Ani poplatek při výběru z bankomatu by neměl odrazovat * Pohodlnost a bezpečnost je jasnou předností karty

Minule jsme v Rodinných financích psali o výhodách použití debetních platebních karet vydaných ke korunovému účtu na dovolené v cizině.Čtenáři se zajímali o detailnější informace, kolik stojí platby a výběry ve srovnání s nákupem valut v Česku.
V této oblasti existuje jakýsi mýtus. Podle něho je v zahraničí cenově vždy nejvýhodnější platit kartou u obchodníka, protože transakce je, stejně jako v tuzemsku, bez poplatku a banky používají pro přepočet měny výhodnější kurz deviza prodej.
Ve skutečnosti přijde placení kartou u obchodníka zhruba stejně jako nákup valut v tuzemsku. Výhody jsou spíš jinde – s kartou žijete pohodlně a nemusíte se bát, že o valuty přijdete.
Příklad: Pan Novák, klient Raiffeisenbank, tráví letní dovolenou ve Francii a hned po svém příjezdu uviděl v jednom obchodě digitální fotoaparát, který se okamžitě rozhodl koupit. Stál 500 eur. Zúčtování jeho bankou proběhlo 22. července při kurzu banky deviza prodej 26,305 Kč za euro. Banka mu z účtu odepsala 13 152,70 Kč.
Kdyby si pan Novák ke stejnému datu (22.7.) koupil ve své bance valuty, zaplatil by i s poplatkem asi o 300 korun více (při kurzu valuta prodej 26,629 a poplatku za prodej 133 Kč, celkem 13 447,50 korun).
Pokud by ale v tuzemsku koupil valuty v pouliční směnárně za nižší cenu a bez poplatku, například při kurzu 26,20 za euro, stál by ho fotoaparát 13 100 Kč, tedy asi o padesátikorunu méně než při použití karty.
Když se neplatí eurem
Pokud je nákup v jiné měně než euro, do zúčtování ještě vstupuje ta karetní asociace, která kartu vydala, tedy Visa nebo MasterCard.
Ta nejprve částku podle svého kurzu přepočte na eura, případně přes dolar na euro. Někdy i transakci navýší o konverzní poplatek. Klient to ale výrazně nepocítí. Příklad: Paní Červeňákové, která je klientkou České spořitelny a má debetní platební kartu Visa, se na dovolené v Chorvatsku rozbije cestovní kufr a rozhodne si 10. července koupit jiný. Stojí 1000 chorvatských kun.
Transakci nejprve asociace Visa přepočte 14. 7. na eura (při kurzu 0,136653 jde o 136,65 eura) a ČS následující den při zúčtování použije kurz deviza prodej 26,427 Kč za euro a paní Červeňákové odečte z účtu 3611,33 Kč. Pokud by paní Červeňáková koupila v České spořitelně 10. července 1000 kun, přišel by ji cestovní kufr při kurzu valuta prodej 3,63 Kč za kunu na 3630 korun (banka v létě neúčtuje poplatek za směnu), tedy o dvacetikorunu dráž.
Při použití bankomatu je postup při zúčtování transakcí stejný, navíc vstupují do hry jen poplatky za výběr.
Nevybírat příliš často
Nejsou ale tak světoborné, aby to odradilo od výběru v zahraničí či vedlo k držení velké hodnoty valut při sobě. Rozumné je počet výběrů omezit, tedy nevybírat například každý den po troškách.
Příklad: Slečna Julie Válková tráví léto s kamarádkami v Chorvatsku. Je klientkou Raiffeisenbank a vybrala kartou 1000 kun.
Výběr jí banka zúčtovala 22. července (1000 kun bylo karetní asociací přepočteno na 136,75 eura a při kurzu banky 26,305 za euro činila cena valut 3597,26 koruny. Poplatek za výběr z bankomatu v zahraničí činil 117, 99 Kč (100 Kč plus 0,5 procenta z vybírané částky). Slečna Válková za 1000 kun z bankomatu zaplatila celkem 3715,25 Kč.
Pokud by těchto tisíc kun koupila v Česku ve směnárně Raiffeisenbank, zaplatila by s padesátikorunovým poplatkem 3644 Kč, asi o 70 Kč méně. Což není žádný podstatný rozdíl.
Obdobně je tomu i při výběru eur z bankomatu. Pokud klient ČSOB vybral například v Německu z bankomatu 300 eur, stojí ho to při zúčtovacím kurzu například k 24. červenci 26,061, to je 7818,30 Kč, s poplatkem 119 korun pak celkem 7937,30 Kč. V pouliční směnárně se k témuž datu daly koupit valuty v kurzu 26 korun za euro, celkem by tedy 300 eur stálo 7800 korun, to je jen o 137 korun méně.