PIN už dávno není neznámá zkratka. Každý z nás těchto bezpečnostních osobních čísel musí znát několik. Jsou potřeba k mobilnímu telefonu a hlavně k platebním kartám. Tady je deset zásad, které byste měli při jejich volbě a používání dodržovat.
Manželka nechápe fungování účtu ani karty, dcera i syn rozhazují nesmyslně peníze, rozčiloval se řadu let pražský důchodce pan Sochor, který se domníval, že financím rozumí z rodiny plné vysokoškoláků nejvíce. Suverénní vystupování mu vydrželo do okamžiku, kdy mu při chvilkové nepozornosti při nakupování zloděj sebral tašku s doklady a platebními kartami. Než karty zablokoval, zloděj vybral z účtu několik tisíc korun. Usnadnil mu to tím, že PIN měl napsané přímo na kartě. To je však zcela proti zásadám bezpečného používání platební karty. Kdyby tyto zásady porušila manželka či dospělé děti, vyslechli by si od pana Sochora pořádné kázání, sám se s prohřeškem raději moc nechlubil.
Pravidel, jak si nastavit PIN ke kartě a jak s ním zacházet, je několik. Připravili jsme proto pro vás stručné desatero zásad, jak používat a pracovat s PIN kódem k platební kartě.
Neříkejte PIN ani rodinným příslušníkům nebo nejlepším přátelům. Nikdy nesdělovat znamená opravdu nikdy. Svůj PIN nesdělujte tedy ani zaměstnancům banky či policistům.
Zloději se velmi rychle zorientují a zpravidla dobře vědí, že čtyřmístné číslo bývá právě PIN.
Někteří rafinovaní uživatelé karet v zájmu bezpečnosti případně doporučují napsat na kartu či vedle ní nesprávný kód tak, aby zloděj, který jej hbitě použije takto snadno a bezproblémově zablokoval kartu sám, aniž by to tušil. Karta se totiž většinou zablokuje v okamžiku, kdy se třikrát zadá špatný kód PIN.
Pokud se obáváte, že číselnou kombinaci PIN zapomenete, napište si ji třeba jako telefonní číslo do adresáře pod vymyšlenou osobu. Znesnadníte tím zloději možnost, jak odhadnout, které ze zapsaných čísel je právě váš PIN. Neměli byste ovšem číslo napsat jen jako čtyři číslice či vymyšlené telefonní číslo zapsat v oddělených čtveřicích číslic.
Vždy, když obsluhujete bankomat, dávejte pozor, aby nikdo za vašimi zády nemohl PIN odpozorovat. V okamžiku zadávání PIN si ani nenechávejte od nikoho radit nebo se nechat jinak vyrušovat. Ani obsluha bankomatu, která doplňuje hotovost, nemá právo vás u bankomatu vyrušovat a vaše transakce přerušit. Pokud se vám něco nezdá, raději transakci u bankomatu přerušte a přejděte k jinému bankomatu na bezpečnějším místě.
Pokud vydavatel vaši karty vám umožňuje zvolit si vlastní PIN, při jeho výběru se držte bezpečnostní zásady číslo jedna – totiž nevolit pro PIN taková čísla, která se dají snadno z něčeho odvodit. Neměli byste si pro PIN tedy volit například data svého narození nebo narození vašich blízkých (zvláště, pokud jejich údaje míváte napsané v peněžence či diáři, tedy poblíž karty). Stejně tak byste neměli jako PIN mít ani část čísla svého mobilního telefonu nebo dokonce část čísla své platební karty.
Podle doporučení bankovních expertů se jako nevhodná jeví také snadno odpozorovatelná čísla a veškeré jednoduché kombinace. Jako PIN byste tak neměli mít například čtyři stejná čísla 1111, 9999 ale třeba ani postupku 1234 nebo všechna čtyři čísla v každém z rohů klávesnice. Takové PIN kódy se totiž dají někdy snadno odhadnout, i když si zakrýváte při jejich zadávání u bankomatu či platebního terminálu klávesnici druhou rukou nebo jinak.
Trochu složitější ke zneužití mohou být vaše oblíbené číselné kombinace inspirované třeba známými letopočty. Ačkoli taková čísla pravděpodobně zloděj, který vás nezná, nemá šanci odhadnout ani dohledat, lidé z vašeho okolí si už ale mohou tipnout dobře, pokud už se rozhodnou vaší kartu zneužít. Podle expertů byste pro PIN tak neměli volit přinejmenším ani ta nejvíce „profláklá“ data typu 1492, 1648 či 1968 ani ta, o nichž hovoříte jako o svých oblíbených.
Pokud chcete navzdory doporučení údaje jako je datum narození či jiná vašemu okolí obecně známé kombinace čísel využívat pro svůj PIN, alespoň je zašifrujte. Například klient, který by se narodil 24. 12., by mohl místo číslic 2412 do kódu PIN každou číslici třeba o jednu navýšit. Výsledný PIN by tak byl 3523, což už by mohlo být složitější pro odhalení. Samozřejmě je ale třeba volit takovou šifru, kterou si zapamatujete a nesplete ji, i když třeba kartu nebude pár týdnů používat.
Pochopitelně, že to vám to usnadní život, navolíte-li si ke všem svým platebním kartám stejné PIN. Usnadní to ale život i potencionálnímu zloději. Experti z České spořitelny proto doporučují v zájmu bezpečného používání karty, abyste si pro každou kartu zvolili různé PIN kódy.