Pavel Javorský obchodní ředitel MasterCard Europe pro Česko

* HN: Kvůli recesi klesá maloobchodní obrat, podnikatelé mluví o snižování limitů na kreditních kartách. Jak se to podepisuje na vašem byznysu?
Asi tak před rokem spotřebitelé téměř ze dne na den změnili své chování a začali si více rozmýšlet, za co kolik utrácejí. Tím, že letos děláme hodně reklamních kampaní a soutěží, je složité oddělit vliv této obchodní podpory od skutečného dopadu recese. Vidíme ale, že nedochází k poklesu v počtu a objemu transakcí nebo v počtu vydaných karet. Růst se však zpomalil. Vloni jsme rostli v Evropě dvouciferně, v průměru někde kolem 13 až 15 procent, letos je to mezi dvěma až čtyřmi procenty.
* HN: Platí tento trend v celé Evropě?
Situace se vyvíjí ve většině zemí stejně. Obecně mají všechny okolní země přibližně o desetinu nižší objemy transakcí kartami, než by měly za standardní situace. Výjimkou je Slovensko. Objemy plateb tam narostly o třicet procent. Slovensko je kartovým tygrem 2009.
* HN: Proč se to stalo?
Po letošním zavedení eura si Slováci hned nezvykli na placení eurobankovkami a začali preferovat platební karty. Navíc se obchodníci snažili víc pobízet zákazníky k využívání karet, aby si usnadnili práci. Obchody totiž musely zároveň vyměňovat bankovky staré měny za nové. Docházelo i k tomu, že obchodníci sami žádali banky, aby jim instalovaly platební terminály. Podobné chování lidí jsme po zavedení eura pozorovali i ve Slovinsku nebo na Kypru.
* HN: Minulý měsíc jste oznámili, že na Slovensku jste s Volksbank rozjeli bezkontaktní platby. Umožňujete platit lidem nákupy do 20 eur speciálními hodinkami, které jejich majitel jen přiloží ke čtečce a nemusí se přitom zdržovat zadáním PIN ani něco podepisovat. Kdy se tato novinka objeví v Česku?
Krize zavádění technologie MasterCard Pay Pass v Česku zbrzdila, protože to znamená investice do platebních terminálů a do vydávání nových karet. Navíc jsou s tím spojené zvýšené nároky i na karetní systémy v bankách. Kdyby ke krizi nedošlo, věřím, že už byla součástí pilotních projektů v několika bankách. Jsem ale přesvědčený, že masové spuštění bezkontaktních plateb v celé Evropě se blíží. Odezva zákazníků i obchodníků v zemích, kde už je zavedli, je totiž příznivá. V tuto chvíli řešíme problém, kdo s tím má začít. Když se bavíme s vydavateli karet, tak ti říkají, proč bychom měli vydávat masově tyto karty, když není dostatek platebních terminálů, které by je uměly přijímat. A banky, které zajišťují platební terminály pro přijímání karet, odsouvají své projekty, protože vydavatelé platebních karet s tím nezačali. Rozjezd bude hodně záviset i na samotných obchodnících. Jakmile začnou tlačit na banky, že to chtějí, tak bankám nic jiného nezbude. Podle mě se ale v rozumné době dočkáme někoho, kdo začne oslovovat české obchodníky, že má tuto technologii k dispozici, a banky se určitě začnou předhánět, kdo bude ty karty nabízet.
* HN: Jak velké náklady bezkontaktní placení pro banky představuje?
Proti běžné kartě stojí bezkontaktní karta zhruba o jedno euro víc. Náklady na platební terminál se liší podle zvolené technologie. Úplně nový terminál stojí něco mezi 100 až 200 eury, když se ke stávajícímu pořídí určité dodatečné zařízení, tak se bavíme asi o 50 eurech navíc.
* HN: Jak novinka na Slovensku zabírá?
Volksbank to pomohlo v získávání nových klientů, ale zvyšuje i svůj podíl na trhu bank, které zajišťují v obchodech placení kartami. Zájem zákazníků vyvolal rychlou reakci konkurentů: máme už v běhu několik projektů dalších bank na zavádění této technologie. Mimochodem, implementace projektu Volksbank byla hotová za 4 měsíce.
* HN: Slovensko patří mezi první ve východní Evropě, kde je možné platit bezkontaktní technologií. Jak to, že se prosadila právě tam?
Slovensko patří v platebních kartách mezi poměrně inovativní země. Bylo i první v kontinentální Evropě, kde jsme vydali čipovou kartu podle mezinárodních standardů, a jednou z prvních, kde MasterCard nabídnul hladkou platební kartu bez reliéfu.
* HN: Jaké novinky připravujete pro Česko?
Můžete si všimnout docela neviditelného trendu, že se snažíme zdokonalovat určité ctnosti platebních karet. Především rychlost placení. Srovnejte si, jak dlouho to trvalo před několika lety a jak to jde teď. V tichosti jsme také převedli české vydavatele a příjemce karet na globální autorizační síť. Umožní to zavádět další funkce karet. Jedním z příkladů je možnost zjistit si zůstatek na kartě v bankomatu, a to i v zahraničí, či změnit si PIN na kartě. Otevírá se tím možnost zjistit si při placení v obchodě například i zůstatek na kontě či výčet několika posledních transakcí, pokud je tento požadavek při placení zadán.
* HN: Teprve vloni počet bezhotovostních transakcí v českých obchodech převýšil počet výběrů z bankomatů. Jaký čekáte další vývoj?
Nyní máme v Česku asi 55 tisíc obchodníků, kteří přijímají platební karty. Cítíme ale, že vývoj této sítě stagnuje. Jako by banky nechtěly investovat do obchodníků, kteří dosahují menší objemy transakcí, než si banky určily pro dosažení potřebné rentability. Je to jeden z plánů, na který se zaměřujeme. Rádi bychom navázali lepší spolupráci s obchodníky, kteří karty dosud z jakýchkoliv důvodů nepřijímají. Chceme hranici rentability snížit, což by mělo přinést velké rozšíření příležitostí k používaní karet. Ve střednědobém horizontu chceme současný počet akceptačních míst zdvojnásobit. Myslím, že tomu napomohou i bezkontaktní technologie. Bezkontaktní karta je založena na stejném čipu, který už známe z platebních karet, jen obsahuje navíc malou anténku, aby mohlo docházet k bezdrátovému přenosu dat mezi čipem a platebním terminálem. V podstatě jde jen o to, že je nutná určitá dodatečná certifikace jako na běžnou čipovou kartu. V dohledné době přitom budou muset banky vydávat karty s čipy, které jsou velice blízké technologii používané pro bezkontaktní platby. Postupně tím banky připravujeme, aby pro ně tato technologie byla dosažitelnější. Jedna z největších předností bezkontaktních technologií není v tom, že při placení není nutný podpis ani PIN, ale že se dá platit také na místech, kde zatím karty neberou. Už dnes je bezmála sedmdesát procent transakcí do 500 korun. To znamená, že se u dvou třetin transakcí dá zaplatit bezkontaktně.
* HN: Co bankomatová síť? Bude se v Česku dál rozšiřovat?
Teď je v České republice zhruba 3,5 tisíce bankomatů. Předpokládám, že bankomatová síť se bude zahušťovat stejně jako v posledních letech, tedy asi o stovku nových ročně.
* HN: V Česku od loňska klesá množství kreditních karet. Jak vidíte vývoj dál?
Za začátku počet kreditních karet v Česku prudce rostl. Splátkové firmy a později banky je dávaly zdarma jako finanční rezervu. Výsledkem bylo, že lidé je buď nepoužili vůbec, nebo je brali jako revolvingový úvěr, ze kterého si jednorázově vybrali peníze, ale karty běžně nepoužívali. Náklady na vydávání a prodej kreditních karet jsou přitom dost velké. Banky proto změnily strategii. Nepoužívané karty stahují a nové karty vydávají jen lidem, u kterých si myslí, že je používat budou. Ale abych odpověděl na otázku, na trhu budou určitě dál hráči, kteří na kreditní karty budou klást důraz, protože trh v Česku je stále nenasycený. Už jsem řekl, že počty transakcí kreditkami se na celkovém objemu transakcí u nás podílejí 7 procenty. Na vyspělejších trzích je to kolem 40 procent. Každopádně ale vydavatelé uberou na plynu a budou více zvažovat, komu kreditku dát. Splátkové firmy jsou v nabídce agresivnější než banky, umožňuje jim to jejich finanční model.
* HN: Podle statistiky sdružení pro bankovní karty bylo ke konci 1. pololetí v Česku kolem jednoho a čtvrt milionu kreditek vydaných bankami. Už banky v kreditkách dohnaly splátkové firmy?
Řekl bych, že banky se množstvím kreditních karet splátkovým firmám už dost přiblížily. V současné době je v Česku vydaných přes tři miliony kreditních karet.
* HN: Tuzemské banky letos zvýšily úroky na kontokorentech. Ovlivnilo to využívání platebních karet?
Můžu potvrdit, že skupina lidí, kteří kreditky využívají, se velmi intenzivně a rychle rozšiřuje. Je pravděpodobné, že vyšší úroky na kontokorentech k tomu některé majitele kreditek motivovaly. Počet i objem transakcí na kreditkách totiž roste stejně silně jako vloni, letos zaznamenáváme nárůst asi o dvacet procent.
* HN: A jak se podílejí platební karty na rostoucím počtu úvěrů po splatnosti, které banky hlásí?
Při mém posledním zkoumání těchto statistik nebylo výrazné zvýšení patrné.
* HN: Jak velký podíl lidí teď stačí splatit půjčku z kreditní karty v bezúročném období?
Odhadl bych, že je to asi čtvrtina všech majitelů kreditních karet. Používání kreditek hodně souvisí s mírou zkušenosti, kterou s ní člověk má. Zpočátku je to spíše možnost finanční rezervy. Poučenější v ní vidí možnost, jak si prakticky zdarma půjčit peníze a k tomu čerpat i různé odměny spojené s jejím používáním. Pro banky jsou kreditní karty výnosnější než klasické debetní karty, kde si peníze klient bere ze svého účtu, a tak je podporují různými bonusovými programy.
* HN: Jsou bonusové programy českých bank srovnatelné s nabídkou v zemích, kde jsou kreditky rozšířenější?
Proti situaci před třemi lety došlo k velké změně. Máme spoustu nových kreditek s různými loajalitními systémy, je to jasný trend, který bude pokračovat.
* HN: Co je teď největším hitem bonusových programů na kreditkách například ve Velké Británii, kde jsou nejrozšířenější v Evropě?
Nejzajímavější se teď jeví slevy poskytnuté hned při placení. To je velice funkční, ale poměrně drahý model. Vyžaduje to rozsáhlý zásah do programování platebních terminálů, aby systém takovou kartu rozpoznal a slevu z platby odečetl. Nevím, že by na tom v Česku někdo pracoval. Pokud jde o Velkou Británii, tam "frčí" debetní karty. Britové je neznali a teď v krizi je tato nová nabídka oslovuje, protože jim neumožňuje spadnout do větších dluhů. Britské banky už začaly nabízet i různé prémiové debetní karty, spojené s výhodami typu bezplatné pojištění, služby na letištích a podobně. Myslím, že v celoevropském měřítku zažijí debetní karty renesanci.