Někdejší šéf maďarské centrální banky se ocitl v dluhové pasti. Stačilo mu k tomu před lety zvolit hypotéku ve švýcarských francích. Zachránil ho však premiér Orbán. Díky němu má před koncem roku splaceno.
BUDAPEŠŤ Když někdejší guvernér maďarské centrální banky kupoval dva měsíce před pádem americké banky Lehman Brothers v roce 2008 dům a jeho země začala volat po záchranném lanu, dostal bankéř nabídku, která nešla odmítnout.
Péter Ákos Bod (na malém snímku), dnes profesor ekonomie na Korvínově univerzitě v Budapešti, si totiž stejně jako další Maďaři mohl u své banky vybrat, zda bude hypotéku splácet v maďarských forintech s úrokem 13 procent, nebo ve švýcarských francích s úročením jen šest procent. Vybral si na první pohled levnější variantu a stejně jako asi milion jeho krajanů svůj dluh financoval ve švýcarské měně. „Bylo to racionální rozhodnutí, vložil jsem si to do modelu,“ vysvětloval své tehdejší rozhodnutí před časem ekonom Bod.
Jenže o tři roky později už bylo všem jasné, že sázka na „tvrdý“ frank a nižší úrok nebyla tou nejvhodnější volbou. Poté, co lokální měna, ve které lidé berou své mzdy, oslabila vůči franku asi o 40 procent, se lidem začaly náklady na „švýcarské“ hypotéky dramaticky zvyšovat. Přibylo nesplacených hypoték a rodin v bezvýchodné dluhové pasti.
Vláda pravicového populisty Viktora Orbána označila jejich situaci za výsledek „dluhového otroctví“ a tvrdě si došlápla především na zahraniční banky. Na podzim parlamentem lehce protlačila zákon, který umožnil Maďarům své hypotéky výhodně refinancovat. Maďaři mohou do konce roku požádat banku o předčasné splacení celé půjčky na bydlení v úředních kurzech. Ty jsou asi o čtvrtinu výhodnější než tržní. Rozdíly musí dotovat přímo banka.
Proti tomu se ozvalo hlavně sousední Rakousko, jehož banky Erste Group, UniCredit Bank Austria a Raiffeisenbank mají v Maďarsku úvěry v cizích měnách za několik miliard eur a tímto nařízením jim hrozí podle společnosti Barclays Capital ztráta až 900 milionů eur.
„Doplatil jsem to minulý týden. Jsem teď vysvobozen z dluhového otroctví,“ chválí si nová pravidla šedesátiletý někdejší centrální bankéř a také ministr průmyslu a obchodu z let 1990 a 1991 Péter Ákos Bod. Sám vidí Orbánův plán velmi pragmaticky. „Z politického hlediska je snadné ho vysvětlit. Je to levné pro vládu, drahé pro banky, dobré pro voliče,“ dodává ekonom. Přístup maďarské vlády k bankám by se již brzy nemusel vyplatit. „V souvislosti s rostoucí hrozbou finanční krize v západní Evropě roste také riziko, že se i kvůli těmto opatřením budou západní věřitelé z Maďarska stahovat, protože to zde bude příliš riskantní. To by byla katastrofa,“ myslí si Neil Shearing, analytik londýnské společnosti Capital Economics.