Na trhu se začne objevovat více nemovitostí prodávaných v nucených dražbách. Problémové hypotéky Od začátku hospodářské krize vzrostl objem nesplácených hypoték v Česku více než čtyřikrát. Schyluje se ke změně, i když to banky bagatelizují nebo o tom nerady mluví. Právníci firem, které pracují pro významné tuzemské finanční domy - kvůli tomu nechtějí uvést své jméno-, tvrdí, že s nesplácenými hypotékami začnou banky „pracovat mnohem více než dosud“.
„V bankách se už o tom debatuje přes rok, ale teď to nabírá rychlejší obrátky,“ říká jeden z těchto právníků. Rýsují se přitom dvě hlavní varianty: buď se problematické hypotéky prodají velké firmě, která je bude sama vymáhat, nebo banky začnou postupovat vůči neplatičům tvrději než doposud.
Jestliže se banka s klientem nedohodne na novém splátkovém kalendáři nebo na tom, že dlužník sám prodá nemovitost a z výnosu dluh bance zaplatí, pak by se nesplácené nemovitosti měly rychleji objevit na trhu - což se zatím děje pouze výjimečně.
Ke změně postoje vedou banky dva hlavní důvody. Objem nesplácených hypoték stále roste a v nejbližší době nelze očekávat obrat. Představitelé bank potvrzují, že nejčastějším důvodem nesplácení je ztráta zaměstnání. Nezaměstnanost už sice mírně klesá, avšak ekonomika letos moc neroste a spousta lidí, kteří během recese přišli o práci, nové zaměstnání nenašla.
„Po vyčerpání odstupného přestávají někteří klienti splácet a lze očekávat, že kvůli tomu počet neplatičů ještě poroste. Do podzimu se situace zlepšovat nebude,“ připouští mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Rychleji vymáhat Druhým důvodem, proč se banky rozhoupávají k radikálnějšímu řešení, je skutečnost, že jim příliš dlouho trvá, než peníze vymohou. Soudní cestou to trvá často čtyři až pět let. V praxi dochází k nuceným prodejům pohledávek nebo samotných nemovitostí jen velice málo. Například Hypoteční banka začala s dražbami nemovitostí vloni. Podle jejího šéfa Jana Sadila šlo o testovací balíček, při němž sondovali úspěšnost prodeje.
„Některý prodej nás uspokojil více, některý méně. Budeme v tom pokračovat, ale určitě nepůjde o tisícovky nemovitostí. Řešení nesplácených hypoték není jednoduchou strategií. Prodeje nemovitostí však nebudou tím hlavním nástrojem,“ tvrdí Sadil a dodává, že u každého klienta se volí individuální přístup, aby banka přišla o co nejméně peněz. „Určitě ale za každou cenu nebudeme pohledávky držet.“
Strategie, jakými způsoby se zbavují nesplácených pohledávek a kolik případů takto vyřeší, banky nechtějí zveřejnit. Ztráta střechy nad hlavou, byť z titulu neplacení hypotéky, je stále delikátní téma, které jim na image nepřidá. V Česku jde navzdory rostoucímu počtu hypoték stále o okrajovou záležitost.
Ze statistiky ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že na hypotékách měly banky ke konci března u Čechů rozpůjčováno již takřka 613 miliard korun. Dalších téměř deset miliard půjčily v dubnu. Dynamika hypotečního trhu se letos vrací na předkrizovou úroveň, minulý měsíc byl objem nových hypoték o padesát procent vyšší než před rokem.
Strach z pádu cen Situaci bank komplikuje obava z dalšího poklesu cen nemovitostí, k němuž by větší prodej nesplácených hypoték mohl vést. Ceny bytů za poslední rok a půl již klesly v průměru o 15 procent. Avšak i za současné ceny jsou byty těžko prodejné, protože mnoho lidí čeká na další zlevnění. Při propadu cen nemovitostí musejí banky přeceňovat svá portfolia a tvořit další rezervy, což prodeje zatím brzdí.
„Je logické, že banky začíná problém nesplácených hypoték více pálit, protože nabírají další množství úvěrů. Jakmile problém narůstá do větších rozměrů, tak jej musejí řešit důrazněji, a začnou tedy nemovitosti více prodávat,“ říká právník, který pracuje pro jednu z velkých bank.
„Nevím, jakou politiku mají jiné banky, ale my razantní změnu zatím nepřipravujeme. Pohledávky z nesplácených hypoték už přes rok neprodáváme, protože by to bylo za málo, a ani dražeb moc nechystáme,“ tvrdí Sadil. Realitní odborníci si ovšem myslí, že jich bude přibývat. „Určitě jich bude víc,“ je přesvědčen Jiří Pácal, ředitel realitní firmy Central Europe Holding.
Každopádně však nejde o problém, jenž by mohl ohrozit zdraví tuzemských bank. „Riziko v tomto segmentu neignorujeme a dáváme si pozor, abychom je nepodceňovali. Zatím se omezím na konstatování, že nějaké drama v tom nevidíme,“ řekl HN Jan Frait, ředitel odboru finanční stability ČNB. Podle něho zveřejní ČNB 14. června svůj pohled na vývoj hypoték v nové Zprávě o finanční stabilitě. Připomněl, že v tomto duchu vyzněly také dosavadní zátěžové testy, jež ČNB provedla.