Nesplácených úvěrů v Česku bylo předloni pouze okolo tří procent
Finanční a hospodářská krize ve světě rozvrátila řadu hypotečních bank poté, co jejich klienti přestali splácet úvěry na bydlení. Naproti tomu v Česku nebyly dopady na hypoteční trh naštěstí tak tragické. Vyplývá to ze studie dopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení, kterou vydal Sociologický ústav AV ČR.
Počet nesplácených hypotečních úvěrů v důsledku neschopnosti splácet sice i v České republice vzrostl, ale ve srovnání například s Maďarskem třikrát pomaleji. V roce 2009 dosáhl zhruba tří procent z celkových poskytnutých hypotečních úvěrů.
Základní příčinou nesplácení hypoték byla ztráta pravidelného příjmu povětšinou doprovázená ztrátou zaměstnání. Nejvíce byly ohroženy ty hypotéky, které pokrývaly stoprocentně náklady na nemovitost, a hypotéky, u kterých banky nevyžadovaly přesné doložení příjmů. Průměrný věk dlužníků se pohybuje kolem 34 let.
Podle ekonomických analytiků měla Česká republika velké štěstí, že nabídky levných hypoték, které slibovaly vlastnické bydlení každému po vzoru USA, ji v předkrizovém období masově nezasáhly. Hypotéku si tak „nestihly“ vzít nebo na ni nedosáhly ty vrstvy obyvatel, které kvůli krizi přišly o své pravidelné příjmy.

Nezaměstnanost je největší hrozbou
Potvrdilo se rovněž, že snaha eliminovat nájemní bydlení a prosazování výlučně vlastnického bydlení přináší mnoho ekonomických úskalí jak pro banky a stát, tak pro samotné obyvatele. Například tím, že dál snižuje mobilitu pracovní síly.
Studie zabývající se dopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení potvrdila, že největším nebezpečím pro dostupnost získání bydlení a následně splácení hypoték je v České republice nezaměstnanost. Naši spoluobčané nemají velké finanční rezervy a ztráta pravidelného příjmu se pro řadu z nich stává ihned velkým problémem.
Průběh krize v České republice rovněž potvrdil, že v době hospodářských potíží se bez práce, a tedy i bez odpovídajících příjmů ocitnou nejen ti, u kterých se to takzvaně „očekává“, jako například lidé bez vzdělání či námezdní dělníci.
Ztrátou zaměstnání byly totiž postiženy i početné skupiny živnostníků, řemeslníků a rovněž mladí zaměstnanci či absolventi škol, jimž chyběla potřebná praxe.
Přitom právě mladí lidé tvoří jednu z největších skupin zájemců právě o hypoteční úvěr. Problémy s pravidelným příjmem v obdobích růstu nezaměstnanosti mají v Česku taktéž rodiny s dětmi. S výpadkem příjmů při splácení hypoték si většina dotyčných nedokáže sama poradit.
Stát pomáhal půjčkami přečkat nejhorší období
Vlády i veřejný sektor ve většině západoevropských zemí, ale i v USA si byly vědomy rizika masového nesplácení hypotečních úvěrů pro stabilitu bankovního sektoru i celé finanční soustavy. V kombinaci s poklesem cen realit a zvyšující se nezaměstnaností totiž nesplácení hypoték představuje i velký sociální problém, přináší tlaky na dotace sociálního bydlení atd.
Státu se tak podle ekonomů vyplatí dočasně podpořit vybrané skupiny lidí, kteří přišli o část příjmů v důsledku krize, tak aby si udrželi své vlastnické bydlení, než se krize přežene.
I vyspělé západní země, jak vyplývá z výše zmíněné studie, proto v krizi podporují spíše majitele hypoték, aby se s problémy s jejich nesplácením snadněji vypořádali. Například formou překlenovací bezúročné půjčky. Půjčka či jiný druh výpomoci musí být ale vráceny. Pomoc mohou získat jen skupiny občanů s nízkými příjmy, měla by být cílená a časově omezená.