Zlatá koruna začala se svým působením z kraje nového milénia, po divokých devadesátých letech. Jaká byla tehdy ekonomická situace?

Po listopadové revoluci jsme měli trochu naivní představu o tom, že se po čtyřiceti létech znovu vrátíme do Evropy, obnovíme demokracii a uplatníme principy tržní ekonomiky. Jako exekutivní manažer jedné významné finanční instituce jsem záhy seznal, že proces transmise nebude zase tak úplně jednoduchý a přímočarý. Ve spojení s privatizací došlo v ekonomice ke kriminálním činům, propukla bankovní krize a důvěra občanů byla vážně otřesena.

A na přelomu tisíciletí se situace zlepšila?

Začala se stabilizovat. Instituce svobodného trhu se zakořeňovaly, etika tržních interakcí se zlepšovala, státu i podnikům u nás i ve světě se více dařilo. V případě některých privatizací ale zůstala ve veřejném prostoru pachuť nespravedlnosti prakticky dodnes.

Na letošním slavnostním galavečeru Zlatá koruna mimo jiné ocenila Akademiky 20 let. Vy jste jedním z nich. Proč jste se kdysi rozhodl do projektu zapojit?

Projekt přišel s cílem obnovit divokými devadesátkami narušenou důvěru a pomoci retailovým klientům se v ekonomických záležitostech lépe orientovat, a to mě oslovilo. Když jsem dostal nabídku stát se členem Finanční akademie, hodnotící do soutěže vybrané finanční produkty, rád jsem ji přijal a dvacet let se snažím aktivně plnit její funkci.

Během posledních dvacet let jsme prošli jednou hlubokou krizí, nyní jsme pravděpodobně na kraji druhé. Poučili jsme se z minulosti?

Minulá krize hrozila zhroucením světového finačního systému. Krach byl tenkrát sice odvrácen masivní fiskalizací ztrát z veřejných rozpočtů, ale další vývoj pokračoval pumpováním peněz do ekonomiky. Nyní se ocitáme v mimořádně složité situaci: přibyla energetická krize a geopolitické napětí. Navíc jsme přestali být pokorní, nárokujeme si právo na nepřiměřené požitky. V této vyhrocené atmosféře, ve které i mnozí odborníci ztrácejí chuť obhajovat jasná ekonomická paradigmata, se nelze divit, že současná vláda nedělá ty nejrazantnější kroky ke snížení deficitu. Je evidentní, že se z historie příliš nepoučujeme.

Co myslíte tím, že si jako společnost nárokujeme nepřiměřené prožitky?

Chování, o kterém mluvím, neguje důležitou ekonomickou kategorii a tou je vzácnost. Na světě neexistuje dostatek zdrojů k uspokojení všech lidských potřeb, tudíž pro rozhodnutí, kdo ty vzácné statky dostane, mají hodnotu vyjádřenou penězi. Kritériem pro získání vzácného statku je tudíž vazba jednotlivce mezi jeho výkonem a nárokem, jeho zásluhou a odměnou. Vazba zásluha odměna je však nyní upozaďována.

Jak vnímáte nové trendy, jako je Zelené investování?

Zelenou udržitelnost jsme zřejmě uspěchali. Evropská unie se Green dealem bez mrknutí oka vzdala v zakládacích listinách deklarovaných cílů ohledně růstu životní úrovně svých obyvatel.

Zlatá koruna se snaží zlepšovat finanční gramotnost a povědomí o finančním trhu u široké veřejnosti. Vy učíte na VŠE. Vnímáte za posledních dvacet let nějakou proměnu, jak studenti ekonomie o tomto přemýšlí?

Myslím, že se myšlení dnešních studentů ekonomie v tomto směru velmi zlepšilo. Setkávám se v jejich řadách s osobnostmi s dobře srovnanou hierarchií hodnot. Studenti zejména v dnešní složité době musí působit k zvyšování finanční gramotnosti neekonomů, aktuálně to znamená především vysvětlovat škodlivost populistických řešení.

Co vnímáte jako největší přínos Zlaté koruny v těch posledních dvou dekádách?

Že projekt výrazným způsobem ztransparentnil finanční produkty pro drobné investory a zvýšil úroveň obecné finanční gramotnosti veřejnosti.

Naplnila podle vás Zlatá koruna záměr, který si dala na začátku?

Podle mého názoru vrchovatě. Myslím, že nejpřesvědčivějším důkazem je skutečnost, že žádný z bohaté škály finančních produktů, které soutěžily, za uplynulých dvacet let nezdefaultoval.

Jaroslav Daňhel vystudoval VŠE a také zde získal také profesuru pro obor finance. Vyučoval na několika vysokých školách, kde byl členem několika vědeckých rad a také vědeckého grémia České bankovní asociace. Působil jako člen představenstva a člen dozorčí rady v řadě významných finančních institucích, mimo jiné jako místopředseda představenstva v České pojišťovně. V rámci 13. ročníku odborné ankety Pojišťovny roku byl zvolen Osobností pojistného trhu 2012. Je členem redakčního kruhu časopisů Politická ekonomie a Prague economic papers a redakčních rad Pojistného obzoru a Pojistných rozprav.