Od počátku letošního roku pořádá Sdružení obrany spotřebitelů České republiky na svých internetových stránkách http://www.spotrebitele.info/ pravidelné chaty. Jejich hosty jsou zástupci různých organizací z oborů, které spotřebitele nejvíce zajímají. Poslední diskuse po internetu se týkala platebních karet. I když je používáme téměř všichni už dlouhá léta, přeci existuje kolem nich ještě spousta nejasností. Na hosty ? Ing. Romana Kotlána, předsedu Sdružení pro bankovní karty (SBK) a Ing. Milana Zátku, výkonného ředitele SBK se obrátilo hodně zvídavých lidí.
Nejvíce otázek se týkalo bezpečnosti platebních karet. Lidé si nejsou jisti, zda české banky dodržují pro karty všechna pravidla. Dokonce zazněl názor, že banky ?kašlou? na Vzorové podmínky České národní banky. To samozřejmě není možné, jak vysvětlili hosté chatu. Tazatelům šlo především o rozdíly mezi bankami, které existují především v míře zodpovědnosti držitele karty a banky při ztrátě a zneužití platební karty. To je téma, kolem kterého existuje ještě spousta nejasností a spotřebitelé si mnohdy při podpisu smlouvy s bankou dostatečně nevyjasní svá práva a povinnosti pro případ ztráty či odcizení platební karty. Pak vznikají různé sporné situace, když se zloději podaří odcizenou kartou zaplatit nákup ve výši třeba několika desítek tisíc korun a majitel karty odmítá převzít zodpovědnost s tím, že banku o ztrátě karty včas informoval a je její problém, že se jí nepodařilo kartu zablokovat.
Mnozí spotřebitelé si nejsou úplně jisti v rozlišení jednotlivých druhů karet, nevědí, že některé jsou pro určité účely výhodnější a mnoho spotřebitelů ještě netuší, že nejlepším řešením pro každého je mít platebních karet, tedy vlastně peněženek, několik.
Záleží hlavně na tom, k čemu a kde člověk kartu používá. Pokud jezdí často do zahraničí, určitě se vyplatí mít dvě karty různých systémů (VISA, MC). Pokud ale spotřebitel vybírá jen z bankomatu v České republice, stačí mu jedna neembosovaná platební karta. Embosovaná je vhodná, pokud je člověk zvyklý všude platit kartou - má širší okruh příjemců.
Elektronické (neembosované) karty jsou karty, které nemají reliéfní potisk (embosing) a musí být používány výhradně "on-line", tedy elektronicky. Jako příklad je možné uvést karty Maestro nebo VISA Elektron. U embosované karty obchodník kontroluje optické, tedy grafické, bezpečnostní prvky a zejména podpis.Samozřejmě objevují se mnozí spotřebitelé - a Sdružení obrany spotřebitelů tyto poznatky má také -, kteří si stěžují, že se obchodníci u pokladny na podpis často ani nepodívají. V tom případě záleží na každém kupujícím, aby pokladní upozornil, že je její povinností, aby tyhle prvky zkontrolovala a nespokojila se jen se zadáním PIN. Mnozí lidé si totiž zjednodušují situaci tím, že si píší PIN přímo na kartu, takže dávají zloději přímo ideální šanci k jejímu zneužití. A na druhou stranu i obchodník zodpovídá za podvodnou transakci celou částkou, pokud nezkontroloval všechny bezpečnostní prvky, tím je chráněn i držitel karty. Ovšem podvodníci počítají samozřejmě s tím, že si pokladní podpis zkontroluje, takže si obvykle podpis z karty nacvičí alespoň rámcově.
Někteří obchodníci se po určitých zkušenostech rozhodli proti nepoctivým lidem bránit a někdy požadují k platební kartě průkaz totožnosti. Názory právníků na takový postup se liší. Někteří tvrdí, že na to obchodníci nemají právo, jiní naopak kontrují, že pokud mají u pokladny dojem, že není něco v pořádku, je naopak jejich povinností zkontrolovat si totožnost kupujícího, protože jednají v jeho zájmu.
Je nutné podotknout, že prodejna jedná i ve svém zájmu, protože v případě, že by bylo dokázáno, že skutečně nezkontrolovali její pracovníci bezpečnostní prvky, bude hradit právě ona celou částku.
Někteří účastníci chatu se ptali, zda může například obchodník odmítnout platbu kartou, když se jedná o malé částky. Zvlášť mladí lidé při svých běžných nákupech nejraději používají karty, ale kupují-li například svačinu, či bagetu k obědu, stává se jim někdy, že pokladní platbu kartou odmítají, právě proto, že se jedná o malou částku.
Na takové jednání, jak zdůraznili hosté chatu, nemají prodejny právo a majitel karty by měl na takový případ upozornit svou banku. Kartou by bylo možné teoreticky platit i nákup za korunu, pokud by kupující došel k názoru, že ztráta času pro něj nic neznamená, vyplatí se mu čekat a ještě vyslechnout námitky lidí, stojících za ním.
Stejně jako nemohou obchodníci limitovat platbu kartou, tak nemohou ani zvýhodňovat slevou či naopak požadovat přirážku za platbu kartou. V okamžiku, kdy se kupující s něčím takovým setká, okamžitě by měl také svou banku informovat.
Účastníkům chatu samozřejmě také vadilo zvýšení poplatků za výběr z bankomatů, které nedávno skokově vzrostly. Hosté chatu vysvětlili, že poplatky za výběr reflektují náklady bank, které bankomaty provozují a účtují si mezibankovní poplatky bankám, které kartu vydaly. Proto jsou nízké poplatky za výběr u bankomatů vlastní banky, která kartu vydala, a vysoké u cizí banky, která vlastní bankomat, kde si majitel jiné karty vybral. Vzhledem k tomu, že to je tržní mechanizmus, jediná možnost, jak se bránit, je dát podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s podezřením například na kartelovou dohodu. Takový podnět byl skutečně dán, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nic závadného na případu těchto poplatků neshledal.
Mnoho nejasností stále existuje kolem plateb v té nejmodernější formě obchodování ? v internetových obchodech. Spotřebitelé se bojí, že by jejich údaje o platební kartě mohly být někde zneužity, proto je velmi neradi udávají a dávají přednost platbě v hotovosti. V prvním čtvrtletí příštího roku by měla spatřit světlo světa nová úprava takovýchto plateb. Měla by především zpřísnit verifikaci obou účastníků transakce a nakládání s jejich osobními údaji, hlavně údaji o zákaznících.
Malé plastové kartičky, které máme ve svých peněženkách, nám zpříjemňují život ? pokud na nich samozřejmě máme dostatek hotovosti. Je pravda, že naprostá většina karet používaných v České republice jsou karty debetní, s kreditními se mnozí učí teprve zacházet a někteří si ještě úplně neuvědomili jejich rizika. Nicméně vyšší informovanost spotřebitelů, pevně stanovená pravidla pro používání všech platebních karet a vyšší bezpečnost i ochrana před zneužitím nám všem mohou jen prospět.