Čím víc utratíte, tím víc ušetříte – to je heslo, se kterým vyrazili za klienty vydavatelé kreditních karet s různými bonusovými programy. Propagují výhody, o podmínkách provozu karty však často mlčí. Spojení kreditní karty s bonusovým programem je velmi výhodný byznys. Statistiky ukazují, že zákazník se dá snáze zlákat, aby si požádal o kreditní kartu, pokud je spojena s nějakými slevami nebo bonusy.
Když pak kartou platí, má tendenci víc utrácet. Přibližně 70 procent majitelů kreditních karty nedokáže splatit nákupy včas a čerpá drahý úvěr. Zhruba desetina držitelů kreditních karet v Česku má problémy se splácením. Na těch pak bankyvydělávají ještě víc, protože jim účtují vysoké penalizačními poplatky. Za první upomínku to například může být i 400 korun a jedna opožděná splátka přijde až na 590 korun.

Kreditní karty jsou tedy super výhodný byznys. Nejen pro banky, ale i pro prodejce zboží a poskytovatele služeb všeho druhu. Proto ochotně oželí část zisku na bonusové programy podporující jejich prodej. Držitelé karet na tom vydělají jen v případě, že dobře znají podmínky, dokážou dodržet bezúročné období a nečerpají hotovost .

Komu vydělávají bonusy?
Jako první se v Česku objevily tak zvané co-brandové karty . Vydává je banka s jedním partnerem (například Citibank s ČSA nebo UniCredit Bank s CK Fischer). Zpočátku šlo zejména o prestižní vzájemnou podporu dvou značek (banka a partner) s určitou přidanou hodnotu pro klienty obou společností. Později začaly banky nabízet kreditní karty se širšími bonusovými programy, na nichž se podílí více obchodních partnerů (například Citibank – Citi Shopping, Raiffeisenbank – program Exkluzive, GE Money Bank – bonus +, UniCredit – Renomé apod.) a jejich cílem je především masové rozšíření kreditních karet a podpora jejich využívání.
Kreditní karty s bonusovými nebo věrnostními programy nabízejí kromě bank i další subjekty - obchodní řetězce, cestovní kanceláře , developeři, provozovatelé čerpacích stanic, dopravci, distributoři kosmetiky aj. Někteří k nim připojují jen vlastní věrnostní programy (sběr bodů, slevy, klubové členství apod.), aby si udrželi zákazníky a motivovali je k větším nákupům. Jiní je nabízejí svým klientům jako jakousi službu navíc, která podporuje jejich hlavní byznys. Například penzijní fondy nebo pojišťovny připisují klientům určité procento z nákupů zaplacených kartou na účet penzijního připojištění nebo na životní pojištění .
Vlastní nabídka bonusových kreditních karet probíhá často prostřednictvím sítě externích dealerů, finančních poradců , telefonních operátorů, nebo třeba prodavačů přímo v obchodech. Ti jsou provizemi motivování k prodeji co největšího počtu karet, a proto se soustředí hlavně na propagaci výhod – tedy na ono známé: Čím víc utratíte, tím víc ušetříte.
O fungování a parametrech vlastní kreditní karty už toho mnoho neříkají, nebo ani mnoho nevědí. Nechávají na zájemci, aby si vše podstatné zjistil sám, což nemusí být vůbec jednoduché. Propagační materiály bývají na detaily skoupé a řada podstatných údajů chybí i na webových stránkách firem, které kreditní karty vydávají. bit qt

Hledat budete marně
Klubovou kartu nabízí například řetězec prodejen potravin Billa. Z informací na jako webových stránkách však jen těžko pochopíte, že jde o kreditní kartu. Zmiňuje jen bezúročné období, ale o úrocích, splátkách a dalších náležitostech tam není ani zmínka. Nebo jiný příklad - zkuste si na webových stránkách AXA penzijního fondu rychle najít, zda slibovaný až 11% bonus budete čerpat na kreditní nebo debetní platební kartu. Na webové stránce ING penzijního fondu budete zase těžko hledat informaci o tom, kolik zaplatíte, když si jejich kreditní kartou vyberte hotovost z bankomatu nebo jaká je smluvní pokuta za upomínku opožděné splátky. Totéž platí například pro kreditní kartu, kterou nabízí řetězec drogerií Schlecker. Stejně nesnadné je najít na webu ČSA, jaký je u kreditní karty s jejich logem úrok z čerpaného úvěru na hotovostní operace. Přitom je to neuvěřitelných 29,99 % p. a. Kdybyste chtěli věrnostní kreditní kartu kosmetické společnosti Avon, na internetových stránkách pod podmínkami provozu nenajdete délku bezúročného období, úrokovou sazbu při čerpání úvěru, ani výši splátky či penále za překročení úvěrového limitu.
Značně „podměrečné“ informace některých subjektů, nabízejících kreditní karty s věrnostními nebo bonusovými programy, by se měly možná dostat do hledáčku České obchodní inspekce nebo orgánů dohledu nad finančním trhem . A všem, kdo se domnívají, že pro ně mohou být tyto karty užitečné, lze doporučit jediné: Pátrejte vždy po tom, která banka kartu provozuje, protože jedině u ní můžete najít většinu podstatných informací.