Od začátku listopadu musí banky zablokovat ukradenou platební kartu, aniž by za to účtovaly poplatek. Příjemnou změnu pro klienty přináší nový zákon o platebním styku, který vychází ze směrnic Evropské unie. Přesto hrozí, že vás krádež nebo ztráta karty přijde na více peněz než dosud.
S novým zákonem o platebním styku, který převádí směrnici Evropské unie, se změní pravidla pro takzvanou spoluúčast - tedy limitu, do jehož výše ručí za vzniklou škodu sám klient. Limit sice na první pohled oproti současnému stavu klesne, bude se však počítat jiným způsobem - pro každou "neautorizovanou transakci" zvlášť.
Většina tuzemských bank dosud vybírá za zablokování karty poplatek. U embosovaných karet (s vystouplými, takzvanými reliéfními čísly) je výrazně vyšší než u elektronických. První typ karet poskytuje více možností (lze je používat i offline), ale zase u nich hrozí větší riziko zneužití.
Například Česká spořitelna nebo UniCredit Bank nyní vybírají za blokaci elektronické karty 200 korun, u embosované karty 500 korun. U ČSOB nebo Komerční banky přijde "stopnutí" embosovaných karet dokonce na 2 000 korun.
Naopak některé banky nečekaly na začátek listopadu a poplatek zrušily už dříve. Například Raiffeisenbank ho neúčtuje od července, nic nevybírají ani mBank či Citibank .
Většina bank oslovených Aktuálně.cz odmítla uvést, kolik blokací ročně provede. Výjimkou byla Česká spořitelna. "V loňském roce jsme zablokovali řádově několik set tisíc platebních karet," říká Klára Pačesová z tiskového oddělení ČS.
Od listopadu tedy už banky nesmějí účtovat poplatek za blokaci. Možná si to ale vynahradí jinde.
Nahlásíte-li nyní krádež nebo ztrátu karty, ručí banka podle zákona za transakce provedené až po tomto nahlášení (resp. okamžitém zablokování). Nelze-li zjistit čas provedení transakce, tak až od následujícího kalendářního dne.
Za neautorizované obchody před nahlášením ručí klient, vzniklou škodu mu tedy banka nemusí nahradit.
Česká národní banka vydala už v roce 2002 "vzorové obchodní podmínky", které (spolu)odpovědnost klienta v době před nahlášením omezují na maximálně 4 500 korun - zbylou škodu zaplatí banka. Tento předpis je však pouze doporučující, nikoliv závazný.
V praxi tak limit 4500 korun používají například Česká spořitelna nebo UniCredit Bank, (spolu)odpovědnost banky však omezují jen na dobu 48 hodin před nahlášením. Naopak například klienti ČSOB nebo Komerční banky ručí za škodu před nahlášením neomezeně, jejich banky totiž limit spoluúčasti nezavedly.
Nový zákon od listopadu omezí spoluúčast na maximálně 150 eur (podle současného kurzu tedy kolem 3 800 korun). Na první pohled jde tedy o výhodnější úpravu pro klienty všech bank - zejména těch, které dosud žádný limit nezavedly.
Současně začnou banky ručit za všechny neautorizované transakce vzniklé před nahlášením, nebudou tedy moci omezit odpovědnost na 48 hodin jako dosud.
Jenže: Dosavadní limit 4 500 korun (pokud jej banky zavedly) se počítal jako součet všech škod z neautorizovaných transakcí. Nový limit 150 eur lze podle zákona počítat na každou transakci zvlášť.
Pokud vám tedy někdo ukradne kartu a zaplatí s ní v jediném obchodě, přinese vám nový zákon zlepšení oproti současnosti. Jestliže s kartou ale zaplatí třeba v pěti obchodech, může se vaše škoda (spoluúčast) výrazně zvýšit.
Jedinou, která zatím výslovně oznámila, že limit 150 eur bude počítat pro všechny transakce společně, je Komerční banka. Podle mluvčí Moniky Klucové jde o dobrovolné rozhodnutí nad rámec zákonných povinností.
Ostatní to v obchodních podmínkách neslibují, nicméně nevylučují výjimky. "O případném uplatnění na celkovou škodu budeme rozhodovat individuálně," říká například mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík