Desítky tisíc lidí letos čeká změna úrokové sazby u hypotéky. Na vlastní kůži jsme vyzkoušeli, jak se dá vyjednat výhodnější sazba. Byly to docela nervy.

Rozhodnutí bylo jasné. Zkusím si vyjednat lepší sazbu u konkurence. Od ledna do konce března jsem se pokoušela zjistit nabídky a podmínky pro refinancování hypotéky hned u několika bank i hypotečních makléřů.
Už první setkání s finančním a hypotečním poradcem Sophia Finance moc nadějí nedávalo. Makléř mi představil nabídky tří bank a teprve na vyžádání mi dodal nabídky dalších tří. Jeho kalkulace úrokové sazby se pohybovaly blízko šestiprocentní hranice. Nejlépe vycházela banka LBBW s nulovým poplatkem za zpracování a se sazbou pod pět procent. Představa refinancování u malé banky mě ale v dnešní době nenadchla.
Další cesta vedla k jednomu z největších hypotečních makléřů Hyposervis, který si vloni zřídil speciální dceřinou společnost na refinancování Hyposhop. Jenže ten nebyl ani jednou z pěti návštěv otevřený. Návštěvníky vítala pouze cedule na dveřích s mobilním číslem na makléře. Dovolat se mu nedalo.
Poslala jsem tedy Hyposervisu poptávku přes internetový formulář. Makléř se ozval ještě týž den. Chtěl dojednat schůzku a obratem poslal i formulář objednávky služeb s informací o poplatku za refinancování ve výši 2400 korun. „Ještě ani neznají detaily mé hypotéky a už mám něco platit,“ divila jsem se. Poplatek by mi prý vrátili, ale pouze pokud by refinancování zařídili. Když bych si sehnala lepší nabídku jinde nebo si vyjednala lepší sazbu u původní banky, o poplatek bych přišla.
Mladičký makléř se vyptal na potřebné informace, ale skončil tím, že bez zaplacení poplatku žádné řešení nepošle. Pak ještě několikrát telefonicky tvrdil, že hypotéku snadno a výhodně přefinancuje u Raiffeisenbank včetně změny zástavy. Vypadalo to poměrně dobře. Jenže po dotazu v Raiffeisenbank a konzultaci s jinými makléři se ukázalo, že navržené řešení se nedá provést.
Hledání dalšího poradce mě zavedlo do společnosti Broker Consulting. Jejich makléř působil zatím nejfundovaněji. Nejenže hned propočítal nabídku asi sedmi bank , ale podíval se i do podrobných podmínek. Zjistil například, že pokud se budu bance prokazovat daňovým přiznáním , kde si odčítám paušální odpočet , na úvěr nedosáhnu. Ne všude prý totiž umí posuzovat příjem podle celkového obratu a dívají se na příjem až po odečtu paušálních nákladů. To znamená, že by se mi loňský příjem v očích banky snížil na 40 procent. Výsledkem dvouhodinové schůzky bylo doporučení, ať zůstanu u stávající banky.
Nabídka přímo od konkurenčních bank byla rozpačitá. Začala jsem v České spořitelně , kde mám běžný účet už téměř dvacet let. „Pro známého klienta by mohli mít lepší sazbu,“ honilo se mi hlavou. Měli, ale pouze o 0,1 procentního bodu. Navíc hypoteční specialistka doporučovala Garantovanou hypotéku, která komplikuje budoucí refinancování (Více se o této hypotéce dozvíte v článku: Spořitelna oživuje trh hypotékou, kterou se nevyplatí refinancovat ). Sazba 4,74 procenta sice nevypadala špatně, ale v budoucnu bych těžko mohla bez sankcí od banky s úvěrem odejít. Navíc banka tuto sazbu podmiňovala sjednáním pro mě nevýhodného životního pojištění, které by stálo tisíc korun měsíčně. Bankéřka přitom nebyla schopná říci, zda mi uznají příjem podle daňového přiznání.

Nepříjemné překvapení čekalo i v UniCredit Bank, která nabízí „hypotéky, s nimiž se rádi pochlubíte“. Jejich specialistka byla ochotná a příjemná, ale rovněž i ji „rozhodilo“ daňové přiznání s odpočtem paušálů . Nikdy nic podobného neviděla a nevěděla si s tím rady. Dokonce se mne i ptala, zda bych od toho v daňovém přiznání za rok 2009 neupustila. „Vyšší daně kvůli hypotéce opravdu platit nebudu,“ utrousila jsem v duchu.

norová nabídka UniCreditBank se sazbou 4,84 a později i 4,69 procenta nevypadala špatně. Podmínkou ovšem bylo pojištění proti neschopnosti splácet u tříleté fixace zaplacené na pět let dopředu. To by znamenalo zaplatit za pojištění jednorázově 72 250 korun. Banka by tím získala jen na provizi přes 11 tisíc korun. Na pojistné by mi banka půjčila navýšením jistiny.
Pak přišel dopis z mé hypoteční banky. Na papíře byla sazba 5,12 procenta. To makléře zaskočilo. Svorně se shodli, že lepší bude zůstat a na refinancování zapomenout.
Jen makléř Sophia Finance, který původně nabízel úvěr od LBBW , poradil, jak zkusit ještě trochu vyjednávat. O necelé dva týdny později zvonil telefon. Šéf klientského oddělení mi oznámil, že sazbu snížili na 4,89 procenta. Teď budu pět let platit o zhruba 1600 korun měsíčně více než dosud. I tak jsem oproti jiným bankám ušetřila minimálně pětistovku. S povinným pojištěním by úspora byla vyšší. Cesta to byla krušná. Bez toho, že bych si obešla několik bank a makléřů a znala možnosti jinde, by se mi ale vyjednávání nepodařilo.