Do vážných potíží se splácením hypoték či spotřebitelských půjček se podle kvalifikovaných odhadů Práva už dostal téměř každý desátý Čech s hypotékou. Banky sice nechtějí sdělit přesnější čísla o počtech neplatících klientů, ale z celkových rámcových údajů vyplývá, že hypotéky se stávají neúnosným břemenem už pro tisíce lidí.
Jak Právo zjistilo, stále častěji se stává, že se byt nedaří prodat vůbec nebo jen za polovinu ceny, než činí dlužný zbytek hypotéky. Hodnota zástavy, určená na základě odhadní ceny bytu v době, kdy vám hypotéku dali, vás tedy dnes vůbec nemusí „ochránit“ před tím, že zbývající část hypotéky uhradíte z prodeje daného bytu či domu.
Ve výsledku tak přijdete nejen o již uhrazené splátky, střechu nad hlavou, ale bance stejně ještě dále dlužíte zůstatkovou sumu včetně penále a poplatků vyplývajících z prodlení se splátkami.
Problém je v tom, že lidé, kteří si berou hypotéky, spoléhají na to, že kdyby bylo nejhůře, půjdou bydlet třeba k příbuzným a bance nebudou již nic dlužit, protože zbytek hypotéky by se měl uhradil z prodeje nemovitosti. To se ale dnes nemusí vůbec podařit.

Jedním z důvodů, proč tato situace nastává, je značné ochlazení na realitním trhu, pokles poptávky a cen a tisíce volných nových bytů v nabídce. Především větší rodinné domy nebo byty v méně atraktivních lokalitách se prodávají za výrazně nižší cenu a jejich prodej trvá mnohem delší dobu než před čtyřmi lety.
Banky pro Právo připouštějí, že k případům, kdy lidé najednou nemohou splácet a buď svůj byt prodají sami od sebe, nebo s „pomocí“ exekutora a dražby, dochází. Zároveň ale ubezpečují, že v jejich celkovém portfoliu jsou to zanedbatelné počty.
Ve skutečnosti tak mají potíže se splácením, nebo už hypotéku nesplácejí vůbec, tisíce lidí, a to především v oblastech, kde se hůře hledá práce. Právě v těchto místech se ale také obtížně prodávají byty zatížené nesplácenou hypotékou.

Banky nespěchají, penále naskakuje
Zbavit se takového obrovského dluhu může trvat i více než rok, protože jak banky říkají, nejsou realitní kanceláře. Jinými slovy, samy od sebe nevyvíjejí příliš velkou aktivitu, aby byt neplatiče hypotéky prodaly. Peníze jim totiž nakonec neutečou a navíc za každý měsíc prodlení platby si účtují sankce.
Když už není zbytí, přijde si pro byt exekutor. Jestliže prodej bytu nestačil, může dluh člověk splácet doživotně nebo požádat soud o tzv. osobní bankrot. To znamená žít pět let na životním minimu a odpuštění jen části dluhu.

Poslední řešení: exekuce a dražba
„Český právní řád nejenže tzv. propadné zástavy neumožňuje, ale výslovně je i zakazuje a jejich případné sjednání prohlašuje za absolutně neplatné (viz § 169 písm. e) občanského zákoníku). Zástava tedy i přes fakt, že hypotéka není splácena, stále zůstává ve výhradním vlastnictví klienta-dlužníka a my nejsme oprávněni se zástavou nijak nakládat. Můžeme pouze iniciovat kroky vedoucí k nedobrovolnému prodeji zástavy, který sám o sobě může provést pouze koncesovaný subjekt (dražebník) nebo soudní exekutor,“ sdělila Právu Klára Pačesová z České spořitelny. Klienti mají podle ní možnost uzavřít nový dlouhodobý splátkový kalendář, případně aktivně hledat kupce, který by vlastnické právo k zástavě od klienta nabyl a kupní cenou pokryl celou výši dluhu.
„Jinak musíme dluh uspokojit realizací prodeje zástavy buď přes dražebníka, nebo soudního exekutora. Pro každý z těchto způsobů nedobrovolného prodeje se vždy vyhotovuje nový, aktuální znalecký posudek a od výše ceny v něm uvedené se odvíjí výše vyvolávací ceny na následné dražbě,“ vysvětlila Pačesová.
A aby byla maximalizována pravděpodobnost, že dražba bude úspěšná a že se dostaví značný počet zájemců, musí podle ní být vyvolávací cena dražené zástavy o poznání nižší, než je cena podle aktuálního znaleckého posudku.
„Může se samozřejmě stát, že vyvolávací cena bude zároveň i tím nejvyšším podáním, které budou přítomní ochotni učinit – v takovém případě získává účastník dražby do vlastnictví zástavu za vyvolávací cenu. Takové případy však naštěstí nejsou nijak časté,“ uzavřela Pačesová.