Podobný systém jako na Slovensku Autoři navrhují zejména zajištění pomoci při neschopnosti splácet hypoteční úvěry klientům, kteří se dostanou do dluhové pasti. K tomu by ale musela vzniknout garanční agentura, která by převzala povinnost splácet úroky v případě ztráty zaměstnání nebo snížení příjmu. Po odeznění krize by byla úhrada úroků transformována v komerční půjčku.
„Uvedený postup by měl být v optimálním případě kombinován s odkladem splátek jistiny, poskytnutým financující institucí. Je navíc potřeba zvážit správné nastavení horního limitu splátky,“ říká Milan Roček, ředitel Hyposervisu. Podobný model chce například slovenská vláda umožnit tamějším dlužníkům při splnění určitých podmínek už od prosince, v dalších evropských zemích jsou již podobné modely zaváděny. Podle Filipa Endala z firmy Deloitte se podobný model zavádí například v Maďarsku, kde nedávno tento druh pomoci postiženým krizí schválila Evropská komise. Jen opatření, která nezatíží státní rozpočet Původně počítala studie s celkem deseti možnými nástroji k oživení rezidenčního trhu. „Do detailu chceme ale rozpracovávat jen ty nástroje, které by neměly mít žádný, nebo jen minimální negativní dopad na státní rozpočet v nejbližších letech,“ vysvětluje Roček.
Původně se autorům studie jako možné východisko z krize v rezidenčním sektoru jevila například i podpora nájemního bydlení, dočasné snížení DPH u bytů, podpora výstavby obecních nájemních bytů v menších obcích, možnost odečítat od daňového základu případnou ztrátu z pronájmu bytů a možnost odečítat od daňového základu odpis bytu pořízeného k bydlení, zrušení daně z převodu nemovitosti, či změna státní finanční podpory hypoték.
„O čem by se dalo ještě v budoucnosti podle mne uvažovat, je obnovení daňových zvýhodnění u úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů,“ dodává Roček.