Základní sazba klesla o 0,75 %, nejvíce od roku 2002 . Hypotéky a úvěry by mohly zlevnit

Přízrak globální ekonomické krize přiměl včera ČNB k bezprecedentnímu snížení základní úrokové sazby.
Zatímco se čekalo, že sazba klesne nanejvýš o půl procentního bodu, ČNB ji snížila o třičtvrtě bodu na 2,75 procenta, což je nejvíce za posledních sedm let. Naposledy tak razantně klesly úrokové sazby v červenci 2002, a to z 3,75 procenta na tři procenta. Česko má tak nyní nejnižší úrokové sazby v celé Evropské unii.

„Hlavním důvodem pro razantní snížení sazeb ČNB je prudký pokles inflace, který souvisí s celkovým zpomalením ekonomického vývoje,“ prohlásil včera po zasedání bankovní rady guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Centrální banka včera současně výrazně snížila i své odhady ekonomického růstu pro příští rok. Podle guvernéra Tůmy očekává, že hrubý domácí produkt v příštím roce vzroste pouze o 2,9 procenta. To je výrazně pesimističtější pohled na růst české ekonomiky, než má například ministerstvo financí, které i po revizi svého optimistického odhadu z poloviny letošního roku očekává příští rok růst o 3,7 %. Letos ekonomika poroste podle ČNB tempem 4,5 procenta.
„Ekonomický růst bude proti předchozí prognóze výrazně nižší vlivem nižšího vývozu, poklesu investic a snížení spotřeby domácností. Ovšem žádným zásadním způsobem nepřepisujeme, jak vidíme ekonomiku,“ uvedl Tůma. V roce 2010 by podle něj měla ekonomika růst o 3,1 procenta.
Výrazné snížení základní sazby ČNB by se mohlo projevit zlevněním půjček, hypoték a úvěrů v bankách.
Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu v bankách, dostávají nižší úroky.
Řada analytiků však varuje před příliš optimistickým očekáváním rychlého nástupu levných úvěrů.
„Banky si mezi sebou půjčují peníze podstatně dráže, než je základní úroková sazba ČNB, takže očekávat okamžité zlevnění je nereálné. Banky naopak jako poučení z krize mohou spíše podmínky zpřísňovat,“ upozornil bývalý člen bankovní rady Luděk Niedermayer.
Komerční banky snížení sazeb zatím vyhodnocují a jsou ve svých komentářích zdrženlivé.
Naznačily však ochotu snižovat úroky u některých produktů, pokud se krok ČNB projeví i na mezibankovním trhu.

Podnikům se uleví

„Ke změnám může dojít především u hypoték. U spotřebitelských úvěrů žádné změny nepředpokládáme,“ uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
„Je to výrazné rozhodnutí, které bude mít patrně vliv i na hypoteční úvěry. Nicméně v tuto chvíli aktuální úrokové sazby neměníme,“ oznámila mluvčí Hypoteční banky Pavla Hávová. V posledních týdnech banky úroky hypotečních úvěrů spíše zvyšovaly. „Situaci pozorně sledujeme. Pokud se rozhodneme reagovat, učiníme tak během několika příštích dnů. Pokles o 0,75 procentního bodu je relativně hodně,“ řekla ČTK například mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková.
ČNB prokázala, shodují se analytici, že dokáže a chce reagovat na zmatky na finančních trzích a čelit dopadům finanční krize. Bankovní rada mohla přikročit k razantnímu snížení sazeb i proto, že v Česku postupně doznívá inflace. Především však svým rozhodnutím chce čelit očekávanému ochlazení ekonomiky v důsledku finanční krize a snížit stres na mezibankovním trhu, kdy si banky nechtějí příliš půjčovat navzájem peníze, a pokud k tomu dojde, za vysoké sazby. Tento krok, který učinila většina centrálních bank, by měl přispět k dalšímu zklidnění situace na finančních trzích.

Sazby snížila i ECB

„Síla koruny, výhled zpomalující ekonomiky a klesající inflace prostor pro snížení sazeb rozhodně umožňují. Naopak vysoká volatilita koruny varuje, že by ČNB měla být při snižování sazeb opatrnější. Pro reálnou ekonomiku znamenají nižší sazby úlevu,“ komentoval rozhodnutí ČNB analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Bankovní rada Evropské centrální banky (ECB) ve stejný den jako naše centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,25 procenta.
Prezident ECB Jean-Claude Trichet už minulý týden naznačil, že inflace je na ústupu, což bance umožňuje více se zaměřit na podporu hospodářského růstu.
Sazby se měnily i ve Velké Británii. Britská centrální banka snížila sazby dokonce ještě razantněji než ČNB, o 1,5 procentního bodu na tři procenta. Banky se snižováním svých sazeb snaží podpořit světový finanční systém, který se potýká s krizí důvěry a dopady problémů na úvěrových trzích. Pro centrální banky je nyní největším problémem hospodářský útlum, který v řadě zemí hrozí přerůst v recesi.

Centrální bance věří 70 % občanů

Česká národní banka patří mezi instituce, kterým věří nejvíce občanů. Podle říjnového průzkumu agentury STEM jí důvěřuje na 70 procent českých občanů. To je podstatně více než Mezinárodnímu měnovému fondu. Tomu důvěřuje necelá polovina (49 procent) české veřejnosti.