Postupně se má zrušit daňová výjimka na úroky z hypoték. Výdajový paušál pro zaměstnance by měl nahradit stravenky a režijní jízdenky. Ministr financí Miroslav Kalousek dnes spolu s reformou představí svůj boj s daňovými výjimkami. Na mušku si vzal hlavně odpočty úroků na bydlení, které se týkají 800 tisíc lidí, jež mají hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření.
Kalousek však představí také zcela novou výjimku: zaměstnanecký paušál. Osud výjimky na stravenky a režijky je nejistý, půjde zřejmě o politické rozhodnutí.
Podle informací MF DNES už nebude úleva na dani pro hypotékáře tak štědrá. Dnes si od daňového základu může každý odečíst až 300 tisíc korun. To při dnešní výši daně z příjmu 15 procent znamená roční úsporu až 45 tisíc.
Nově by se měl odpočet snížit na 150 tisíc korun. Na dani tak při nové, 19procentní sazbě lidé ušetří ročně maximálně 28,5 tisíce korun. Ale pozor - úleva se bude týkat jen existujících smluv anebo těch, které se stihnou uzavřít do konce roku. Půjčky uzavřené příští rok a později by už neměly mít výhodu úrokového odpočtu. Celkově dnes stát přichází na daních kvůli úvěrům na bydlení o šest miliard ročně, nově se tato ztráta zmenší.

„Podpora hypotečního bydlení neměla být nikdy zavedena, čím bude dříve zrušena, tím lépe,“myslí si ekonom David Marek z Patria Finance. Podle něj podpora státu v realitní oblasti vede k bublinám na tomto trhu. „Jsou to velmi špatně použité peníze daňových poplatníku,“ dodává Marek.
Právě skutečnost, že na dani může uspořit jen ten, kdo si půjčil peníze na byt či dům, vede ministerstvo k návrhu postupně výhodu zrušit. Zda ji nahradí jinou podporou vlastnického bydlení, není jasné. Dnes stát podporuje formou státních příspěvků úspory na stavební spoření.

Řadu výjimek ovšem návrh zachová. Půjde o podporu vědy a výzkumu (týká se hlavně firem), zajištění ve stáří (penzijní připojištění - výše dnešních daňových úlev se nicméně může snížit) či o podporu sociálně slabých a zdravotně postižených. Podpora rodin s dětmi se dokonce oproti dnešku zvýší - jako kompenzace vyšší DPH. Sleva na dítě se má po včerejší dohodě koaličních špiček (K9) zvýšit z 967 Kč měsíčně o 150 korun. Tím se stát připraví zhruba o 3,5 miliardy korun.
Zůstat mají také výjimky, u nichž by nově výběr daně byl nižší než náklady na správu. Ředitel daňové politiky ministerstva financí Martin Jareš ve své studii Daňové úlevy v České republice napočítal takových výjimek 118. Jde například o nedanění dávek od státu, stipendií, dotací, ale třeba i výdajů na školení zaměstnanců.

Do této skupiny nicméně podle studie nepatří diskutované stravenky a režijní jízdenky. Již dříve se mluvilo o tom, že by je nahradil zaměstnanecký paušál. S ním daňová reforma počítá - paušál tři tisíce korun ročně má být příspěvkem na náklady spojené s dopravou do práce, stravováním či ošacením. Každý měsíc by si tak pracovník mohl snížit daň o 250 korun.
Zavedení paušálu pro čtyři miliony zaměstnanců přijde stát až na 12 miliard korun ročně. Úlevou na stravenkách a na závodním stravování se dnes připravuje stát o pět miliard korun na daních z příjmu a o další miliardy na pojistném (ze mzdy se daň a pojistné platí, z odměny v podobě stravenek a dalších poukázek ne).

Odhady, jaký by byl skutečný dopad zrušení úlev na stravenky a případně i další benefity (poukázky na sport, kulturu apod.), se různí. Obhájci benefitů argumentují tím, že zdaněním by stát nevybral víc, ale naopak by mu další příjmy vypadly. Firmám by se poukázky kvůli pojistnému prodražily a přestaly by je lidem dávat. Ti by pak podle obhájců stravenek a poukázek méně utráceli za jídlo a služby.
V jedné z předchozích variant návrhu proto ministerstvo počítalo s tím, že by na stravenky uvalilo jen daň z příjmu, kterou platí zaměstnanec.