Potkali se už na střední a byla z toho láska jako trám: svatba hned po maturitě, syn po státnicích na vysoké škole. David a Markéta Fišerovi si jako novomanželé pronajali 1+1 na jednom pražském sídlišti a prožili v něm šťastných deset let. Dnes jsou však synovi čtyři roky, brzy bymu chtěli dopřát samostatný pokojík a sourozence – a přišel tedy čas se přestěhovat.
Do dalšího podnájmu, nebo do svého? Tuto otázku Fišerovi řešili několik měsíců. Pokud by si našli další pronájem a po nějaké době zjistili, že je pro ně příliš drahý, snadno by se mohli odstěhovat do menšího a levnějšího. Jenže na druhou stranu – proč platit majiteli bytu, když mohou dávat peníze do vlastní nemovitosti, která jim jednou zůstane? David má navíc dobrou práci v managementu nadnárodní firmy s perspektivou dalšího povýšení, a až se Markéta po druhé rodičovské vrátí naplno do práce, povede se jim ještě lépe.
Bytů se v metropoli nabízejí možná tisíce. Prošli jich hodně, než si vybrali: třípokojový byt s balkonem v klidné ulici. Pak bylo ovšem potřeba vyřešit další zásadní otázku: jak nákup nového bytu financovat? David s Markétou jsou schopni dát dohromady zhruba čtvrtinu pořizovací ceny bytu, na zbytek si vezmou hypotéku. To však vyvolává řadu otázek. Na kolik let se zadlužit? Kolik si vlastně budou moct dovolit splácet?
Markéta nakonec přizvala na pomoc kamarádku, která pracuje jako finanční poradkyně. Ta Fišerovým pomohla najít tu nejvýhodnější sazbu, která pro ně přicházela v úvahu. Navíc jim banka v rámci akční nabídky navrhla, že nemusí platit ani poplatek za zpracování úvěru, ani za odhad nemovitosti. Úvěr byl vyřízený rychle a Fišerovi se brzy budou stěhovat.
1. Zamyslete se, zda zvládnete splátky
Jen málokdo je dnes schopen za byt nebo domek zaplatit hotově a jen někomu může pomoci rodina – většina z nás si nakonec musí na vlastní bydlení půjčit, někdy i poměrně vysoké částky. Pokud uvažujete o tom, že si půjčíte na bydlení, odhadněte, kolik byste byli schopni splácet. K tomu připočtěte náklady na bydlení – tedy energie, zálohy atd., a přidejte ještě pro jistotu nějakou rezervu. Někdy může banka vyžadovat například životní pojištění a určitě budete muset pojistit i zakoupenou nemovitost. A bez vypočtené sumy peněz zkuste alespoň půl roku žít. Možná zjistíte, že všechno zvládáte a nemáte se čeho bát. Možná svůj sen o vlastním bydlení přehodnotíte.
2. Porozumějte důležitým termínům
Zástava: Koupíte si sice byt nebo dům, ale vůči bance máte závazek. V katastru nemovitostí budetemít omezení vlastnického práva, banka bude zapsána jako zástavce. Znamená to, že bez souhlasu banky nemůžete nemovitost třeba prodat.
Splátka: Čím déle budete hypotéku splácet, tím nižší bude měsíční splátka – ale tím víc nakonec celkově zaplatíte. Úrokové sazby, které banky nabízejí v reklamách, jsou spíše orientační, počítejte raději, že budete platit o něco víc.
Fixace: Banka sjednává s klientem sazbu na určité období, např. 1, 3, 5 nebo 10 let. Po tuto dobu má klient zajištěnu výši úroků, ale zpravidla zároveň nemůže hypotéku předčasně splatit. Několik měsíců před uplynutím doby fixace je dobré se začít aktivně zajímat o to, jaké podmínky vám vaše banka chce nabídnout dál. Pokud se vám nelíbí výše úroků, můžete se pokusit oslovit jiné finanční ústavy a svou hypotéku výhodněji refinancovat jinde.
3. Nebojte se najmout poradce
Nabídek a různých variant hypoték je na trhu takové množství, že opravdu není snadné se v nich vyznat. Není žádná ostuda oslovit finančního poradce nebo přímo specializovaného hypotečního bankéře – a to nejlépe takového, se kterým má dobré zkušenosti někdo z vašeho okolí. Tito lidé se ve finančních produktech dobře vyznají a umějí najít ten nejvýhodnější pro vaši konkrétní situaci.