Horko těžko dostanete úvěr, pak každý měsíc řešíte, jak ho splácet a přitom aspoň trochu žít. A nakonec se vše ještě více zkomplikuje, když přijde rozvod či úmrtí v rodině. V odpovědích na pět otázek se dočtete, jak si za takových okolností poradit.

* Kdo bude platit hypotéku, když se manželé či partneři rozejdou?

Existují tři možnosti, jak se mohou spoludlužníci po rozvodu vypořádat. Zaprvé, dluh přejde na jednoho z nich, zpravidla na toho, komu při majetkovém vypořádání připadl i dotčený byt či dům. „V případě bezproblémového splácení to banka sama nezjistí, je důležité jí to oznámit, jednoho z dlužníků vyvázat. Ten, kdo zůstane, však musí mít dostatečnou bonitu na splácení. Pokud nemá, je nutné získat dalšího spoludlužníka,“ vysvětluje Ivana Žáková, finanční poradkyně z firmy AWD. To může být třeba jeho nový partner. Když však klient spoludlužníka hned nenajde, může si s bankou dohodnout individuální splátkový kalendář - dočasně pozastavit splátky nebo je dlouhodobě snížit. Druhá možnost je, že budou dál splácet oba - třeba když koupili byt dětem - pak se na splácení nic nemění. „V některých případech se dvojice, které se rozcházejí, dohodnou na prodeji nemovitosti. Vyrovnají závazky vůči bance a výnos z prodeje si rozdělí,“ popisuje třetí cestu Milan Kříž, mluvčí GE Money Bank.

* Co dělat, když spoludlužník zemře nebo se chce závazku zbavit?

Pokud vám zemře spoludlužník, neváhejte a oznamte to bance. Ta znovu posoudí podmínky smlouvy a zjistí, jestli budete potřebovat nového. Je možné, že díky tomu, že už jste část úvěru splatili, nebudete muset nikoho shánět. A co když se bude spoludlužník chtít závazku zbavit, třeba proto, aby si mohl sám peníze půjčit? „Sám od sebe se až do doby úplného splacení úvěru nemůže ze smlouvy vyvázat,“ soudí Petra Horáková Krištofová z Asociace hypotečních makléřů. V případě nesplácení pohledávky totiž banka úvěr vymáhá na žadateli i na spoludlužníkovi. Podle Ivany Žákové se spoludlužník vyvázat může, ale je nutné ho nahradit jiným.

* Když zemře v rodině někdo, kdo měl hypotéku, jak se úvěr dědí?

Stejně jako majetek se dědí i dluhy. Banka proto může přihlásit pohledávku do dědického řízení. „V první řadě dědí pozůstalý manžel a děti. Nejčastěji úvěr dále splácí pozůstalý manžel, případně s nějakým novým spoludlužníkem,“ popisuje Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank. Dědiců může být i více, pak se musí dohodnout. „Splácení úvěru převezme dědic stanovený soudem, zpravidla ten, kdo zdědí financovanou nemovitost,“ říká Monika Klucová, mluvčí Komerční banky. Dědicové mohou nemovitost také prodat, umořit zbytek úvěru a zbylé peníze si rozdělit. Nebo se stanou spoludlužníky. Jiná možnost je, že se banka s pozůstalými dohodne, kdo pohledávku převezme na sebe, a upraví smlouvu dodatkem. V tom případě se změní žadatel o úvěr, platí se pouze poplatek za změnu smlouvy. Dědicové to budou mít snazší v případě, že si zemřelý platil pojištění schopnosti splácet. Úvěr pak za něj splácí pojišťovna.

* Jak postupovat, když vyhoří zastavená nemovitost?

Při uzavírání smlouvy o hypotéce banka vždy vyžaduje pojištění nemovitosti a vinkulaci ve svůj prospěch. Když nemovitost vyhoří, informujte o tom pojišťovnu i banku. „Škody kryje pojišťovna, plnění z pojištění se využije na rekonstrukci nemovitosti do původního stavu,“ informuje Milan Kříž. Pojišťovna peníze nevyplatí vám, ale rovnou bance, a ta je bude postupně uvolňovat na rekonstrukci. „Pokud je nemovitost zcela zničena, je nutné, aby se banka a klient dohodli, zda z pojistného plnění bude splacen úvěr, nebo zda banka umožní obnovu nemovitosti,“ doplňuje Tomáš Kofroň.

* Má klient ještě šanci se bránit, když mu chce banka kvůli špatné platební morálce vzít zastavenou nemovitost?

Takové situace nastávají velmi zřídka. Může se to stát, když klient dlouhodobě neplatil, s bankou vůbec nekomunikoval a nesnažil se najít řešení. V tom případě banky nevymožené úvěry spíše prodají externím firmám, než aby je samy vymáhaly. „Když taková situace nastane, doporučuji začít s bankou komunikovat - nejlépe s oddělením právníků, které se tím zabývá, a vypracovat dohodu o splácení pohledávky. Nebo na sebe podle insolvenčního zákona vyhlásit bankrot a problém řešit pomocí soudu,“ radí Petra Horáková Krištofová. Dagmar Koutská z České pojišťovny má ještě jedno doporučení: „Pokud už není zbytí, je lepší, když nemovitost prodá sám klient, protože zpravidla utrží více, než kdyby zabavenou nemovitost prodávala banka.“