Na stole leží další, již několikátý návrh ministra financí Miroslava Kalouska na možnou změnu odpočtu úroků z úvěrů na bydlení. Původní záměr ministerstva financí byl zrušit tuto výjimku daňového zvýhodnění zcela. To však nezískalo ve vládnoucí koalici dostatečnou politickou podporu. Dalším návrhem byla kombinace zrušení odpočtu pro nové žadatele o hypotéku a jeho zachování pro stávající věřitele s hranicí maximálního odpočtu zaplacených úroků sníženou ze 300 tisíc korun ročně na 150 tisíc.
Podle posledního návrhu by měla být možnost odpočtů úroků zachována pro všechny věřitele, tedy jak pro nové, tak stávající, ale při snížené maximální hranici odpočtu úroků 80 tisíc korun ročně. V praxi by to tedy znamenalo, že se výše úvěru zajišťující maximální daňové výhody, při současné průměrné úrokové sazbě z hypoték 4,27 procenta a při 30leté splatnosti, ustálí na výši hypotečního úvěru 1 888 200 korun. Takto schválená změna pravidel by se v tomto okamžiku dotkla (s ohledem na aktuální průměrnou výši hypotéky -1 685 000 korun) pouze lidí s nadprůměrně velkou hypotékou.
Také je nutné si uvědomit, že pokud začnou růst úrokové sazby, bude hranice daňového zvýhodnění klesat. Úrokové sazby se v budoucnosti v důsledku boje s inflací s největší pravděpodobností spíše zvýší. Při úrokové sazbě sedm procent se pak hranice plné daňové podpory hypotéky sníží až na 1 143 000 korun. Při tomto systému bude tedy trh nemovitostí bržděn jak růstem sazeb, tak klesající daňovou podporou. Naopak při úrokové jednoprocentní sazbě je hranice státní podpory 8 milionů korun. To znamená, že při nízkých úrokových sazbách, kdy ceny nemovitostí vždy rostou, bude podpora růstu cen nemovitostí ještě větší. Je logické, že stát omezuje podporu občanům s nadprůměrnými příjmy. Nicméně již nyní se ale dá říci, že toto opatření by mělo dopad na celkovou poptávku po nemovitostech. Otázkou ale je, jak velký.
V nadcházejícím roce se však chystá i úprava DPH, která také do situace na trhu nemovitostí zasáhne. Dále dojde i ke změně v dani z příjmu, která by se měla počítat opět z hrubé (nikoli superhrubé) mzdy. DPH bude u staveb navýšena ve dvou vlnách z 15 procent na 19 procent. Všechny tyto změny se promítnou do trhu nemovitostí významně. Nejhorší však na celé situaci je nejistota, do které politici uvádí tisíce občanů svou neschopností nastavit jasná a trvale platná pravidla. A to nemluvíme o možnosti zásahu novou „třetí komorou parlamentu“ - Ústavním soudem. Hypotéka je dlouhodobá záležitost a ovlivní finanční situaci rodiny na desítky let.
Je logické, že nejasnosti již při nastavení pravidel naznačují, že při jakékoli mírné změně na politické scéně dojde ke změnám i u již běžících hypoték. Taková nejistota je mnohem horší než cokoli jiného. A neplatí to zdaleka pouze na trhu hypoték.