Platit kartou není až tak snadné, jak banky tvrdí. Je to sice pohodlné, ale někde to prostě nejde, protože obchodníci, zvláště ti malí, se tomuto způsobu platby brání. Vadí jim poplatky, které si strhávají banky. Raději proto dávají slevy za platbu hotovými penězi.
Nedávno otevřený obchod Cheesy specializovaný na sýry láká labužníky k návštěvě. Aromatické holandské, francouzské či rakouské sýry rozličného stáří ovšem nepatří zrovna k nejlevnějším. Kdo chce pořídit slušnou porci od více sýrových značek, přidat třeba i nakládané olivy a víno, musí počítat minimálně s několika stokorunami za nákup. Zaplatit kartou se proto jeví jako logická volba. „My zatím placení kartou nemáme zprovozněné,“ je zde často slyšet s dovětkem, že k zavedení platebního terminálu či imprinteru (takzvané žehličky, která snímá reliéfní písmo jen přetiskem na formulář) se majitelé příliš nechystají.
„Víte, banka si za každou platbu říká třeba až o tři procenta z ceny nákupu, což je pro nás vysoká částka. My tak raději tato procenta nabídneme zákazníkovi jako speciální slevu, protože on se nám častěji vrací. Z platby kartou má hlavní výhody jen banka, a proto o zavedení nějakého platebního terminálu ani moc neuvažujeme,“ líčí bezelstně prodavač jednoho ze sýrových království. Jiné to nebývá ovšem ani v jiných menších obchodech.
Stejná situace může nastat kupříkladu i při koupi některého z populárních kostkovaných outdoorových oděvů značky Rejoice. V některých prodejnách už se přitom výše útraty pohybuje i nad tisíc korun. Ani zde se ale obchodníkům nezamlouvají vysoké poplatky, které si banky při platbě kartou strhávají. Pro zákazníka, který chce získat slevu, to je dobrá strategie. Kdo ovšem nechodí s tisícikorunovými bankovkami v peněžence, musí si dojít vybrat hotovost do bankomatu, pokud chce slevové nabídky obchodníka využít. Lidé platící kreditními kartami jsou v takové chvíli v nevýhodě. Vyberou-li si hotovost z bankomatu, banka jim k tomu zpravidla naúčtuje poměrně vysoké poplatky. Tento způsob vyhýbání se placení kartou u obchodníků není přitom výhodný ani pro banky, protože tím přicházejí o příjmy z poplatků . V uplynulých letech se ale tyto poplatky prý příliš nezměnily, tvrdí oslovení obchodníci.
S podobnou strategií, kterou nabízejí oba zmíněné typy obchodníků, se lze setkat ve všech možných typech obchodů. Od menších lokálního typu jako jsou třeba trafiky či květinářství až po větší a známější prodejny tuzemských značkových obchodů s oděvy či klenoty. Nerozhoduje přitom ani fakt, zda se jedná o prodejnu, kde se prodává sortiment jen v nízkých cenových relacích a celkové tržby jsou tak jen minimální. Nebo, zda jde o místa, kde se prodává zboží s tisícikorunovými visačkami. Všude se jen shodně brání zavedení či využívání platebních terminálů kvůli vysokým poplatkům, které musí za karetní transakce hradit bankám.
Poplatky , respektive provize bance, se většinou odvíjejí od počtu terminálů a objemu transakcí u obchodníka. Malé prodejny v tomto ohledu mohou jen obtížně konkurovat třeba velkým prodejnám či obchodním řetězcům, které mají individuálně stanovené poplatky. Množství a výše tržeb v malých obchodech je omezená a poplatky jsou vzhledem k tomu podle obchodníků vysoké. Platby kartou neprosazují tak ani progresivní obchodníci, kteří si sami uvědomují, že využíváním platebního terminálu by se jim několikanásobně zvýšily tržby, jak potvrzují různé výzkumy.
Lidé mají podle průzkumů také mimo jiné větší tendenci utratit vyšší částky při placení kartou než hotovými penězi. O tom se zmiňuje i nedávno publikovaná kniha amerického profesora behaviorální ekonomie Dana Arielyho Jak drahé je zdarma , o níž jsme psali recenzi zde .Také kvůli tomu letos v květnu zavedli bezhotovostní platby už i v posledním velkém tuzemském obchodním řetězci Kaufland, kde placení kartou dlouho odolávali.
Zástupci bank, kteří mají na starosti zavádění terminálů u obchodníků, ale často s oblibou tvrdí, že poplatky u obchodníků nejsou zase až tak vysoké. „Z této provize, jsou pokryty všechny náklady na terminály, licenční software, technickou podporu přes telefon nebo na místě, školení, propagační materiály, výpisy a zúčtování transakcí,“ vypočítává například Tomáš Pavlík z UniCreditBank. Další náklad pro obchodníka však podle něj představují ještě cena telekomunikačního připojení platebního terminálu.