« Zpět

Národní ekonomická rada vlády navrhuje jednotné hypotéky

| 15. března 2011 - 9:16 | Zprávy | Hypotéky

Zavést hypotéky, k nimž by banky a stavební spořitelny nevyžadovaly žádné další podmínky, jako je například vedení hypotečního či běžného účtu nebo pojištění, navrhla včera Národní ekonomická rada vlády (NERV). Hypotéky od jednotlivých bank by tak byly snadno zaměnitelné a lišily by se jen úroky. Podle ekonoma Jana Procházky z NERVu, který je hlavním analytikem firmy Cyrrus, by taková hypotéka umožnila lidem lépe srovnat nabídky bank, zlepšila možnosti regulace finančního sektoru a zvýšila konkurenci na trhu.

Reforma finančního trhu
Nová hypotéka by lidem umožnila snadno srovnat nabídky bank Vznikne polostátní fond na podporu začínajících českých firem

Zavést hypotéky, k nimž by banky a stavební spořitelny nevyžadovaly žádné další podmínky, jako je například vedení hypotečního či běžného účtu nebo pojištění, navrhla včera Národní ekonomická rada vlády (NERV). Hypotéky od jednotlivých bank by tak byly snadno zaměnitelné a lišily by se jen úroky. Podle ekonoma Jana Procházky z NERVu, který je hlavním analytikem firmy Cyrrus, by taková hypotéka umožnila lidem lépe srovnat nabídky bank, zlepšila možnosti regulace finančního sektoru a zvýšila konkurenci na trhu.
Ze zprávy vládních ekonomů totiž vyplývá, že při poskytování půjček si banky v Česku příliš nekonkurují. Ekonomové dokonce naznačují, že může jít o určitou kartelovou dohodu a o bankovní sektor by se mohl zajímat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Je třeba rozhýbat burzu Zatím není jasné, jakým způsobem by stát bankám zavedení jednotné hypotéky nařídil. Banky proto nechtějí návrh NERVu komentovat. „S materiálem se musíme nejdříve blíže seznámit a analyzovat ho. Jde pouze o prvotní návrh, který může nabýt různé podoby a je předčasné ho teď komentovat,“ říká mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Podobně se vyjádřil i hypoteční specialista banky Unicredit Tomáš Drábek. „V tuto chvíli neznáme všechny detaily návrhu a nemůžeme jej tedy konkrétně komentovat. V obecné rovině platí, že jakoukoliv podporu hypotečnímu financování vítáme. Co se podmínek zaměnitelnosti hypoték týče, tak ty současné poskytují klientům dostatečný prostor pro jejich svobodnou volbu,“ prohlašuje šéf Hypoteční banky Jan Sadil.
Další problém vidí ekonomové z NERVu v tom, že Češi příliš nevyužívají složitější bankovní produkty. Zatímco v západní Evropě bývá například vedení běžného účtu často zdarma a banky vybírají poplatky například za správu investic, v Česku peněžní domy vydělávají hlavně na jednoduchých službách. Například na platbách, převodech peněz a vedení účtů. „Že banky u nás žijí z vysokých poplatků, je mýtus. Ale struktura poplatků je špatná. Částečně za to mohou i zákazníci, kteří nežádají nic složitého,“ upozorňuje Procházka.
To je jedním z důvodů, proč by ekonomové z NERVu rádi „naučili lidi investovat“. Pomoci má lepší vzdělávání v oblasti financí nebo „rozhýbání“ pražské burzy. Češi totiž rádi investují do českých akcií. Těch je ale zatím jen omezený výběr. Experti proto navrhují zvýšit jejich počet privatizací 20- až 30procentních podílů ve státních podnicích. Na burze by se tak objevily například akcie budějovického Budvaru, České pošty, přenosové energetické soustavy ČEPS, Lesů ČR či České exportní banky.
Firmám pomůže speciální fond Finance pro podniky i další akcie na trh by mohlo přinést také vytvoření nového, méně regulovaného burzovního trhu, kde by získávaly peníze pro svůj další rozvoj malé a střední domácí firmy. „Inspirovali jsme se Polskem, kde takový trh funguje. Některé menší firmy v České republice teď dávají přednost polské burze před českou,“ říká další člen NERVu, Petr Zahradník z České spořitelny.
Větší dostupnost peněz pro začínající podnikatele by měl zajistit takzvaný seed fond. Vytvoří ho ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo chce na jeho vznik využít zhruba 1,4 miliardy korun převážně z evropských fondů. Fond by měl plně fungovat od roku 2015 a jeho vedením bude pověřena vládní organizace na podporu investic CzechInvest. Peníze půjdou hlavně do firem zabývajících se výpočetní a komunikační technikou, nanotechnologiemi a biotechnologiemi. Státní fond by dokonce mohl sloužit jako fond fondů: svěřil by své peníze vybraným už existujícím nebo nově vzniklým soukromým fondům rozvojového a rizikového kapitálu. Počítá se s tím, že do státního fondu vloží své peníze i soukromí investoři. Podrobnosti chce ministerstvo zveřejnit do konce měsíce.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.