Novela insolvenčního zákona, která se obzvláště v současné ekonomické situaci dotýká značného počtu firem, přináší zejména následující změny:
* Právnické a fyzické podnikající osoby nebudou mít v případě tzv. předlužení nadále povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Tímto krokem se má předejít podání insolvenčního návrhu v těch případech, kdy dlužník sice má více věřitelů a jeho závazky převyšují hodnotu jeho majetku, ale podnik dlužníka přitom generuje dostatečné cash flow umožňující překonat krizový stav jinými způsoby. Počet zahájených insolvenčních řízení se tím však v budoucnu zřejmě nijak dramaticky nezmění, protože v dosavadní praxi k podání insolvenčního návrhu z důvodu předlužení docházelo jen vzácně.
* Stát bude vyplácet podporu zaměstnancům dlužníka podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, již v době trvání předběžného moratoria a moratoria. Do období, za které bude zaměstnancům příslušet podpora, budou zahrnuty i tři měsíce přecházející insolvenčnímu řízení. Zvýší se tak sociální ochrana zaměstnanců a zájem na překonání finančních problémů zaměstnavatele.
* Oddlužení formou splátkového kalendáře bude pro dlužníky přístupnější; bude-li to možné, insolvenční soud na návrh dlužníka upraví ve stanoveném rozsahu výši splátek při oddlužení, čímž dojde ke zmírnění sociálních dopadů oddlužení především na domácnosti.
* Oddlužení formou splátkového kalendáře u dlužníka, jehož další majetek slouží k zajištění pohledávek věřitelů, nepovede automaticky ke zpeněžení zajištěného majetku dlužníka. Toto opatření vychází z toho, že pokud věřitelé na zpeněžení předmětu zajištění nemají zájem, není nutné ke zpeněžení přistoupit. Tato změna míří na ochranu hypotečních úvěrů.
* Věřitelé dlužníka budou po dobu trvání moratoria omezeni v možnosti jednostranného započítání svých pohledávek proti vzájemným pohledávkám dlužníka. Totéž bude platit po dobu od zveřejnění návrhu na povolení reorganizace dlužníkova podniku do schválení reorganizačního plánu nebo rozhodnutí o prohlášení konkurzu, což může trvat i delší dobu. Toto opatření je poněkud problematickým bodem novely, neboť věřitelé dlužníka tak budou povinni plnit řádně a včas své obchodní závazky do majetkové podstaty, aniž by však sami obdrželi od dlužníka plnění, které jim náleží. Hrozí tak vznik dominového efektu, kdy se věřitelé dlužníka sami mohou dostat do druhotné platební neschopnosti. Návrh novely sice uvádí, že soud může z důvodu zvláštního zřetele jednostranné započtení povolit, ale již nedává žádná vodítka, co se rozumí takovým důvodem. Vláda zde upřednostnila ochranu dlužníka, aniž však zároveň zajistila adekvátní postavení věřitelům.
* Dalšími změnami jsou zrušení soudního poplatku ve výši 50 tisíc korun za podání návrhu na povolení moratoria a dále koncentrace insolvenčního řízení u společností tvořících koncern u stejného soudce a stejného insolvenčního správce.