ČNB svými základními úrokovými sazbami určuje, za jaký minimální úrok se mohou komerční banky refinancovat. Od těchto sazeb se odvíjejí úrokové sazby komerčních bank na úvěry i depozita jejich klientů. Státní banka se při stanovování sazeb řídí hlavně předpovídanou inflací, ale nejen jí. Do úvahy bere mj. také prognózy tempa hospodářského růstu a kurs koruny. Loňský rok byl v tomto směru jedinečný. Úrokové sazby byly nejníže v historii České republiky, především díky mnohaměsíčnímu deflačnímu vývoji. Včera však také ČNB zveřejnila aktualizovaný odhad vývoje inflace, a ten je o něco vyšší, než předchozí. Letos v prosinci by se míra inflace měla pohybovat mezi 2,6 % až 4 procenty, v červnu 2005 mezi 1,8 % a 3,2 procenta. Guvernér banky Zdeněk Tůma rovněž poukázal na vyšší odhad růstu hrubého domácího produktu a upozornil, že koruna vůči euru oslabila více, než bankéři původně očekávali.To vše jsou signály k tomu, že úroky porostou. Analytici sice očekávají, že ČNB zvýší základní úrokové sazby až ve druhé polovině roku, komerční banky se však na tento okamžik začnou připravovat dříve a tato očekávání, pokud tak již neučinily, promítnou do úrokových sazeb nově uzavíraných smluv. Pokud si tedy některá domácnost plánuje vzít úvěr, zejména dlouhodobý (hypotéku, ke stavebnímu spoření, apod.), měla by tak učinit raději dříve, než později. Úroky na spotřebitelské úvěry se zvyšovat nemusejí, alespoň ne brzy nebo ne o mnoho. Již nyní jsou dost vysoké, banky na nich získávají poměrně vysoké marže, a konkurence mezi nimi je v tomto segmentu trhu vysoká. Proto se budou snažit úrokové sazby na tento typ půjček nezvyšovat.