Data z roku 2016 ukazují, že podíl hotovosti a depozit českých domácností je na úrovni 51 procent. To znamená, že držíme více jak polovinu svého finančního majetku v absolutně nevýdělečné formě (hotovost), respektive ve vkladových produktech (depozita). Horšího výsledku dosáhli pouze Slováci a Řekové. U Řeků převažuje držení hotovosti a není se po nedávné krizi tamních veřejných financí a velkých bank čemu divit. Nicméně situace v bývalém Československu, ale i v ostatních postkomunistických zemích, jako je Polsko či Slovinsko, není optimální.

Zdroj: oecd.org

Není to jen o příjmech

Argument, že v našem regionu mají lidé nízké příjmy, je lichý. Maďaři, Estonci nebo Číňani vydělávají méně či stejně, přesto podíl hotovosti a depozit na jejich finančních aktivech je pod průměrem (33 %) sledovaných zemí. Zakopaný pes tedy bude jinde.

Důvodů je hned několik. Stále si neseme pozůstatky ze socialismu, kdy nikdo systematicky nepropagoval finanční gramotnost. Řada lidí také dosud věří, že se o ně stát ve stáří postará, vždyť si přeci celý život platí nemalé odvody ze mzdy. K tomu připočítejme ještě různé excesy v rámci kuponové privatizace v 90. letech a máme zde časové období minimálně v délce jedné generace, kdy široká veřejnost nechtěla o investičních nástrojích nic slyšet. Mladším ročníkům tak logicky chybí potřebné vzory.

Situace se naštěstí pomalu obrací. Naše ekonomika je nyní nejvýkonnější v Evropě. Nezaměstnanost je na velmi nízké úrovni, příjmy se zvyšují, světové akciové trhy rostou. Úrokové sazby jsou prakticky na dně, a tak se i konzervativní Češi začínají poohlížet, kam jinam ukládat své úspory než na termínované účty v bankách.

Obezřetnost se vyplácí

V posledních devíti letech světové akciové trhy pouze rostou, a na to slyší nejen Češi. Vždyť jen americké trhy, které hrají první housle ve světě investic, od zvolení Donalda Trumpa posílily téměř o 30 procent. Zde je nutné dodat, že historická výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Pozor tedy na chybná rozhodnutí ovlivněná módními trendy nebo euforickím sentimentem. Je třeba mít na paměti, že americká centrální banka provádí již druhým rokem restriktivní měnovou politiku, která se v budoucnu v ekonomice projeví zpomalením jejího růstu, což se odrazí i na akciových trzích.

Dnes například mnoho nadšených investorů nakupuje jednotlivé dluhopisy, o kterých si myslí, že mají garantovaný výnos. Tento pojem si pletou s pevným úrokem, který je sice pevný, ale ne garantovaný. V případě bankrotu emitenta budou překvapeni, že nedostanou ani úrok, ani investovanou částku (anebo se o tyto peníze budou několik let zdlouhavě soudit). Přitom dosažení adekvátního výnosu při mnohonásobně nižším riziku lze dosáhnout přes podílové fondy zaměřené na dluhopisy s vysokým výnosem.

Fenoménem jsou i různé investiční horečky. Nemusíme chodit daleko do minulosti. V současné době jsou fenoménem kryptoměny, které zažívají velmi turbulentní vývoj. Ačkoliv nemají vnitřní hodnotu, a proto je nelze ocenit jako dluhopisy nebo akcie, najde se mnoho investorů, kteří do kryptoměn vkládají své úspory. Jiná mánie byla zlatá horečka v roce 2011, předtím v roce 2007 nemovitostní horečka a tak bychom mohli pokračovat, až bychom skončili v novověku při tulipánové horečce.

Penzijní produkty jako základ portfolia

Pokud mluvíme o investicích, jednou ze stěžejních komponent jsou penzijní produkty. Ty jsou u nás mnohými opomíjeny kvůli zpackané penzijní reformě, doba se však posunula. Původní penzijní připojištění (dnes transformovaný fond) nabízí svým klientům jistotu, že každý rok budou mít zhodnocení vyšší nebo rovno 0, tedy že nikdy nepůjdou do mínusu, po 15 letech si mohou klienti vybrat výsluhovou penzi a tím výčet podstatných parametrů více méně končí. Smysl to dává u těch, kdo budou brzy čerpat důchod a budou chtít prostředky vybrat a nechtějí zvyšovat riziko svého portfolia.

Pro mladší je tento produkt extrémně nevýhodný. Graf níže ukazuje, jak by se vyvíjel hypotetický vklad 1230 Kč měsíčně (1000 Kč příspěvek účastníka a 230 Kč státní podpory) při zhodnocení 1 % p.a. (takto nízká sazba je pro tento produkt typická) a době spoření 30 let. Klient by v takovémto produktu i s veškerou státní podporou naspořil něco přes půl milionu korun.

Pokud bychom z takovéto částky začali čerpat rentu ve výši 10 000 měsíčně, tak bychom ji vyčerpali za 4 roky a 9 měsíců! (Uvažované zhodnocení v průběhu pobírání renty 4 % p. a., pokud by nadále pokračovalo zhodnocení 1 % ročně, tak se doba zkrátí na 4 roky a 5 měsíců).

V případě nového doplňkového spoření už sice klienti nezískávají garanci nezáporného zhodnocení a přichází o možnost výsluhové penze (po 15 letech výběr poloviny prostředků), oproti tomu mají možnost vybrat si strategii spoření, díky které dosáhnou na zajímavější výnosy, mají možnost vybrat si předdůchod a také mají možnost nedanit výnosy z tohoto produktu v případě, že si vyberou výplatu formou renty na 10 a více let. Pojďme se tedy podívat, jak by stejná situace vypadala v případě, že bychom stejnou úložku dávali do doplňkového penzijního spoření, jen zhodnocení bude na úrovni 5 % p.a., tedy na pomezí vyvážené a dynamické strategie.

Částka je už v podstatě dvojnásobná. A to klient nemusel vytáhnou z peněženky ani o korunu více.  Takováto částka by stačila pro naši rentu na 10 let a 2 měsíce.  Ani to ale není suma, která by měla plně uspokojit budoucí penzisty.

Pokles příjmů o 50 procent

Průměrná mzda byla ve třetím čtvrtletí roku 2017 okolo 29 000 Kč měsíčně. Pokud bychom se ale podívali na náhradový poměr za rok 2017, tak zjistíme, že je jen nějakých 51 procent (14 790 Kč), tedy průměrný Čech může očekávat pokles svých příjmů o polovinu, jakmile opustí své zaměstnání. Pro udržení svého životního standardu tedy bude potřebovat dalších 14 200 Kč měsíčně.

Pokud by náš hypotetický penzista měl staré penzijní připojištění za výše uvedených podmínek, tak mu naspořené prostředky vydrží 3 roky a 3 měsíce. Naspořené prostředky z druhého příkladu by vystačily na 6 let a 9 měsíců.

Pokud by chtěl klient čerpat částku 14 200 Kč měsíčně po dobu 24 let, což je nyní průměrná doba, po kterou Češi pobírají starobní důchod, tak bude potřebovat částku 2 645 000 Kč (při zhodnocení naspořených peněz po dobu pobírání renty o 4 % p.a.).

Začněte spořit co nejdříve

V případě, že by si chtěl někdo při úročení 6 procenty p.a. naspořit částku 2,645 milionu korun, tak bude muset investovat po dobu 10 let 16 280 Kč měsíčně, po dobu 20 let 5 833 Kč měsíčně nebo 30 let 2 715 Kč měsíčně. Vůbec nejlépe na tom budou čerstvě narozené děti, kterým by se uzavřelo doplňkové penzijní spoření na částku 403 Kč měsíčně. V podstatě tedy stačí 300 Kč + státní příspěvek, což zajistí že v 60 letech budou moci jít do klidného důchodu s cílovou částkou 2,645 milionu korun. A celý život nebudou muset z peněženky vytáhnout více než zmíněných 300 Kč za měsíc.

Jaká je realita?

Podle listopadových dat z průzkumu ČSOB Penzijní společnosti si však čeští muži sjednávají „penzijko“ průměrně ve 40 letech (průměrně spoří 648 Kč měsíčně), ženy až ve 42 letech (průměrně spoření 615 Kč měsíčně), přičemž nejčastěji bylo klientům u nově uzavřených smluv za rok 2017 mezi 60–70 lety. Tam už bohužel není velký prostor pro dynamické strategie a práci složeného úročení, které se nejvíce projeví při dlouhodobém spoření. Ze zajímavých čísel z průzkumu ještě doplňme, že v roce 2016 byl průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele u mužů 780 Kč a u žen 595 Kč.

Neviditelnou bariéru, která stojí mezi Čechy a investicemi se stále nedaří úplně zbourat, byť majetek Čechů v investicích se ročně zvyšuje o 40 miliard korun. Realita přitom není taková, že by nebylo kdy brát, – v Česku se za rok prosází skoro 400 miliard korun.