční známku (20 025 bodů). Jde o odměny, které může využít opravdu mnoho klientů.
Obdobný program zavedla Poštovní spořitelna. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že klient PS na získání jednoho bodu musí utratit kartou 50 korun.
To samo o sobě ještě neznamená, že to jsou horší podmínky než mají klienti ČS. Záleží totiž i na tom, jak jsou nastaveny ceny v bodech. Jejich výhodnost je třeba posoudit vždy případ od případu.
Například na roční předplatné časopisu Lidé a Země, které stojí ročně 539 korun, musí klient Poštovní spořitelny získat 3104 bodů. Pro jejich získání tedy musí kartou zaplatit nákupy v ceně zhruba 155 200 korun.
Mezi nejatraktivnější odměny patří možnost si „koupit“ poplatkové prázdniny na osobním účtu na šest měsíců (4000 bodů), nebo na rok (7600 bodů).
Peníze na účet
GE Money Bank zvolila odlišný přístup. Letos v květnu odstartovala věrnostní program bene+. Spočívá v tom, že se majitelům debetních karet vrací na účet část peněz, které kartou zaplatili za nákup u partnerů programu. A to ve výši 1 až 5 procent dle nabídky jednotlivého partnera.
To se na první pohled jeví jako velmi účinný způsob motivace klientů pro placení kartou v obchodech. Důvod je prostý: přírůstek peněz na účtu přivítá každý a výhodou je, že je lze hned utratit. Z hlediska klientů je to i nejjednodušší způsob, protože žádné zboží se nemusí například objednávat a vyzvedávat na poště, odpadají starosti s případnou reklamací apod.
Problémem je to, že banka má zatím jenom deset partnerů programů a i v rámci některých z nich se nedělají velké nákupy.
Jestliže si například majitel karty koupí dvě vstupenky v CineStar a získá zpět 1,5 procenta z jejich ceny, pak je to něco okolo čtyř korun.
Jde tedy v GE Money Bank opravdu o pionýrský začátek a význam programu se bude odvíjet od toho, kolik partnerů se do programu zapojí.
Motivace se vyplácí
I když je tento přístup uvedených bank vstřícný ke klientům, je na druhé straně třeba vidět, že nejde o žádnou dobročinnost. Banky získávají spousty peněz od obchodníků na poplatcích za to, že lidé u nich platí kartou. Když motivují klienty k platbám, inkasují na poplatcích ještě víc.
Bankám kyne prospěch i z toho, že se posiluje jejich vztah s klienty a roste zájem o platební karty a využívání všech jejich předností. Proto se mluví i o věrnostních programech.
Některé banky, které dosud takové programy nezavedly, o tom vážně uvažují, například UniCredit Bank a Citibank.
Některé banky, například Raiffeisenbank, odměňují své klienty jen za platby kreditními kartami. Například ČS a poštovní spořitelna dává odměny za platby debetní i kreditní kartou.
Existují však i jiné věrnostní systémy, než o kterých píšeme. Častým případem motivace, kterou používá mnoho bank,.je, že při platbě určitými druhy karet získají jejich majitelé kupované zboží se slevou.