Pošta hledá cestu, jak umožnit na poštách používat platební karty. Skvělá služba však má pár otazníků, které se točí kolem ceny: co za to a kdo to zaplatí.

S Českou poštou se to má podobně jako s Českými drahami. Obří státní podnik, který má svou klientelu jistou. Ne že by pošta neměla konkurenci, ale v drtivé většině případů nabídne lepší cenu, než jiný způsob přepravy zásilky, nehledě na síť pošt, které silniční dopravci s depy nemohou konkurovat.
V poslední době však jako by tály ledy. Česká pošta začíná nabízet některé zajímavé služby, které jsou nad rámec složenek, dopisů a balíků. Vzpomeňme třeba zřízení kontaktních míst veřejné správy Czech POINT, které nabízí např. ověření podpisů, výpis z katastru nemovitostí či obchodního rejstříku. Za poštovní služby však lze platit pouze hotově, s výjimkou debetní karty Maxkarta od Poštovní spořitelny, s ní můžete platit poštovní služby bez omezení. To by se časem mělo změnit.
Projekt v plenkách
V pondělí přišel Český rozhlas s objevem, že pobočky pošt by v brzké době měly začít platební karty přijímat. Rozhodli jsme se tento námět rozpracovat a dotázali se přímo zástupce České pošty, kolik je na této informaci pravdy. Téma se dostalo ven pouze proto, že zvídavý kolega z rozhlasu našel první z celé řady připravovaných výběrových řízení. Řadu faktů si už přibalil, abych nenapsal natvrdo, že si je vymyslel, zchlazuje žhavost tématu ředitel odboru komunikace Ivo Mravinac.
Bude možné platebními kartami hradit všechny služby? Budou platebními terminály vybaveny všechny pobočky? Může mít zavedení akceptace platebních karet vliv na cenu poštovních služeb? Půjde pošta cestou, která se zdá logická, a bude k případným platbám využívat stávajících terminálů Poštovní spořitelny? Je to velmi předčasné téma. Je to natolik důležitá věc, že bychom sami rádi potěšili zákazníky, kdyby byl projekt ve fázi, která se dá lehce opsat. Záměr je to seriózní a vážný, ale před Poštou je celá řada důležitých kroků, u kterých se dá těžko odhadnout časový horizont. Polovina příštího roku je odhadem, ale s jistotou to potvrdit prostě nelze, neukojil naši zvědavost Mravinac.
Pošta tedy karty chce, ale bude to dlouhá cesta, než je opravdu na poštách uvidíme.
Výběrová řízení karty zpomalí
Pojďme si tedy na vlastní dotazy zkusit odpovědět sami. Začněme tím nejjednodušším. Pro příjem stávajících platebních karet Maxkarta od Poštovní spořitelny pošta využívá starší typ platebních terminálů od ČSOB, resp. její sesterské společnosti BANIT. Vypadá to tedy, že stačí službu jen rozšířit a vše je hotovo. Také se nabízí možnost výhodné, partnerské ceny za zprovoznění, respektive rozšíření na požadovaný stav.
Na druhou stranu, pokud by ČSOB této své výlučnosti chtěla využít a cenu by posadila vysoko, mohla by pošta její zdánlivou neotřesitelnost využít krokem směrem ke konkurenci. Argumentace by pak mohla být posazena zhruba takto: ČSOB nám stávající službu pouze rozšíří, operace tedy nebude tolik nákladná jako při úplném a novém zavádění. Pokud tedy máte zájem, být naším dodavatelem a provozovatelem platebních terminálů, pak nám ukažte, co dokážete udělat s cenou.
Je zde však složitější problém. Česká pošta si nemůže jen tak říct, „domluvíme se s ČSOB a nabídneme zákazníkům platby kartou“. A zvláště jako státní podnik musí zachovávat regulérní pravidla férové hospodářské soutěže.
I platební terminál má svoji životnost, a ty na poště už občas přesluhují, takže by je bylo potřeba vyměnit. Při množství platebních terminálů vs. počet poboček pošt a jejich průměrné ceně 10 000 Kč/ks Česká pošta musí vypsat výběrové řízení. A nezapomínejme, že na pobočce není jen jeden terminál, ale třeba hned 20 v případě větší pošty.
Propojit účtování transakce platební kartou do stávajícího poštovního programu, co pošta používá, nebude snadné, otázkou je, zda-li vůbec možné. Takže pošta musí vypsat další výběrové řízení na dodavatele software, který toto vyřeší nebo vyrobí program nový.
Podobně se pošta nemůže „domluvit“ s nějakou bankou na akceptaci platebních karet. I zde proběhne výběrové řízení, kde se bude hodnotit cena služeb a rozsah nabídky, kterou acquiringové banky poště nabídnou. V Česku jich působí pět: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank.
Nová služba, nová cena
Než se pustíme do další analýzy, pojďme si nejprve odkrýt klady a zápory, které by akceptace platebních karet České poště přinesla.
Výhody
Méně hotovostních transakcí – nižší výdaje za zpracování a uložení hotovosti
Zvýšení atraktivity poštovních poboček – co může pošta získat, když je monopolem na trhu? To je však mylný názor, např. balík pošlete dnes pohodlně kurýrem, složenky můžete hradit převodem z účtu, rovněž dopis lze poslat přes DHL.
Bezpečnost poštovních úředníků – pošty jsou oblíbeným cílem lupičů, méně hotovosti na pobočkách by tyto delikty mohlo omezit. A mobilní terminály zvýší bezpečnost motorizovaných pošťáků.
Komfortní platba dobírek – konec stavu, kdy chcete převzít zásilku, ale nemáte peníze a bankomat je daleko. Podobně lze aplikovat na mobilní terminály.
Ušetří na pojištění – zmenšením objemu hotovosti na přepážkách lze snížit cenu pojištění hotovosti (např. při požáru, přepadení apod.)
Prostor pro nové poplatky za nové služby – držitele karet bude zajímat rychlý přístup k hotovosti, zvláště, chybí-li v blízkosti bankomat. To je cesta pro zavedení služeb cashback nebo cash advance a jejich zpoplatnění.
Online služby České pošty půjde platit online – konec zasílání dobírek a faktur s platbou předem
Nevýhody
náklady na zřízení a provoz
I když jedinou nevýhodou jsou pouze nejasné náklady na zřízení a provoz služby, mohou mít podstatný vliv na případnou úpravu cen poštovních služeb. Kdy jindy by se ceny měly měnit než v časech převratných novinek? A prosím, nemějme to poště za zlé. Celý proces zavedení platebních karet ji přijde na miliony korun a je přirozené, že je bude chtít zpět. Ostatně jako každý jiný obchodník.
Karty na poště ano, ale na jaké služby?
Představme si, že pošta úspěšně implementovala na všechny své pobočky platební terminály, s bankou má podepsanou smlouvu a přijímá platební karty. Hlavním smyslem platebních karet je omezit hotovost, zvýšit obrat a přitáhnout nové zákazníky. Za to si zprostředkovatel (u nás banka) vezme poplatek, který se pohybuje od 1 do 3 % z ceny transakce. Pošta bude velkým hráčem, proto předpokládejme, že vyjednala sazbu 1,5 z ceny transakce.
Za nominální hodnotu známek v hodnotě 1000 Kč zaplacených platební kartou pošta bance odvede 15 Kč. Za dobírku zaplacenou kartou v hodnotě 15 000 Kč pošta zaplatí 225 Kč (při 1,5% sazbě poplatku). Vzhledem k ceně hotovosti se toto stále vyplatí a lze to korigovat případným zvýšením cen poštovních služeb s poukazem na umožnění využívat poštovní služby s novými technologiemi.
Jiná situace ale nastane, když k poštovní přepážce přijde zákazník a bude chtít zaplatit kartou poštovní poukázku. Pošta jen zprostředkuje platbu, z jejího bankovního účtu odejdou peníze příjemci platby a pošta je zároveň chudší o procentní část poplatku za transakci kartou. Tato služba by se navíc dala snadno zneužít tím, že zákazník pošty by snadno poslal sám sobě (nebo jinam) celý úvěrový limit kreditní či charge karty. Zadarmo by tak získal přístup k finančním prostředkům, jejichž výběr z bankomatu by byl zpoplatněn či úročen. Zde je velká neznámá a pošta bude muset společně s bankou vymyslet způsob, jak k těmto transakcím přistupovat co do zúčtování zákazníkovi a stanovené ceny za službu.
Za platbu kartou může být příplatek
Již nyní ale víme, že obchodníci provozující platební terminály mají možnost požadovat po svých zákaznících poplatek za transakci provedenou platební kartou. Nevylučuje to nový platební zákon, který je platný od 1. listopadu 2009. S ohledem na platnou legislativu mohou obchodníci od držitelů karet vyžadovat poplatkovou přirážku při platbě platební kartou. Držitel karty musí být na tuto přirážku upozorněn předem a výše této přirážky musí reálně korelovat s náklady obchodníka na akceptování platebních karet, doplňuje mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Nový zákon o platebním styku, který začal platit od 1.11.2009 již tuto možnost umožňuje, resp. nevylučuje, a protože se Visa musí řídit platnými zákony, přirážku uplatňovat lze. Přesto to našim členským bankám a ani obchodníkům nedoporučujeme, uplatnění této přirážky, tzv. surcharchingu, znevýhodňuje platby kartou, reaguje na problematiku „poplatků“ při platbě kartou Miroslav Kozler ze společnosti Visa Europe.
Znamená to tedy, že pokud by se Česká pošta rozhodla v souvislosti s případným spuštěním platebních terminálů na svých pobočkách zdražovat, může tak učinit dvěma způsoby. Buď (po schválení) zvednout cenu napříč ceníkem, nebo si za transakce platební kartou účtovat zvláštní příplatek, přinejmenším u vybraných typů služeb. Anebo samozřejmě všechny tyto náklady pokrýt ze svého zisku a těžit z úspory zmenšení objemu hotovosti na poštách.
Platba kartou na poště je běžná i v zahraničí, ale nejde vždy o standard. Bez zásadních potíží lze platit poštovní služby kartou na velkých rakouských a anglických poštách. Na menších poštách v Rakousku pošty nahrazují banku a lze pomocí karty získat hotovost. To je však běžná služba typu cash advance (a vydavatelem karty také zpoplatněná). Tak například hotovost pomocí platební karty vyberete na poštách i v Polsku nebo Slovinsku, ale kartou už tam nezaplatíte za poštovní služby.
Dlouhá cesta správným směrem
Krok České pošty, která chce zavést na své pobočky platební karty je krok správným směrem. Pro poštu to není neznámá oblast, v jejím čele sedí šéf, který se platebním kartám profesionálně věnoval v předchozím působišti. Jako státní instituce je však ve složitější situaci a bude muset proběhnout několik výběrových řízení, než se podaří vše správně implementovat. Vzhledem ke specifickým poštovním službám bude také potřeba změnit ceny nebo zvolit jinou cenovou politiku tak, aby samotná akceptace platebních karet nakonec nebyla jen nečekanou dírou v rozpočtu, která se bude dlouho hojit. Když se to vše podaří, za dva roky budeme moci platební karty úspěšně na českých poštách používat a třeba s nimi i vybírat hotovost.